Výročí smrti rabiho Löwa připomínají karbanátky i golem

Praha – Stánky s košer jídlem a socha golema budou do 7. září připomínat na Staroměstském náměstí 400. výročí úmrtí rabiho Löwa. Čtrnáctidenní slavnosti s kulturním a historickým programem zahájil dnes slavnostně primátor hlavního města Pavel Bém spolu s družinou v kostýmech z rudolfínské doby. Kromě dobového jarmarku si lidé mohou na Staroměstském náměstí prohlédnout také výstavu fotografií s tematikou pražských Židů.

„Výročí smrti rabiho Löwa má návštěvníkům přiblížit dobu rudolfínské Prahy. Ukázat jim základní artikly a ducha doby, kdy Praha byla velkou kulturní a historickou metropolí celé Evropy,“ uvedla jedna z pořadatelek akce Evženie Belanová.

Lidé mohou na Staromáku koukat pod ruce dobovým řemeslníkům a jejich výrobky, například pamětní mince nebo tepané poháry, si i koupit. U stánků mohou ochutnat místo klobásy šoulet či karbanátek z kapra a kořenové zeleniny. Trhovci budou po celou dobu oblečeni v sametových kostýmech a režných kovářských šatech. Chybět nebudou ani kejklíři, hudebníci a alchymisté.

Při bloumání mezi stánky narazí návštěvníci na dvanáct fotografií Jiřího Všetečky. Zachycují novodobou podobu židovské Prahy, jejich atmosféra ale připomíná staletí dávno minulá. Vyfotografovat Prahu zvláštně chce prý podle Všetečky především čas a lásku.

Dvě tváře rabiho Löwa

Výstava jeho snímků i jarmark jsou součástí řady akcí, které připomínají čtyři sta let, které uplynuly od smrti rabiho Löwa. Česká národní banka vydala k tomuto výročí stříbrnou dvousetkorunu, v Galerii Roberta Guttmana si lidé mohou oživit golema. Největší výstavu ale připravila Správa Pražského hradu ve spolupráci s Židovským muzeem. Výstava v Císařské konírně ukazuje Löwa jednak jako historickou postavu, jednak i legendy s ním spojené.

„Má vlastně dvě tváře. Jednu skutečnou, tzn. tvář rabína, učence a pisatele rabínských textů, a druhou, kterou je romantická představa Löwa jako tvůrce Golema,“ říká o rabínovi předseda Židovské obce v Praze František Bányai.

Jehuda ben Becalel, známý jako rabi Löw či Maharal, se narodil kolem roku 1525, zřejmě v polské Poznani, zemřel roku 1609 v Praze. Pochován je na Starém židovském hřbitově. Dvacet let byl moravským zemským rabínem, od roku 1596 pak vrchním rabínem v Praze. Působil jako učenec, filozof a pedagog. Širší veřejnost dnes Jehudu ben Becalela zná ale především jako součást golemovské legendy, s níž byl spojen až v 19. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 7 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 21 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 23 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
včera v 10:32

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.