Američtí voliči jsou připraveni na novou cestu vpřed, uvedla viceprezidentka Kamala Harrisová v prvním rozhovoru, který poskytla televizi CNN jako nominovaná kandidátka na prezidentku. Interview se účastnil také její kandidát na viceprezidenta Tim Walz. Harrisová přislíbila, že v případě zvolení prezidentkou nezakáže kontroverzní metodu frakování při těžbě ani nepřeruší dodávky zbraní Izraeli a že lidé, kteří do USA přijdou nelegálně, by měli nést důsledky. Podle AP se tak Harrisová odchýlila od některých liberálnějších postojů a v interview tuto změnu vysvětlovala. Demokratická kandidátka má aktuálně nad svým republikánským oponentem Donaldem Trumpem náskok jednoho procentního bodu, v souboji by zvítězila v poměru 48 ku 47 procentům, ukazuje průzkum veřejného mínění listu The Wall Street Journal (WSJ).
„V první řadě je jednou z mých nejvyšších priorit udělat, co můžeme, abychom posílili a podpořili střední třídu,“ řekla Harrisová podle agentury AP. „Když se podívám na aspirace, cíle a ambice amerického lidu, myslím, že lidé jsou připraveni na novou cestu vpřed,“ zdůraznila.
Harrisová byla dotázána na změny svých názorů v průběhu let, konkrétně na dekriminalizaci nelegálního překračování hranic či frakování. V roce 2019 se vyslovila pro zákaz této metody těžby ropy a plynu založené na štěpení hornin za pomoci tekuté směsi, kterou provázejí různá environmentální rizika.
„Ne a také v debatě v roce 2020 jsem jasně řekla, že nezakážu frakování a jako viceprezidentka jsem frakování nezakázala. Jako prezidentka frakování nezakážu,“ prohlásila Harrisová. Reuters v této souvislosti připomíná, že v Pensylvánii, která je jedním ze států, jenž by mohl listopadové volby rozhodnout, je v sektoru frakování zaměstnána řada lidí.
„Mé hodnoty se nezměnily. Domnívám se, že je velmi důležité, abychom se vážně zabývali tím, co musíme udělat pro to, abychom se chránili před klimatickou krizí,“ řekla a dodala, že je možné podpořit ekonomiku založenou na čistých zdrojích energie, aniž by se zakázalo frakování.
Slíbila také, že pokud bude zvolena, pak lidé, kteří do USA vstoupí nelegálně, ponesou důsledky. „Máme zákony, které se musí respektovat a uplatňovat. Jako prezidentka budu naše zákony prosazovat,“ prohlásila podle agentury AFP.
V Gaze bylo zabito mnoho nevinných, podpora Izraele ale potrvá, slíbila Harrisová
Americkou vojenskou podporu Izraele chce Harrisová zachovat a záporně odpověděla na otázku, zda by jako prezidentka přerušila dodávky zbraní Izraeli. Trvala ale na tom, že při izraelské operaci v Pásmu Gazy, podniknuté v odvetě za útok teroristického hnutí Hamás z loňského října, bylo zabito „příliš mnoho nevinných Palestinců“, a zasazovala se za dohodu o příměří.
„Izrael má právo se bránit, ale záleží na tom, jak to dělá. Bylo zabito příliš mnoho nevinných Palestinců. Musíme se dohodnout,“ řekla CNN, aniž by nabídla jakoukoliv změnu současného stavu, napsala agentura Reuters.
Republikán ve vládě
V rozhovoru Harrisová také poznamenala, že by v případě volebního vítězství do svého kabinetu jmenovala republikánského člena, přičemž uvedla, že by se na důležitých rozhodnutích měli podílet lidé s různými názory a zkušenostmi a zemi by to prospělo. V USA bylo jmenování jednoho člena vlády z opoziční strany běžnou praxí, kterou se řídil Barack Obama nebo George W. Bush.
