Výročí smrti rabiho Löwa připomínají karbanátky i golem

Praha – Stánky s košer jídlem a socha golema budou do 7. září připomínat na Staroměstském náměstí 400. výročí úmrtí rabiho Löwa. Čtrnáctidenní slavnosti s kulturním a historickým programem zahájil dnes slavnostně primátor hlavního města Pavel Bém spolu s družinou v kostýmech z rudolfínské doby. Kromě dobového jarmarku si lidé mohou na Staroměstském náměstí prohlédnout také výstavu fotografií s tematikou pražských Židů.

„Výročí smrti rabiho Löwa má návštěvníkům přiblížit dobu rudolfínské Prahy. Ukázat jim základní artikly a ducha doby, kdy Praha byla velkou kulturní a historickou metropolí celé Evropy,“ uvedla jedna z pořadatelek akce Evženie Belanová.

Lidé mohou na Staromáku koukat pod ruce dobovým řemeslníkům a jejich výrobky, například pamětní mince nebo tepané poháry, si i koupit. U stánků mohou ochutnat místo klobásy šoulet či karbanátek z kapra a kořenové zeleniny. Trhovci budou po celou dobu oblečeni v sametových kostýmech a režných kovářských šatech. Chybět nebudou ani kejklíři, hudebníci a alchymisté.

Při bloumání mezi stánky narazí návštěvníci na dvanáct fotografií Jiřího Všetečky. Zachycují novodobou podobu židovské Prahy, jejich atmosféra ale připomíná staletí dávno minulá. Vyfotografovat Prahu zvláštně chce prý podle Všetečky především čas a lásku.

Dvě tváře rabiho Löwa

Výstava jeho snímků i jarmark jsou součástí řady akcí, které připomínají čtyři sta let, které uplynuly od smrti rabiho Löwa. Česká národní banka vydala k tomuto výročí stříbrnou dvousetkorunu, v Galerii Roberta Guttmana si lidé mohou oživit golema. Největší výstavu ale připravila Správa Pražského hradu ve spolupráci s Židovským muzeem. Výstava v Císařské konírně ukazuje Löwa jednak jako historickou postavu, jednak i legendy s ním spojené.

„Má vlastně dvě tváře. Jednu skutečnou, tzn. tvář rabína, učence a pisatele rabínských textů, a druhou, kterou je romantická představa Löwa jako tvůrce Golema,“ říká o rabínovi předseda Židovské obce v Praze František Bányai.

Jehuda ben Becalel, známý jako rabi Löw či Maharal, se narodil kolem roku 1525, zřejmě v polské Poznani, zemřel roku 1609 v Praze. Pochován je na Starém židovském hřbitově. Dvacet let byl moravským zemským rabínem, od roku 1596 pak vrchním rabínem v Praze. Působil jako učenec, filozof a pedagog. Širší veřejnost dnes Jehudu ben Becalela zná ale především jako součást golemovské legendy, s níž byl spojen až v 19. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 21 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.