Stoletá křížovka z Ameriky? Kdepak, už předtím ji vynalezli Češi

Praha - Na den přesně před sto lety vyšla v New Yorku první křížovka. Tak praví Guinessova kniha rekordů. České televizi se ale podařilo zjistit, že lže. Vůbec poprvé se totiž luštilo v Česku, a to již o čtrnáct let dříve. Jak se ale dnes křížovky připravují a co nás naučily? To bylo tématem Událostí v kultuře.

„Traduje se, že první křížovka vyšla před sto lety, 21. prosince 1913, v Americe. Ale není to pravda. Již 14 roků předtím vznikaly křížovky. První pravá křížovka vznikla v Čechách. Vytvořila ji Milada Antošová z Modřan. Ještě předtím vznikaly varianty křížovek a při hledání jsme se dostali až do roku 1895,“ přibližuje historii křížovek Zdeněk Chromý, člen Svazu českých hádankářů a křížovkářů. 

„Křížovky vznikly z hádanek. Ty propagovali již Komenský, Tyl a jiní. Jak se rozšiřuje slovní zásoba, tak se rozšiřuje i zásoba slov, která se používají v křížovkách. Každé slovníky, které vycházejí, tak jako první koupí křížovkáři. Stará slova nezanikají, křížovkáři je neustále používají, a nová slova přibývají. Zůstávají i archaismy, protože naším posláním je seznamovat luštitele s co nejširší zásobou,“ pokračuje v líčení Zdeněk Chromý. 

„Křížovka je prostředek duševní hygieny. Jsou potřeba kombinační schopnosti, všeobecné znalosti a křížovkářská praxe. V poslední době jsou počítačové programy, ale pořád převažuje ta manuální práce. Základem křížovky je hlava, mozek,“ končí své vyprávění Zdeněk Chromý.

První křížovka byla (údajně) zveřejněná v deníku New York World 21. prosince 1913. Za jejím vznikem měl stát novinář z Liverpoolu Arthur Wynne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 3 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.