Praha - Podle jen několik let starých plánů měly dnes stát v Praze dvě moderní knihovny. Více pozornosti k sobě přitáhla neortodoxní budova navržená Janem Kaplickým na Letné pro Národní knihovnu, která ale vyvolala vzrušenou debatu a jejíž osud je nejspíše zpečetěn. Poněkud stranou zájmu pak vyrostlo v Dejvicích nové sídlo Národní technické knihovny. Budova, do které přestěhovaly své knihy Státní technická knihovna i nedaleké technické fakulty, funguje již rok.
Ani 9. září 2009 otevřená budova ze studia AK Architekti - dnes nese kancelář jméno Projektil Architekti - se ale nerodila úplně snadno. Soutěž byla vypsána již na přelomu století a vítězný projekt porota vyhlásila v lednu 2001. Více než pět let ale trvalo, než se na někdejším parkovišti vedle budovy Fakulty architektury ČVUT poprvé koplo do země. Během doby navíc prošel původní návrh změnami - dům například ustoupil poněkud z ulice a zmizely plánované samostatné garáže.
O výstavbě nového sídla ústřední technické knihovny se sice uvažovalo již od 60. let, kdy pomalu přestávala stačit kapacita knihovny v Klementinu. Až s koncem 20. století se ale podařilo projekt uskutečnit, kvůli odložení výstavby se však náklady zvedly z předpokládané 1,5 miliardy na 2,25 miliardy korun. V rozpočtu ministerstva školství se navíc nenašla potřebná suma, a tak se o financování výstavby postarala dodavatelská firma, které bude stát knihovnu do roku 2014 splácet.
Základní myšlenka stavby a její vnější podoba ale zůstaly zachovány. Budova se vyznačuje elegantním tvarem zaobleného čtverce a díky pozměněné koncepci dvouplášťové fasády i nízkou energetickou náročností. NTK má například unikátní systém vytápění a chlazení, který využívá akumulační schopnosti její konstrukce. Navíc respektuje okolí a není divu, že se letos stala celkovým vítězem Grand Prix Obce architektů.
Učení hrou
Sídlo NTK je podle autorů koncipováno jako hravá technická učebnice, a to včetně detailů. Na schodišti se návštěvník může dozvědět, kolik kalorií spálí, pokud půjde po schodech, na zákazu kouření zase stoupá z cigarety místo dýmu vzoreček oxidu uhličitého.
Z technických plánů vycházejí i barvy podlah, které odpovídají tomu, jaké je v dané části pnutí. Syrový interiér s odkrytými rozvody rozveselují poněkud dětinské (a nejednoznačně přijaté) kresby rumunského výtvarníka Dana Perjovschého.
Počet čtenářů roste
Za rok existence navštívilo knihovnu 300 tisíc čtenářů, především studentů technických škol. Je to šestkrát víc, než kolik jich přicházelo do starých prostor knihovny v pražském Klementinu. Zájem o knihovnu stále roste a je takřka jisté, že návštěvníků bude přibývat.
Roční rozpočet knihovny, jejíž stavba přišla na 2,25 miliardy korun, činí podle ředitele 200 milionů korun. Z toho méně než polovina padne na nákup nových fondů, především elektronických nosičů. Z větší části se hradí údržba a provoz budovy a mzdy 175 zaměstnanců.
Náš čtenář, náš pán
„Největší hvězdou knihovny je kavárna,“ uvedl ředitel Martin Svoboda. Zejména mezi studenty, nejvíce zahraničními, je podle něj oblíbená noční studovna, která bývá plně obsazena v každou denní dobu. Vedení knihovny muselo její kapacitu pro velký zájem zvětšit.
Přestože je pamětní kniha plná chvály, návštěvníci knihovny měli i kritické připomínky. Přáli si, aby byla rozdělena na část „tichou“ a „hlučnou“, což se stalo. Jako „tiché“ bylo vyčleněno jedno patro. Vedení knihovny připravilo také novou generaci služeb. Od července je možné si rezervovat individuální studovnu, konzultanta nebo exkurzi. Spuštěny byly samoobslužné tiskárny a kopírky a k dispozici je okolo 200 veřejných počítačů.
