Umělci umí trefit budoucnost, myslí si režisér sci-fi filmů Neill Blomkamp

Nahrávám video

Před více než deseti lety překopal Neill Blomkamp žánr science fiction filmovým hitem District 9. Jeho nejnovějším titulem je nízkorozpočtový horor Demonik. Jihoafricko-kanadský režisér a scenárista novinku osobně představil na festivalu sci-fi filmů a kultury Future Gate v Praze. Hovořil ale i o svých dalších počinech a žánru sci-fi celkově. Je totiž přesvědčen, že umělci vidí do budoucnosti. V té jeho se mimo jiné rýsuje pokračování Districtu 9.

Angela leží v nemocnici v kómatu a s podivnými jizvami na rukou. Její dceři Carly nabídnou experiment: může se s matkou zkusit spojit pomocí počítačové simulace. Tím se ale místo matky probudí ďábelské síly. Blomkampova novinka kombinuje duchařský horor a jeho oblíbené sci-fi. Film Demonik natočil díky pandemii.

Vycházel ze zájmu o filmy jako třeba Paranormal Activity. Horor připomínající domácí video si vystačil s rozpočtem zhruba patnácti tisíc dolarů. Vydělal přes sto devadesát milionů.

Levný film, který vyděsí diváky

„Přitahovala mě myšlenka, že s partou přátel natočím za vlastní prostředky komorní levný film, kterým vyděsíme diváky,“ přiznává Blomkamp, který je zvyklý točit i s velkorysými rozpočty. „Vždycky tomu stály v cestě velké studiové filmy, pořád jsem hledal skulinu, kdy bych něco takového mohl natočit. Když vypukla pandemie a práce v Hollywoodu se de facto zastavila, byl ideální čas se do tohoto experimentu pustit,“ říká.

Nízkorozpočtové snímky pro něj nicméně nejsou žádná novinka. Před pár lety založil nezávislé Oats Studios, v němž točil převážně krátké monster a sci-fi filmy s vidinou, že by se případně daly v budoucnu rozpracovat i do celovečerní verze. Ostatně z „kraťasů“ vycházely i jeho celovečeráky.

„Chtěl jsem vytvořit nezávislé studio, které by dokázalo produkovat svůj materiál v době, která patří internetu, a obejít přitom Hollywood,“ vysvětluje. „Pro snímek Demonik jsme se rozhodli použít nízkorozpočtový přístup, jen jsme místo krátkého filmu natočili celovečerní. Když máte malý rozpočet, dělá každý více věcí najednou. Jste pak s vytvářeným dílem v mnohem těsnějším kontaktu,“ oceňuje.

Divím se, že jsem na film Chappie sehnal peníze

Z Hollywoodu na internet se přesunul po uvedení filmu Chappie o prvním robotovi se schopností samostatného myšlení a cítění. Nebál se v něm svěřit role jihoafrické rap-rave skupině Die Antwoord a těmto provokatérům nechat volnou ruku, když coby členové gangu zasvěcují robota do kriminálních fíglů.

„Lidi se ptají, proč jsem je do filmu obsadil. Tak to ale nebylo, celý film vznikl s myšlenkou, že bude stát přímo na nich,“ upřesňuje. „Dodal jsem, že se mají chovat jako ve svých videoklipech. Nechal jsem tedy na nich, aby jejich část filmu byla tak autentická, jak to jen bude možné. Bylo to neobvyklé, ale zároveň to leccos zjednodušilo, protože jsem je pustil z řetězu. Tento film je mimochodem šílený. Kdykoliv ho znovu vidím, nechápu, že jsem na něj sehnal peníze.“

Ukazuju svět, jak se mi jeví

Bez ohledu na rozpočet bývají Blomkampovy filmy kritikou sociální nespravedlnosti. District 9 v názvu jeho debutu je „tábor“ pro mimozemské uprchlíky. Následující Elysium, blockbuster s Mattem Damonem, označuje kosmickou stanici, na níž se z živořící planety Země dostanou jen ti nejbohatší.

„Filmaři se domnívají, že jejich pohled je nějak důležitý. Nic z toho nedělám. Spíš se dívám na svět a ukazuji ho divákům tak, jak se mi jeví. A pokud to lidi zajímá, mohou se na to podívat. Třeba Elysium je samozřejmě satira, ale zároveň přesně ukazuje, kam se domnívám, že směřujeme,“ připouští Blomkamp.

Elysium (2013, režie: Neill Blomkamp)
Zdroj: ČT24/Falcon

Sci-fi snímky podle něj mohou do jisté míry předpovědět budoucnost. „Umělci se na svět dívají jinak než vědci. Obě skupiny dokážou přijít s různými závěry, je ale zajímavé, že když se do budoucnosti dívají umělci, pramení to z jejich podvědomí. Dokonce ani neumí vysvětlit, jak to dělají, ale často se dokážou celkem přesně trefit, aniž by s tím měla něco společného matematika. Je to spíš věcí intuice,“ všímá si.

Pokračování Districtu 9? Nápad už mám

Fanoušky jeho tvorby zajímá, kdy on přijde s další předpovědí v podobě pokračování Districtu 9, hitu, který mu přinesl nominaci na Oscara a větší hollywoodské příležitosti. Že vznikne další film, napovídá otevřený konec. „Ale to se stalo omylem, nebyl v tom úmysl,“ říká režisér.

„Nepustil jsem se do pokračování tak dlouho, protože jsem měl pocit, že film řekl vše, co bylo třeba. Tak proč to natahovat? Byl to otevřený konec v tom smyslu, že vám to dalo možnost volně interpretovat, jak vše dopadlo. Nenechal jsem to otevřené proto, abych natočil pokračování. Trvalo mi deset let, než jsem dostal nápad, který by pokračování ospravedlnil. A ten nápad už mám,“ prozradil.

Nicméně, kdy dojde k realizaci pokračování, nedovede prý Blomkamp říct. Navíc na jeho stole neleží jen filmové scénáře – ve spolupráci s nezávislým studiem Gunzilla Games má vytvářet také počítačové hry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 15 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.