Praha - Slavná afroamerická jazzová vokalistka Dianne Reevesová v neděli večer zcela ovládla svým průzračně silným hlasem a šarmem pražské Kongresové centrum. Charismatickou zpěvačku doprovodila Pražská komorní filharmonie pod taktovkou Martina Kumžáka. Publikum, jež ocenilo čtyřnásobnou držitelku Grammy dlouhým nadšeným potleskem vestoje, si vysloužilo přídavkem skladbu Misty od Errolla Garnera. Koncert zakončil festival Struny podzimu.
O vystoupení Reevesové usilují prestižní světové koncertní sály a její koncerty bývají neopakovatelným zážitkem. Čtyřiapadesátiletá Reevesová při svém vystoupení provedla posluchače nejen hudební legendou jazzové zpěvačky Sarah Vaughanové, která je jejím celoživotním uměleckým idolem.
„Otevřela lidskému hlasu tolik možností, co všechno může dokázat. Přesně porozuměla, co takový hlas umí v jazzové hudbě. Každá píseň, kterou zpívá, má jinou barvu, jiný témbr. A když jsem ji slyšela poprvé, řekla jsem si, to je přesně ta cesta, kterou se chci vydat. Vlastně mi pomohla najít můj vlastní hlas a jeho barvu,“ vysvětlila zpěvačka.
"Mám ráda hudbu, která…
… nezná hranice. A jazz právě takový je, protože je vystavěný na improvizaci. A když improvizujete, musíte velmi dobře poslouchat, co se kolem vás děje. My ve Spojených státech říkáme, že jazz je americká klasická hudba.
Spousta skladatelů světové klasické hudby milovalo jazz a spoustu jazzmanů milovalo klasickou hudbu. Používají stejný materiál a je skvělé sledovat, jak tyto dva světy vedle sebe staví třeba harmonii."
Reevesová není na tuzemských pódiích nováčkem, naposledy právě v Kongresovém centru vystoupila letos v květnu v rámci festivalu Pražské jaro. Zato pro multiinstrumentalistu, skladatele a aranžéra Martina Kumžáka, kapelníka skupiny Pájky Pájk, byla dnešní akce první velkou tohoto typu. „Bylo to úžasné, cítil jsem, že si to lidé opravdu užili, my jsme si to užili taky. Nejkrásnější bylo, když jsem mohl stát mimo a nic nedělat, jenom poslouchat, jak hrají,“ uvedl Kumžák.
Reevesová hned v úvodu zazářila skladbou I Remember Sarah. Poté přednesla například Lullaby of Birdland, Gershwinovu baladu Embraceable You, jazzový šanson Send in the Clowns z muzikálu Stephena Sondheima A Little Night Music a neopomněla přidat ani písně ze svého posledního alba.
Na pódiu nechyběli nejbližší spolupracovníci Reevesové - klavírista Peter Martin, bubeník Terreon Gully a kontrabasista Reginald Veal. Zpěvačka téměř před každou skladbou vtipně vyprávěla o svých zážitcích nebo pocitech; improvizovala a pohrávala si s barvami hlasu i tóny. Více než dvouhodinový koncert vyvrcholil originálním zpívaným poděkováním publiku, dirigentovi, hudebníkům a koncertnímu mistrovi.
