Lichožrouti osiřeli. Zemřel básník, textař a autor dětských knih Pavel Šrut

Nahrávám video

V pátek večer zemřel básník, autor knížek pro děti, textař a překladatel Pavel Šrut, bylo mu 78 let. ČTK to jménem rodiny řekl publicista Jaroslav Veis. Šrut byl nositelem prestižní Ceny Jaroslava Seiferta, Ceny Karla Čapka udělované českým PEN klubem, Státní ceny za literaturu a překlad a ceny Magnesia litera za první díl populární knížky pro děti Lichožrouti.

Pro díla Pavla Šruta je typická hravost, lehkost, humor a jazyková vynalézavost. Proslul zejména jako básník a autor knížek pro děti, psal ale i fejetony a povídky, překládal z angličtiny a španělštiny. Širokou popularitu mu vynesly jeho písňové texty, jež se staly hity repertoáru například Petra Skoumala, Luboše Pospíšila, Michala Prokopa či Vladimíra Mišíka. Šrut je podepsán například pod legendární písní Kolej Yesterday, která vznikla z jeho spolupráce s Michalem Prokopem a kapelou Framus 5.

Nahrávám video

Rodák z Prahy Šrut po maturitě absolvoval kurz na Hospodářské škole pro zahraniční obchod. Pak pracoval v podniku zahraničního obchodu Ferromet a poté jako rekvizitář Filmových studií Barrandov. V první polovině 60. let studoval anglistiku a hispanistiku na FF UK, pak byl několik let redaktorem v nakladatelství Naše vojsko a od roku 1971 působil na volné noze. Od roku 1997 pracoval v rozhlasové stanici Vltava.

První sbírka veršů Noc plná křídel mu vyšla roku 1964, krátce nato následovaly Přehlásky (1967) a Červotočivé světlo (1969). V 70. a 80. letech zejména překládal, mj. Roberta Gravese, Johna Updika či Dylana Thomase, a věnoval se tvorbě pro děti. Psal i verše do omalovánek a leporel či dětských časopisů Čtyřlístek, Sluníčko a Mateřídouška (též pod pseudonymem Petr Karmín).

Pavel Šrut s Cenou Karla Čapka
Zdroj: ČT24/ČTK

Napsal několik desítek knížek pro děti. Z poslední doby je asi nejznámější trilogie Lichožrouti, za jejíž první díl v roce 2009 dostal Cenu Magnesia Litera. Šrut v této půvabně hrůzostrašné i veselé knížce nejen dětem konečně vysvětlil, proč a jak se doma ztrácejí ponožky.

Pavel Šrut byl také nositelem Ceny Jaroslava Seiferta (2000), a to za básnické knihy Zlá milá a Brožované básně, a několikrát obdržel i ocenění v soutěži dětských knih Zlatá stuha. V roce 2010 převzal Cenu Mezinárodní asociace divadel pro děti a mládež (ASSITEJ), neboť podle jeho knih vznikla řada inscenací pro děti.

V roce 2012 mu český PEN klub udělil za mnohostranné celoživotní dílo Cenu Karla Čapka. Předseda PEN klubu Jiří Dědeček poznamenal, že Šrutovo dílo je „laskavé, objemné a velmi lidské“. „To není žádný pohár pro vítěze, aby člověk vyskočil a jásal. Ta cena je velmi závažná,“ dodal po udělení ceny Šrut.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Objevená Havlova hra vrací na scénu Ferdinanda Vaňka. Ten kdysi přelstil Rudé právo

V New Yorku má světovou premiéru nově objevená hra Václava Havla. Jednoaktovka Varování uzavírá tetralogii s dramatikovým stylizovaným alter egem Ferdinandem Vaňkem. Do podoby scénického čtení neucelený text připravil režisér Jiří Havelka.
před 3 hhodinami

Dokumentem o bratrovi upozorňuje na problém závislosti. Kandidát na Oscara je v kinech

Do kin vstoupil dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Režisérka Pepa Lubojacki v něm pět let zaznamenávala příběhy vlastní rodiny, především bratra, který žije se závislostí na alkoholu. Snímek, natočený v koprodukci České televize, na letošním festivalu Berlinale získal cenu pro nejlepší dokument.
včera v 10:08‌‌

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
24. 9. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: V srdci divočiny, Zapomenutý ostrov a oceněný dokument

Ve filmu V srdci divočiny se snaží vysloužilý vojenský expert v podání Brada Pitta a jeho pes dostat po havárii letadla z hlubin aljašské přírody do civilizace. Animovaný Zapomenutý ostrov odkazuje k místu, kam se dostanou dvě kamarádky. Musí se vyrovnat s magickou silou, která je připravuje o vzpomínky. Po úspěchu na Berlinale se k tuzemským divákům dostane český dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, v němž režisérka Pepa Lubojacki pojednává o závislosti svých blízkých. A na plátna se vrací Avengers: Endgame, aby zkrátil čekání na nový snímek superhrdinského týmu Avengers: Doomsday.
24. 9. 2026‌‌

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
24. 9. 2026‌‌

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
23. 9. 2026‌‌

Festival Zlatá Praha se ohlédne za Oceánem a zatančí se StarDance

V Praze začíná mezinárodní televizní festival Zlatá Praha. Nabídne novinky z hudebních, divadelních a tanečních počinů jak z produkce pořádající České televize, tak z dalších zemí. Program je určen pro profesionály i širokou veřejnost. Součástí třiašedesátého ročníku je mimo jiné Zlatý parket StarDance.
23. 9. 2026‌‌

Divadelní Letnice podle oceněného románu věří na zázraky

Městské divadlo Brno uvádí vůbec první adaptaci románu Letnice od Miroslava Hlauča. Příběh o střetu starého a nového světa se stal Knihou roku 2024 v cenách Magnesia Litera. Brněnské zpracování klade důraz na naději jako most do budoucnosti.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.