Nejlepším mladým malířem je Josef Achrer

Praha - Cenu kritiky za mladou malbu letos získal třicetiletý Josef Achrer, absolvent pražské Akademie výtvarných umění (AVU). Odborná porota ho vybrala z osmi finalistů. Oceněni byli i Kamila Rýparová, Tomáš Bárta a Martin Krajc. Práce finalistů budou ode dneška do 26. února vystavené v pražském paláci Adria.

Cena kritiky se udílí malířům a malířkám do 30 let věku. Odborná porota neoceňuje pouze vybrané vystavené obrazy, ale přihlíží k celému kontextu tvorby mladých umělců zhruba za poslední dva roky.

Letos třicetiletý Achrer pochází z umělecké rodiny, jeho otec je také malířem a syn stejného jména donedávna používal pro rozeznání sebe sama jméno Pepa. Vystudoval AVU v atelieru malby u Michaela Rittsteina, je členem malířské skupiny Obr., založené roku 2006. Achrer se už v minulosti zúčastnil skupinových výstav v pražské Galerii Louvre, Mánesu i v německé galerii v Landshutu. Coby laureát dnešní ceny bude mít možnost uspořádat koncem roku samostatnou výstavu v Galerii kritiků.

Lubomír Typlt, předseda výběrové komise o vítězi: „Achrer vyhrál s naprostým přehledem. Je to nejen bytostný malíř, ale snaží se o malbě hodně přemýšlet. Zkoumá východiska geometrické abstrakce, kterou kombinuje s krajinářskou malbou. Vzniká tak napínavé propojení dvou žánrů, které nebývá časté.“

O druhé místo se podělili Kamila Rýparová, která studuje fakultu umění na ostravské univerzitě, a Tomáš Bárta, absolvent brněnské Fakulty výtvarných umění. „U poroty získali stejný počet bodů. Spojuje je sklon ke geometrii, nefigurální malba,“ uvedl Typlt.

Rýparová, která je zároveň letošní nejmladší finalistkou (narozena 1987), se věnuje především malbě, navíc využívá netradiční materiály, například vosk. Sama se považuje za feministku, což se odráží i v její tvorbě. Ženský svět kuchyní a obýváků začerňuje směsí včelího vosku a parafínu.

Z výstavy Kamily Rýparové Redefinition space (Galerie Cella)
Zdroj: ČT24/Galerie Cella

Třicetiletý Bárta se věnuje převážně kresbě, pracuje i s architekturou. V jeho objektech se odráží zájem o kutilství, v kresbách a malbách se mísí expresivita a geometrie, vizuálně atraktivní abstraktní struktury s asketicky volnou, čistou plochou.

Soutěž není určena pouze českým nadějným malířům, mohou se jí zúčastnit i cizinci, kteří mají v ČR trvalý pobyt. Mezi finalisty byla například slovenská umělkyně Svetlana Fialová, která studovala na pražské AVU u Vladimíra Skrepla. V Kežmarku se zase narodil Patrik Kriššák, který vystudoval v Ostravě a v současné době žije v Praze.

Cena kritiky chce především zviditelnit a medializovat mladé výtvarníky a vytvořit jim tržní příležitosti. Letos byla udělena po páté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
před 4 hhodinami

VideoV poezii na albu Fru Fru se najde každý muž s testosteronem

Skupina Fru Fru po třinácti letech vydala nové album. Na nahrávce s názvem Gramofonová deska zhudebnila verše Vítězslava Nezvala, Jana Skácela, Františka Ladislava Čelakovského nebo Alexandra Sergejeviče Puškina. Poezie přitom nebyla původním záměrem. „Hledal jsem zajímavá témata a zjistil jsem, že je už všechny napsali dobří básníci před sto lety,“ vysvětlil frontman Václav Bartoš. „Většina věcí je o lásce a o takovém pocitu, že jsem součástí něčeho, o čem dávno vím, ale přitom jsem nebyl schopný to napsat,“ dodal. „Každý muž, který má trošku testosteronu, se v tom vidí,“ míní.
před 5 hhodinami

Pardubické Postřižiny mají blíž k Hrabalovi než k Menzelovi

Dlouhé vlasy nezkrotné Maryšky, její rozvážný manžel, který se chce stát ředitelem pivovaru, a hlučný strýc Pepin. Do maloměstského života na začátku minulého století vrátily diváky Postřižiny podle románu Bohumila Hrabala. V premiéře hru uvedlo Východočeské divadlo v Pardubicích.
před 6 hhodinami

Kdo vraždil během Pražského povstání? Scenárista Vyprávěj napsal knižní krimi

Scenárista Rudolf Merkner, který stojí za seriálem Vyprávěj a za filmy Bobule či Rafťáci, se vrhl na zcela nový žánr. Napsal thriller Případ pražské bestie, ve kterém detektiv pátrá po sériovém vrahovi během Pražského povstání v roce 1945.
před 10 hhodinami

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
včera v 21:03‌‌

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
včera v 08:00‌‌

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.