Časopis Time slaví devadesátku, gratulovat může i osobnostem roku

New York - První číslo legendárního amerického časopisu Time vyšlo právě 3. března 1923. Time (psán červenými písmeny TIME) byl přitom prvním týdeníkem v USA. Dnes vychází také v Evropě, na Blízkém východě, v Africe, Latinské Americe, Asii či Austrálii. Časopis Time každý rok vybírá osobnost roku, která podle mínění členů jeho redakce nejvíce ovlivnila světové dění za uplynulých 12 měsíců. Na první stránce tohoto prestižního magazínu se už například objevili George W. Bush, Donald Reagan, Bill Gates, Bono Vox, Adolf Hitler nebo Vladimir Putin.

Časopis v současnosti publikuje články a rozhovory z nejrůznějších oblastí: z politiky, ekonomiky, vědy, zdravotnictví, showbyznysu či sportu. Ve zvláštní edici (Time dětem) věnuje pozornost i nejmladším čtenářům.

Za svou historii Time vydal pár mimořádných čísel, právě ty jsou pro něj typické. Jedno z nich vyšlo krátce po teroristických útocích na USA z 11. září 2001, kdy se červený rámeček obálky zahalil do černé barvy. Barvu rámečku změnil Time pouze čtyřikrát od roku 1927.

Time by nebyl Time bez osobnosti roku

Týdeník je proslulý četnými anketami, především pak osobností roku, z níž se po letech stala svým způsobem už instituce. Loni jí byl vyhlášen americký prezident Barack Obama, který obhájil svůj úřad na další čtyři roky. Na titulku byl i v roce 2008. Podle Time nejde o „ocenění“, nýbrž o pouhý výběr osoby, která „nejvíce ovlivnila mediální zprávy a naše životy, ať už v dobrém, či ve zlém“. Mezi ty druhé případy se zařadili například Adolf Hitler (1938) či Josif Stalin (1939 a 1942).

Vůbec prvním nositelem titulu Man of the Year (od roku 1999 Person of the Year) byl v roce 1927 Charles Lindbergh, který v květnu toho roku přeletěl Atlantský oceán. V minulých letech ocenění získali zakladatel sociální sítě Facebook Mark Zuckerberg, ruský prezident Vladimir Putin, papež Jan Pavel II. či zpěvák U2 Bono Vox.

Současně Time publikuje i 100 nejvlivnějších osobností roku, mezi nimiž nechybějí politici, umělci, vědci či sportovci. Sestavuje i další žebříčky - nejlepších televizních show, nejobjevnějších vynálezů, nejriskantnějších daňových přiznání, nejhorších automobilů či nejlepších blogů.

V Timu jsme mohli vidět také českou stopu. Například v roce 2005 se do žebříčku 100 nejlepších světových filmů všech dob podle redaktorů časopisu Time dostal oscarový snímek českého režiséra Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky.

ZÁKLADNÍ FAKTA

O vznik týdeníku se zasloužil vydavatel Henry Luce (1898 až 1967), významná osobnost mediální sféry minulého století. Do projektu se pustil společně se svým spolužákem z Yaleovy univezity Britonem Haddenem.

Za magazínem stojí velká mediální společnost Time Warner (od roku 1989), do jejíž tiskové divize (Time Inc.) patří další periodika jako Sports Illustrated, Fortune, People či Life. Týdně se prodá zhruba 3,3 milionu výtisků Time, po celém světě jej pak čte kolem 25 milionů lidí (nejvíce v USA).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoHosté Událostí, komentářů probrali financování veřejnoprávních médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu sdělil, že místo kritizovaného návrhu zákona o veřejnoprávních médiích chce změnu financování zavést skrze zákon o rozpočtu. „Naše vláda nabízela změny formou nového zákona a chtěli jsme vylepšit některé věci, ale není na tom zájem. Proto se změní pouze financování. Nepůjdeme do boje s větrnými mlýny. Ve státním rozpočtu na příští rok se vyhradí částka a ta se převede pod ministerstvo kultury,“ řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). „Pro debatu o veřejnoprávních médiích nemůže být paskvilní podklad. Návrh zákona byl fiasko. Největší jeho kritici přitom byli z řad vládní koalice. (...) Vláda zatím žádné návrhy na změny financování nezveřejnila. Překopání dosavadního systému přináší riziko politického vlivu,“ míní bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Diskuzi v Událostech, komentářích moderovala Tereza Řezníčková.
4. 6. 2026

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
3. 6. 2026

SOUHRN: Zásadní události středy 3. června

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy středy 3. června 2026.
3. 6. 2026Aktualizováno3. 6. 2026

SOUHRN: Zásadní události úterý 2. června

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 2. června 2026.
2. 6. 2026
Načítání...