Láska, soudruhu, existuje, ať se ti to líbí, nebo ne

Febiofest zažil další předpremiéru, tentokrát byl uveden česko-norsko-finský snímek Láska, soudruhu!, kterou v koprodukci s Českou televizí natočila finská režisérka Taru Mäkelä. Svůj snímek zasadila do roku 1962, kdy se v Helsinkách konal Mezinárodní festival mládeže za účasti studentů i těch dříve narozených z celého světa (tedy především toho socialistického nebo k tomuto zřízení směřujícího). Režisérka na pozadí rozděleného světa rozehrává trochu nostalgickou romantickou komedii, jejíž distribuční premiéra je naplánována na 24. dubna.

Nahrávám video

Konfrontace dvou světů slouží mimo jiné k vykreslení někdy absurdních, jindy komických situací, které ve svých důsledcích vlastně bourají hranice. Mladý československý svazák je donucen přehodnotit své uvědomělé smýšlení, finský policejní inspektor musí změnit přístup ke své hospodyni a v neposlední řadě ústřední postava, stárnoucí modistka, s překvapením zjistí, že je schopna opustit svůj pracně vykonstruovaný svět, plný konvencí a klišé, který je sice bezpečný, ale totálně osamělý.

Filmu vévodí herecký výkon Kati Outinenové, které Febiofest uspořádal Poctu v podobě uvedení pěti jejích filmů. Herečka, která svou kariéru začínala v divadle, se na filmovém plátně poprvé objevila jako devatenáctiletá v roce 1980 v Česku málo známým filmem Živote, tady jsem! Získávala pak slávu především ve filmech Akiho Kaurismäkiho Hamlet podniká, Děvče ze sirkárny, Drž si šátek, Tatjano! a řady dalších. Za roli v jeho snímku Muž bez minulosti byla v Cannes oceněna za herecký výkon.

Outinenová přijela na Febiofest osobně a při uvedení snímku Láska, soudruhu! se také zamyslela nad pojmem humor. „Humor je asi vůbec to nejtěžší, často je nepřeložitelný. Ten univerzální je ovšem nejtěžší,“ řekla herečka, která své komické role ztvárňuje skoro až minimalistickým způsobem, kdy komika vychází spíše z podstaty situace a v konfrontaci reality s jejím prožíváním.

Láska, soudruhu! - Česko/Norsko/Finsko. Režie: Taru Mäkelä. Scénář: Raija Talvio. Hrají:  Kati Outinen, Miroslav Etzler, Laura Birn, Kryštof Hádek, Elena Leeve, Aku Hirviniemi, Veera W. Vilo, Jan Budař, Pirkka-Pekka Petelius, Tapio Liinoja, Václav Jiráček, Denny Ratajský, Petr Stach, Zdeněk Maryška.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 12 hhodinami

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
před 19 hhodinami

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.