Oliver Stone: Příběh Ameriky je příběhem paranoie

Karlovy Vary - Kdo není s námi, je proti nám, tahle v historii už několikrát použitá věta podle amerického režiséra Olivera Stonea nejlépe vystihuje poválečné Spojené státy. „My jsme prostě vždycky věřili tomu, že jsme někým ohroženi,“ dává Stone do souvislosti mocenské prvenství USA a jejich paranoiu. Ale i Spojené státy podle něho čeká jednou zánik, stejně jakoukoli jinou říši v dějinách.

Stone se do své vlasti pustil na tiskové konferenci na karlovarském festivalu, jehož je hostem. Mimo jiné na ní vyjádřil své sympatie k Edwardu Snowdenovi, který vyzradil detaily amerického odposlechového programu, za což je obviněn ze špionáře a stíhání se snaží zabránit (zatím marným) získáním azylu. „Snowden by měl zůstat v USA a George Bush a jiní by měli být zavřeni kvůli válečným zločinům,“ nechal se slyšet Stone. 

„Je pro mě hrdina, protože zveřejnil tajemství, která by nás měla zajímat všechny,“ uvedl, že o něco podobného se snažil i ve svém desetihodinovém dokumentu Nevyřčené dějiny Spojených států, který je kritickým pohledem na USA jako velmoc sledující napříč nejrůznějšími dějinnými situacemi – od 2. světové války po současnost – vlastní dobyvačné a ziskuchtivé cíle. Karlovarský festival ze snímku promítá dva díly: věnované atomové bombě a zabývající se přístupem prezidentů Bushe a Obamy k válce proti terorismu.

Nevyřčené dějiny Spojených států - z dílu o svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki
Zdroj: ČT24/Film Servis Festival Karlovy Vary

„Lidem chybí celkový obraz a my se ho tímto snímkem snažíme postihnout. Celkový obraz je skutečně důležitý, ale neučí se o něm na školách,“ upozorňuje Stone a jako příklad uvádí podle něj neúplné informace o svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki na sklonku druhé světové války. „To, co se odehrávalo v Sovětském svazu a jeho satelitech v kontextu propagandy, je nesrovnatelné s tím, co jsme zažívali my. Protože mýtus o jaderných bombách byl motivovaný jen paranoiou, strachem o národní bezpečnost,“ tvrdí Stone.

Všichni se Ameriky bojí a Amerika se bojí všech, tvrdí Stone

Snowden požádal o azyl asi ve dvaceti zemích - neúspěšně. „A proč je tomu tak?“ ptá se režisér. „Protože se všichni Ameriky bojí!“ odpovídá si. Zdůrazňuje přitom, že jako filmař jen vypráví příběhy - a to platí i v případě Nevyřčených dějin, jakkoli jejich téma vyznívá politicky.

"Je to pouze příběh země, která ztrácí svou cestu. USA si myslí, že jsou dominantní silou v celém vesmíru. Jsou silné na mořích, na zemi, ve vzduchu i v kybernetickém prostoru. Před druhou světovou válkou to byla nevinná země, ale po ní je ochromenná strachem o národní bezpečnost, strachem z komunismu. Od roku 1945 je příběh Ameriky příběhem paranoie," říká Stone. A ten podle jeho názoru odstartovalo svržení atomových bomb, které dalo Spojeným státům pocit morální nadvlády.

Nahrávám video

„Vy všichni jste pod kontrolou velkého bratra z USA. Je to takové globální odposlouchávání,“ tvrdí, že ke světu vyobrazeném Georgem Orwellem v románu 1984 nemá ten současný v něčem zas tak daleko. „Jak dlouho může člověk zůstat nezávislý ve světě, když existuje takovýto systém?“

Odpovídá si dalším snímkem, který představuje v Karlových Varech - historickým velkofilmem Alexander Veliký o makedonském panovníkovi, který ve své době ovládl většinu tehdy Řekům známého světa. „Je to paralelní příběh mezi minulostí a přítomností,“ upozorňuje Stone. „Alexander je vlastně úplným protikladem George Bushe. Alexander vybudoval říši mysli, kdežto Bush stojí za vším, co je špatného na pověsti Západu,“ domnívá se Stone, který bývalého amerického prezidenta kritizuje za invazi do Iráku. Kriticky i svými filmy (Četa, Narozen 4. července) se vyslovil také proti válce ve Vietnamu, z které se vrátil s traumatizujícími zkušenostmi. „Historie nás učí jednu věc,“ uzavírá Stone. „Žádná říše nevydrží, ani dominance USA.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

StarDance se chystá na čtrnáctou řadu, poslední s Kostkovou a Ebenem

Letošní řada taneční soutěže StarDance bude poslední, kterou budou moderovat Tereza Kostková a Marek Eben. Moderátorská stálice to oznámila při představování letošních novinek. První taneční večer odvysílá Česká televize v sobotu 10. října.
před 18 mminutami

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 8 hhodinami

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 20 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
včera v 10:00

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.