Umělci umí trefit budoucnost, myslí si režisér sci-fi filmů Neill Blomkamp

Nahrávám video

Před více než deseti lety překopal Neill Blomkamp žánr science fiction filmovým hitem District 9. Jeho nejnovějším titulem je nízkorozpočtový horor Demonik. Jihoafricko-kanadský režisér a scenárista novinku osobně představil na festivalu sci-fi filmů a kultury Future Gate v Praze. Hovořil ale i o svých dalších počinech a žánru sci-fi celkově. Je totiž přesvědčen, že umělci vidí do budoucnosti. V té jeho se mimo jiné rýsuje pokračování Districtu 9.

Angela leží v nemocnici v kómatu a s podivnými jizvami na rukou. Její dceři Carly nabídnou experiment: může se s matkou zkusit spojit pomocí počítačové simulace. Tím se ale místo matky probudí ďábelské síly. Blomkampova novinka kombinuje duchařský horor a jeho oblíbené sci-fi. Film Demonik natočil díky pandemii.

Vycházel ze zájmu o filmy jako třeba Paranormal Activity. Horor připomínající domácí video si vystačil s rozpočtem zhruba patnácti tisíc dolarů. Vydělal přes sto devadesát milionů.

Levný film, který vyděsí diváky

„Přitahovala mě myšlenka, že s partou přátel natočím za vlastní prostředky komorní levný film, kterým vyděsíme diváky,“ přiznává Blomkamp, který je zvyklý točit i s velkorysými rozpočty. „Vždycky tomu stály v cestě velké studiové filmy, pořád jsem hledal skulinu, kdy bych něco takového mohl natočit. Když vypukla pandemie a práce v Hollywoodu se de facto zastavila, byl ideální čas se do tohoto experimentu pustit,“ říká.

Nízkorozpočtové snímky pro něj nicméně nejsou žádná novinka. Před pár lety založil nezávislé Oats Studios, v němž točil převážně krátké monster a sci-fi filmy s vidinou, že by se případně daly v budoucnu rozpracovat i do celovečerní verze. Ostatně z „kraťasů“ vycházely i jeho celovečeráky.

„Chtěl jsem vytvořit nezávislé studio, které by dokázalo produkovat svůj materiál v době, která patří internetu, a obejít přitom Hollywood,“ vysvětluje. „Pro snímek Demonik jsme se rozhodli použít nízkorozpočtový přístup, jen jsme místo krátkého filmu natočili celovečerní. Když máte malý rozpočet, dělá každý více věcí najednou. Jste pak s vytvářeným dílem v mnohem těsnějším kontaktu,“ oceňuje.

Divím se, že jsem na film Chappie sehnal peníze

Z Hollywoodu na internet se přesunul po uvedení filmu Chappie o prvním robotovi se schopností samostatného myšlení a cítění. Nebál se v něm svěřit role jihoafrické rap-rave skupině Die Antwoord a těmto provokatérům nechat volnou ruku, když coby členové gangu zasvěcují robota do kriminálních fíglů.

„Lidi se ptají, proč jsem je do filmu obsadil. Tak to ale nebylo, celý film vznikl s myšlenkou, že bude stát přímo na nich,“ upřesňuje. „Dodal jsem, že se mají chovat jako ve svých videoklipech. Nechal jsem tedy na nich, aby jejich část filmu byla tak autentická, jak to jen bude možné. Bylo to neobvyklé, ale zároveň to leccos zjednodušilo, protože jsem je pustil z řetězu. Tento film je mimochodem šílený. Kdykoliv ho znovu vidím, nechápu, že jsem na něj sehnal peníze.“

Ukazuju svět, jak se mi jeví

Bez ohledu na rozpočet bývají Blomkampovy filmy kritikou sociální nespravedlnosti. District 9 v názvu jeho debutu je „tábor“ pro mimozemské uprchlíky. Následující Elysium, blockbuster s Mattem Damonem, označuje kosmickou stanici, na níž se z živořící planety Země dostanou jen ti nejbohatší.

„Filmaři se domnívají, že jejich pohled je nějak důležitý. Nic z toho nedělám. Spíš se dívám na svět a ukazuji ho divákům tak, jak se mi jeví. A pokud to lidi zajímá, mohou se na to podívat. Třeba Elysium je samozřejmě satira, ale zároveň přesně ukazuje, kam se domnívám, že směřujeme,“ připouští Blomkamp.

Elysium (2013, režie: Neill Blomkamp)
Zdroj: ČT24/Falcon

Sci-fi snímky podle něj mohou do jisté míry předpovědět budoucnost. „Umělci se na svět dívají jinak než vědci. Obě skupiny dokážou přijít s různými závěry, je ale zajímavé, že když se do budoucnosti dívají umělci, pramení to z jejich podvědomí. Dokonce ani neumí vysvětlit, jak to dělají, ale často se dokážou celkem přesně trefit, aniž by s tím měla něco společného matematika. Je to spíš věcí intuice,“ všímá si.

Pokračování Districtu 9? Nápad už mám

Fanoušky jeho tvorby zajímá, kdy on přijde s další předpovědí v podobě pokračování Districtu 9, hitu, který mu přinesl nominaci na Oscara a větší hollywoodské příležitosti. Že vznikne další film, napovídá otevřený konec. „Ale to se stalo omylem, nebyl v tom úmysl,“ říká režisér.

„Nepustil jsem se do pokračování tak dlouho, protože jsem měl pocit, že film řekl vše, co bylo třeba. Tak proč to natahovat? Byl to otevřený konec v tom smyslu, že vám to dalo možnost volně interpretovat, jak vše dopadlo. Nenechal jsem to otevřené proto, abych natočil pokračování. Trvalo mi deset let, než jsem dostal nápad, který by pokračování ospravedlnil. A ten nápad už mám,“ prozradil.

Nicméně, kdy dojde k realizaci pokračování, nedovede prý Blomkamp říct. Navíc na jeho stole neleží jen filmové scénáře – ve spolupráci s nezávislým studiem Gunzilla Games má vytvářet také počítačové hry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 9 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...