Časopis Time slaví devadesátku, gratulovat může i osobnostem roku

New York - První číslo legendárního amerického časopisu Time vyšlo právě 3. března 1923. Time (psán červenými písmeny TIME) byl přitom prvním týdeníkem v USA. Dnes vychází také v Evropě, na Blízkém východě, v Africe, Latinské Americe, Asii či Austrálii. Časopis Time každý rok vybírá osobnost roku, která podle mínění členů jeho redakce nejvíce ovlivnila světové dění za uplynulých 12 měsíců. Na první stránce tohoto prestižního magazínu se už například objevili George W. Bush, Donald Reagan, Bill Gates, Bono Vox, Adolf Hitler nebo Vladimir Putin.

Časopis v současnosti publikuje články a rozhovory z nejrůznějších oblastí: z politiky, ekonomiky, vědy, zdravotnictví, showbyznysu či sportu. Ve zvláštní edici (Time dětem) věnuje pozornost i nejmladším čtenářům.

Za svou historii Time vydal pár mimořádných čísel, právě ty jsou pro něj typické. Jedno z nich vyšlo krátce po teroristických útocích na USA z 11. září 2001, kdy se červený rámeček obálky zahalil do černé barvy. Barvu rámečku změnil Time pouze čtyřikrát od roku 1927.

Time by nebyl Time bez osobnosti roku

Týdeník je proslulý četnými anketami, především pak osobností roku, z níž se po letech stala svým způsobem už instituce. Loni jí byl vyhlášen americký prezident Barack Obama, který obhájil svůj úřad na další čtyři roky. Na titulku byl i v roce 2008. Podle Time nejde o „ocenění“, nýbrž o pouhý výběr osoby, která „nejvíce ovlivnila mediální zprávy a naše životy, ať už v dobrém, či ve zlém“. Mezi ty druhé případy se zařadili například Adolf Hitler (1938) či Josif Stalin (1939 a 1942).

Vůbec prvním nositelem titulu Man of the Year (od roku 1999 Person of the Year) byl v roce 1927 Charles Lindbergh, který v květnu toho roku přeletěl Atlantský oceán. V minulých letech ocenění získali zakladatel sociální sítě Facebook Mark Zuckerberg, ruský prezident Vladimir Putin, papež Jan Pavel II. či zpěvák U2 Bono Vox.

Současně Time publikuje i 100 nejvlivnějších osobností roku, mezi nimiž nechybějí politici, umělci, vědci či sportovci. Sestavuje i další žebříčky - nejlepších televizních show, nejobjevnějších vynálezů, nejriskantnějších daňových přiznání, nejhorších automobilů či nejlepších blogů.

V Timu jsme mohli vidět také českou stopu. Například v roce 2005 se do žebříčku 100 nejlepších světových filmů všech dob podle redaktorů časopisu Time dostal oscarový snímek českého režiséra Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky.

ZÁKLADNÍ FAKTA

O vznik týdeníku se zasloužil vydavatel Henry Luce (1898 až 1967), významná osobnost mediální sféry minulého století. Do projektu se pustil společně se svým spolužákem z Yaleovy univezity Britonem Haddenem.

Za magazínem stojí velká mediální společnost Time Warner (od roku 1989), do jejíž tiskové divize (Time Inc.) patří další periodika jako Sports Illustrated, Fortune, People či Life. Týdně se prodá zhruba 3,3 milionu výtisků Time, po celém světě jej pak čte kolem 25 milionů lidí (nejvíce v USA).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

SOUHRN: Zásadní události úterý 27. října

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 27. října 2026.
27. 10. 2026Aktualizováno27. 10. 2026‌‌

Okamura by souhlasil, pokud někdo navrhne zrušení ČT a ČRo

Předseda SPD a šéf sněmovny Tomio Okamura by souhlasil, pokud by někdo navrhl zrušení České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), řekl serveru Aktuálně.cz. Podle šéfa ODS Martina Kupky tak Okamura dává najevo, že chce víc prostoru pro manipulace a kremelskou propagandu. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů v noci na sobotu ve sněmovně poslala do druhého čtení převedení financování ČT a ČRo pod státní rozpočet. Opozice záměr označuje za útok na nezávislost veřejnoprávních médií.
27. 10. 2026‌‌

Část studentů v Praze, Brně a Ostravě vyhlásila kvůli ČT a ČRo stávkovou pohotovost

Akademická obec divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze (DAMU) vyhlásila časově neomezenou stávkovou pohotovost, obává se o nezávislost kultury a veřejnoprávních médií. Připojí se 3. listopadu ke stávce pracovníků České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). K obdobnému kroku přistoupili také studenti Masarykovy univerzity z iniciativy Média nedáme MUNI a studenti Ostravské univerzity. Vládní politici připravované kroky hájí, ohrožení nezávislosti médií podle nich nehrozí.
27. 10. 2026Aktualizováno27. 10. 2026‌‌

Vláda řeší něco, co voliči nežádají, říká Smoljak. Hysterie je zvláštní, míní Schiller

Veřejnému dění v Česku aktuálně do značné míry dominuje téma financování veřejnoprávních médií. O účelu zvažovaných změn i o politické kultuře diskutovali v Událostech, komentářích senátoři Jan Schiller (ANO) a David Smoljak (STAN). Oba senátoři nejsou spokojeni se současnou kulturou jednání ve sněmovně. Samotná změna financování je podle Schillera cestou ke kontrole hospodaření. Smoljak vidí riziko v podobě kontroly obsahu.
27. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.