Praha – Nová budova Národní knihovny v Praze na Letné měla být první významnou stavbou uznávaného britského architekta českého původu Jana Kaplického v jeho staré vlasti. Okolo ambiciózního návrhu se však rozpoutala bouřlivá diskuse, která postupně dostala politický rozměr. Celý projekt nakonec ztroskotal. Výsledky soutěže byly vyhlášeny před pěti lety 2. března.
„Je to možná nejzávažnější okamžik v mém životě. Doufám, že se uzavřel kruh od doby, kdy mě v roce 1955 nevzali v Praze na techniku jako neuspokojivého žáka. Je to neuvěřitelná čest,“ řekl po oznámení výsledků Kaplický, který žil od emigrace v roce 1968 v Británii.
V porotě, která hodnotila návrhy téměř 400 architektů, mimo jiné zasedli architektky Eva Jiřičná (předsedkyně) a Zaha Hadidová, ředitel knihovny Vlastimil Ježek nebo šéf pražských památkářů Jan Kněžínek (jako zástupce primátora Pavla Béma). Vítězný návrh Kaplického ateliéru Future Systems měl tvar širší pyramidy se zaoblenými hranami a do povědomí veřejnosti se rychle zapsal jako chobotnice nebo blob (anglicky kapka či hrudka). Jeden z jeho kritiků, tehdejší starosta Prahy 13 David Vodrážka (ODS), měl ale pro stavbu jiné označení – chrchel.
Devítiposchoďová knihovna vysoká 48 metrů měla pojmout na deset milionů svazků a počítalo se i s kavárnou, restaurací, studovnami či víceúčelovým sálem. Většina fondů měla být umístěna v podzemí budovy, což ale soutěž původně neumožňovala a kritici později tvrdili, že tím Kaplický i porota porušili její podmínky. Česká komora architektů (ČKA) požádala o prověření regulérnosti soutěže Mezinárodní unii architektů (UIA), ta však žádná pochybení nenašla.
Provokativní Kaplického návrh již záhy vyvolal kromě nadšení i silnou kritiku, například od ředitele Národní galerie Milana Knížáka. Nový rozměr však celá diskuse okolo blobu dostala ve chvíli, kdy do ní vstoupili politikové v čele s prezidentem Václavem Klausem (tehdy ještě členem ODS).
Václav Klaus: Návrh knihovny je nepokorný, svévolný, až arogantní
Již v květnu 2007 prezident prohlásil, že návrh knihovny je „nesmírně nepokorný, svévolný, až arogantní“, a dodal, že podobně jako protijaderní aktivisté u Temelína je „ochoten přivazovat se vlastním tělem a bránit, aby Národní knihovna v takové podobě na Letné byla“. Naopak exprezident Václav Havel se postavil mezi zastánce blobu a z celé kauzy se stalo politikum.
Ke Klausovi se přidali především politikové z pražské ODS, která tehdy ovládala magistrát. Názor změnil i primátor Pavel Bém (ODS), kterému ještě v březnu Kaplického návrh přišel odvážný a originální. O sedm měsíců později však prohlásil, že knihovna je v „arogantní disharmonii s celým svým blízkým i vzdáleným okolím“ a že se mu její umístění od počátku nelíbilo.
Pražské zastupitelstvo v březnu 2006 předběžně souhlasilo s tím, že knihovně pozemky na Letné prodá, nakonec tak ale neučinilo. Ani vláda Mirka Topolánka (ODS) neměla knihovnu mezi svými prioritami a ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) uvedl, že na blob nejsou peníze (projekt by stál kolem čtyř miliard), a doporučil soustředit se na revitalizaci stávajících prostor Klementina.
Ministerstvo kultury navíc požádalo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o stanovisko, zda na základě výsledků soutěže může být zadána veřejná zakázka. V srpnu 2008 pak ÚOHS uvedl, že soutěž na novou knihovnu byla podle Evropské komise v rozporu se zákonem, a doporučil ji zrušit. Ředitel knihovny Ježek to odmítl a ministr kultury ho v září odvolal.
Samotný Jan Kaplický byl z celé kauzy rozčarován a v říjnu 2008 odmítl od ministerstva kultury přijmout cenu za přínos v oblasti architektury. Jeho náhlá smrt v lednu 2009 (v ten samý den, kdy se stal v jednasedmdesáti letech podruhé otcem) byla tak jen smutným epilogem za touto ambiciózní stavbou. Čas od času se sice objevují signály z politických stran, že by projekt nemusel být definitivně mrtvý (svůj názor změnila i pražská ODS), zatím se však jedná jen o politické proklamace bez reálných skutků.
Blob by mohl vyrůst například v pražském Karlíně
Jedny z posledních návrhů ohledně místa pro Kaplického knihovnu zmiňují například pražský Karlín. „Ta budova má určité požadavky na to, kde stojí. Když to místo bude vhodné tím, že se k němu lidi dostanou, bude okolo dostatek zeleně, takže ta budova bude viditelná a bude v kontextu svého okolí dobře vypadat… Domnívám se, že by z ní mělo být vidět na Hrad, poněvadž “oko nad Prahou„ bylo míněno Kaplickým jako základní rys,“ vyjmenovává architektka Eva Jiřičná.
„Jsem nešťastná z procentuálních výsledků, které ukazují, že radnice nemají podporovat nic moderního. Myslím, že pokud budeme lhostejní k tomu, co roste kolem nás, tak nevyroste nic. Zájmy jsou a odkaz žije dál, a pokud někdo vhodný přijde s myšlenkou, která má smysl, tak ji vždycky podpoříme,“ dodává k návrhům nového místa pro knihovnu filmová producentka a manželka zesnulého architekta Eliška Kaplicky.
