Na tři knižní novinky se tento týden podíváme s redaktorem ČT Petrem Fischerem. Za společný jmenovatel vybraných publikací by se dalo označit umění provázející v různých formách lidský život. Autor románu Hodiny Michael Cunningham, který se i v Česku stal slavným až po uvedení filmové verze v hlavní roli s Nicole Kidmanovou, se i tentokrát pouští do literární variace na známé dílo. Anna Enquistová ve své nové knize klade otázku, jak se vyrovnat se smrtí dcery. A hned odpovídá: Nijak, nejde to. Můžete se z ní nanejvýš částečně vypsat, nebo vyhrát. V její nové knize se děje obojí. Slova a hra na klavír pomáhají propojit uplývající zemřelé dcery s existencí matky tady a teď. Do třetice se zaměříme na rozhovor s 85letou umělkyní Adrienou Šimotovou, který ač šest let starý, neztratil nic na síle.
Michael Cunningham / Za soumraku - Anotace: Rebecca je editorkou „prestižního“ nezávislého časopisu (který nikdo nečte), Peter vlastní galerii – vyhledává talenty, které draze prodává zazobaným klientům. Jejich manželství klape do chvíle, kdy se Peter znenadání zamiluje do manželčina bratra Ethana. Ten taky „dělá něco kolem umění“, což v praxi znamená, že se fláká a bere drogy. Peter pochopitelně usilovně řeší, jak TOHLE vysvětlí své ženě… Petr Fischer o knize: „Všichni zdůrazňují tu homosexualitu, ten homosexuální kontakt mezi hlavním hrdinou Peterem a bratrem jeho ženy. Ale to vlastně není vůbec podstatné, protože celá ta kniha je o smyslu umění, o tom, co to umění je, jakým způsobem se konstruuje, stejně jako všechny ostatní vztahy kolem nás.“
Anna Enquistová / Kontrapunkt - Anotace: Nic není bolestnější než ztráta milovaného člověka. A nic není děsivější než pozvolné blednutí vzpomínek na mrtvého. Po dceřině tragické smrti se matka nechce vyrovnat s tím, že čas odvívá kdysi tak živé vzpomínky, které by matka neměla zapomenout. Teprve když začne studovat Bachovy Goldbergovské variace, zabývat se skladatelovým životem, interpretovat notový zápis a hrát tuto skladbu, zjistí, že hudba může být mostem k dceři. Harmonie, různost forem a tónů Bachovy hudby evokují a najednou přinášejí scény z jejího života s dcerou, od narození po ukončení školy, dny na dovolené, jejich rozdílné představy o životě, ale i okamžiky mimořádné blízkosti. Petr Fischer o knize: "To je vlastně naprosto výjimečný půdorys, který v současné literatuře není k nalezení. Hudební zkušenost, to, jakým způsobem se pracuje s partiturou a jak se proniká do skladby, je vlastně velmi podobné tomu, jak se proniká do vzpomínek na blízkého člověka."
Karel Hvížďala / Stopy Adrieny Šimotové - Anotace: Rozhovor s Adrienou Šimotovou je pokusem nahlédnout do způsobu myšlení naší přední výtvarné umělkyně, neobyčejně pevné a v životě těžce zkoušené ženy. Její výtvarný rukopis je tak originální, že i ve 21. století je rozeznatelná a zapamatovatelná stejně jako velcí umělci z minulého století Pablo Picasso, Andy Warhol či náš Jiří Kolář. Kniha je rozdělena do tří částí první se snaží odpovědět na otázku, jak přichází k paní Šimotové obraz a jak a kdy se s ním loučí. Ve druhé části rozhovor krouží kolem otázky, jak se má člověk dívat na obraz, zvlášť když je abstraktní. Třetí část pak hledá odpověď na otázky, kdo je to umělec a co lze v umění někoho naučit. Petr Fischer o knize: „Myslím, že to je výjimečná příležitost, jak se setkat s umělcem, jak se potkat s jeho tvorbou a zjistit, jak vlastně ta tvorba vzniká. Málokdy to dokážeme vyslovit. Adriena Šamotová umí pojmenovat to ticho, ze kterého se vynoří obraz, a umí to velmi jednoduše, ale přitom fascinujícím způsobem, proto je ta kniha velmi zajímavá.“