Interview poskytnuté CNN označila AP za test před debatou s republikánským uchazečem o Bílý dům, bývalým prezidentem Donaldem Trumpem, která se má konat 10. září. Rozhovor byl natočen odpoledne místního času v Savannah ve státě Georgia a CNN jej bez zásahů odvysílala večer. Podle komentátora New York Times (NYT) v něm kandidátka neriskovala a nepřihoršila si tím, ale zároveň si nezajistila ani dodatečnou výhodu.
V prvním rozhovoru podle amerických médií především ukázala, že se ve svých postojích nebude významně lišit od svého předchůdce Joea Bidena a podle NYT jeho postoje v řadě situací obhajovala. Zároveň ale naznačila, že chce svojí kandidaturou „obrátit list“ a posunout zemi dál.
Na otázku, co říká na Trumpovo tvrzení, že se Harrisová teprve „nedávno“ rozhodla být černoškou, demokratická kandidátka odpověděla, že jde o stejnou starou písničku a že k tomu nemá co dál říct. Podle CNN tím Harrisová, jejíž matka byla z Indie a otec pochází z Jamajky, dala najevo, že se její kampaň bude vyhýbat příklonu k identitární politice.
„Kamala Harrisová ukázala, co se o ní už ví, a to že dává poměrně dlouhé a komplikované odpovědi, spíše než jednoduché fráze, které by se opakovaly, což je možná i její slabina v rozhovorech. V některých otázkách i trochu uhýbala,“ zhodnotil ve vysílání ČT24 amerikanista z Filozofické fakulty Ostravské univerzity Jan Beneš. Hlavní rolí rozhovoru ale podle něj bylo se představit. „Působila přesvědčivě, kompetentně a prezidentsky, což je to nejdůležitější, co potřebovala ukázat,“ míní Beneš.
I Beneš, jako další komentátoři, potvrdil, že v řade postojů Harrisová přitvrdila. Ona sama tvrdí, že se možná změnily její postoje, ale její hodnoty jsou stále stejné.
Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social na rozhovor reagoval slovy, že se těší na „debatu se soudružkou Kamalou Harrisovou“ a že odhalí, „jaká je podvodnice“, jelikož změnila své dlouhodobé postoje. Harrisovou Trump také znovu nepravdivě označil za marxistku.
Podle průzkumu by Harrisová Trumpa porazila
Harrisová od získání demokratické nominace do voleb obdržela stamiliony dolarů na kampaň od dárců, výrazně jí narostla podpora v průzkumech veřejného mínění a vystoupila s projevy na několika předvolebních akcích. Podle ve čtvrtek zveřejněného průzkumu Ipsos pro agenturu Reuters vede nyní nad republikánským prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem v poměru 45 ku 41 procentům, což je o tři procentní body více než koncem července.
Také podle aktuálního průzkumu WSJ, který se uskutečnil po srpnovém sjezdu demokratů, devětapadesátiletá demokratka nad osmasedmdesátiletým republikánem těsně vede – 48 ku 47 procentním bodům. Ještě v červenci měl ale převahu dvou procentních bodů Trump.
Výzkum veřejného mínění tak dokládá trend z posledních týdnů, podle něhož se americké viceprezidentce podařilo smazat náskok, který měl Trump nad prezidentem Joem Bidenem v době, kdy se ještě ucházel o znovuzvolení.
Průzkum také ukázal, že zatímco 49 procent dotázaných vidí Harrisovou pozitivně a stejné procento negativně, na Trumpa mají lidé spíše negativní názor, a to v poměru 53 ku 45.
Poměrně pozitivně vnímají Američané i demokratického kandidáta na viceprezidenta Tima Walze, u něhož převažuje kladné hodnocení v poměru 46 ku 40. Naopak kandidáta republikánů na viceprezidenta J.D. Vance vnímá negativně padesát procent dotázaných, zatímco pozitivně jen procent čtyřicet.
