Praha - Dokumentární film nazvaný My a Matterhorn, Matterhorn a my seznámí diváky se situací československých emigrantů ve Švýcarsku, kam se uchýlila část občanů po srpnu 1968. Autorem snímku je jeden z emigrantů, Bernard Šafařík. Film, zabývající se osudy uprchlíků i reakcí Švýcarů, uvede dnes od 20:00 ČT2.
Po srpnu 1968 odešlo z Československa do Švýcarska přes 13 tisíc lidí. Bernard Šafařík do cizí země přišel již na jaře toho roku jako devatenáctiletý. „Změnám u nás jsem nevěřil, moje rodina byla perzekuovaná,“ říká. Uprchlíkům, kteří přišli o několik měsíců později, poskytoval pomoc.
Podle režiséra existuje v Česku stále mnoho předsudků o Švýcarsku, to bylo jedním z důvodů, proč dokument natočil. „Vlna solidarity od Švýcarů byla obrovská. Měli před námi velkou úctu, pouze si nás pletli s Jugoslávci,“ vzpomíná. „V mnoha situacích Švýcaři vykazují větší odvahu než my. Věci se tam říkají otevřeněji, politizuje se otevřeněji,“ dodává.
Ve svém dokumentu Šafařík použil kromě výpovědí bývalých emigrantů také velké množství archivních materiálů švýcarské televize, u nás dosud neznámých.
„Emigrace je hrozná záležitost, je špatné, že jsme se do takové situace vůbec dostali,“ říká režisér, který dnes žije převážně v České republice. „Ve Švýcarsku vznikla spousta spolků, třeba velké sokolské hnutí. Dnes jsou mezi emigranty i takoví, kteří už s ČR nechtějí mít nic společného - spotřebovali totiž příliš mnoho energie na to, aby se stali Švýcary,“ uzavírá Šafařík.
