Praha - Dlouho očekávaný záznam dvou předloňských koncertů Rolling Stones se rozběhl i v českých kinosálech. Film Shine a Light není pouze dalším v dlouhé řadě koncertních snímků Stones, je jedinečný svou intimností a skvělým filmařským týmem.
Režisér Martin Scorsese hudbu Stones ve svém díle využívá pravidelně a je jejím dlouholetým fanouškem. V Shine a Light, dokumentu-záznamu-inscenaci dvou koncertů z podzimu 2006, se pokusil překonat veškeré předchozí pokusy o stoneovský film. K práci přizval kameramanskou a technickou špičku nejen Hollywoodu, na scénu připravil závěsné kamery a vše společně s elitním produkčním týmem připravil do posledního puntíku. Kromě playlistu, seznamu skladeb, které chtějí Stones zahrát.
Scorsese ve filmu vystupuje jako flegmatický a profesionální, avšak lehce znepokojený umělec. Kapela seznam skladeb nedodává, telefonáty s různě rozhozenými a suše podivínskými muzikanty získávají na napětí, až koncert začne. Následuje smršť mistrných kamerových kouzel nad vyhublými členy kapely, jejichž ikonické postavy důstojně vrávorají po pódiu a potvrzují svou pověst nejrozcválanějších staříků hudebního průmyslu.
„Je skvělé vás tu vidět,“ uvítá Keith Richards publikum. „Je skvělé vůbec někoho vidět,“ dodává v narážce na stáří hudebníků. Vitalita však kapelu neopouští a koncert se rozjíždí ve velkém. Znalce Stones ale překvapí máločím - ani výstupem Christiny Aquillery, na kterou upřímně překvapený Keith reaguje slovy „Kdo to sakra je?“, ani archivními rozhovory.
Svěže naopak působí zahostování Buddyho Guye, jedné z inspirací stoneovských kytar, i přízpěvek Jacka Whitea z alternativně rockové kapely White Stripes. Do celku nakonec zapadá i občasná Scorseseho glosa.
Koncerty, ze kterých je složena většina filmu, odehráli Stones v rámci tour A Bigger Bang na prknech křehkého a na první pohled „nerockového“ newyorského Beacon Theater. Pro Rolling Stones, hrající obyčejně na zaplněných stadionech, šlo o nezvykle malou scénu. Jedinečná příležitost nejen pro Scorseseho, ale i rodinu Billa Clintona, která koncerty zaštítila a jejich výdělek věnuje na charitu. I proto koncert začíná Clintonovým proslovem a v obecenstvu je i mnoho dalších osobností.
Samotní Stones považují Shine a Light za jeden z mnoha koncertních záznamů, výjimečný především komorností a Scorseseho rukopisem. Dosavadní koncertní záznamy se zdají nést jakési prokletí: Na většině z nich nebo těsně po nich někdo z týmu, kapely či obecenstva zemřel, ukázal se nepříjemný politický kontext, případně přišla osobní tragédie některého z členů. Mnoho dokumentů z koncertů Rolling Stones tak po natočení leželo léta „v trezoru“.
I jeden z koncertů v Shine a Light poznamenala tragédie - v zákulisí upadl a udeřil se do hlavy Ahmet Ertegun, dlouholetý spolupracovník kapely a spoluzakladatel Atlantic Records. Na následky zranění pak v nemocnici zemřel. Jagger v interview neměl k této události slov, Keith Richards ho ale zastoupil: „Je to hrozný. My na scéně hrajem, on v zákulisí umírá. Co naděláme? Měl jsem ho rád. Ale víte co? Jaký lepší způsob odchodu si přát? Takhle chci odejít i já.“
Podle kritiků je Shine a Light, v českých kinech uveden jako Rolling Stones, nejlepším koncertním filmem kapely. Cílevědomě řádící Jagger, „pirátský Freddy Krueger“ Richards, chladně důstojný Charlie Watts a drze anglický Ronnie Wood se nejspíše už nikdy neukáží s takovou silou a zblízka.
