Černobílá artová Ida hledá hrob svých rodičů i cestu k Bohu

Setkali se někdy v šedivých, bezbarvých a bezvýchodných, polských šedesátých létech. Čistá, naivní a sveřepě Boha milující Anna, které nevadí asketický život, a přestože jí je osmnáct, chystá se složit řeholní slib a stát se jeho služebnicí. A její jediná příbuzná, prokurátorka Wanda (přezdívaná „Krvavá“), takto vypitá, cynická svině, která má na svém služebním kontě spoustu zmařených lidských životů. Začíná road movie, jež svedla světici a děvku, které se snaží rozplést stíny temné minulosti.

Jsou filmy, které se vám nepříjemně zadřou pod kůži, neboť jsou v podstatě syrové i surové, ponuré i pochmurné a zvláštním, všudypřítomným způsobem bolavé, jakoby do sebe uzavřené a navzdory tomu oslovující. A vy z nich budete odcházet zneklidněni, mimo jiné i tím, že v nich není snadné nalézt postavu, jež by vám spontánně přirostla k srdci, o kterou byste se báli a s níž byste se chtěli identifikovat (nebo s ní alespoň zajít na panáka).

Také jsou filmy znepokojující a ponuře bloudící odvrácenými zákoutími temné a zraňované lidské duše, snímky dusivě depresivní a současně vzbuzující cosi jako naději. Krásné, oslovující a zároveň iritující spektákly, jaké se netočí často. A přestože zcela určitě nebudou bořit multikina, své (spíše klubové) diváky si najdou. Jsou prostě snímky, jako je Pawlikowského Ida, černobílé, pomalu a smutně plynoucí sdělení o lidské slabosti, víře, pochybnostech, selhání a drastickém pohledu do otevřeného hrobu, v němž byla, kromě obětí, pohřbena i vyděšená šílenost a strach jejich vrahů.

Ida / Agata Kulesza, Agata Trzebuchowská
Zdroj: ČT24/Aerofilms

Dřív než se za ní zavře brána kláštera

Nad rovinatou polní plání visí řídký závoj mlhy, z něhož se matně vynořuje vzdálená silueta lesa. Šedivou rovinu přerušují jen boží muka, symbolizující sloup, u něhož byl bičován Kristus. Slouží tu jako rozcestník, upozorňující, že rozježděná cesta se tu dělí, jako symbol křesťanství a možná i jako připomínka, že se tu kdysi něco zapamatováníhodného stalo. A také jsou tu jako prosté místo pro zastavení a tichou modlitbu.

Anna tu v rouchu novicky klečí v tiché pokoře před bílým dříkem s hlavicí, jenž vyrůstá z kamenného soklu, lemovaném zaprášenou trávou, a neslyšně hovoří se svým Bohem, jemuž se hodlá zaslíbit. Právě teď potřebuje, aby vedl její kroky a hlavně jí dodal odvahu učinit je. Neboť je to jen chvíle, kdy se od cynické a životem omlácené tety Wandy, která je věčně na plech (a dobře ví proč), dozvěděla o svém židovském původu, pravděpodobném konci svých rodičů i faktu, že se vlastně jmenuje Ida. To je spousta palčivých novinek, jež musí osmnáctiletá dívka unést a které možná oddálí její řeholní slib, na nějž v tuto chvíli ještě není připravena.

Ida / Agata Trzebuchowská, Agata Kulesza
Zdroj: ČT24/Aerofilms

Rozcestí je vlastně místo volby. Tady se cesty dělí a ona se musí rozhodnout, zdali se vrátí, nebo se vydá po té, na které zjistí pravdu o smrti svých rodičů, dopřeje jim důstojný hrob a také pozná chuť zakázaného hříchu, aby věděla, co svým slibem hodlá Bohu obětovat…

Ježíš má rád hříšníky

Ostatně Máří Magdaléna by o tom mohla vyprávět, zatímco zkušená a všestranná hříšnice Wanda na to možná tiše a mazaně spoléhá. A zdá se, že i režisér a scenárista Pawel Pawlikowski (absolvent Oxfordu, který žije od roku 1971 ve Velké Británii) tuhle tezi použil jako nenápadný leitmotiv pro své komorní artové drama, jež už dostalo na lopatky nejednu festivalovou porotu (Londýn, Gijón, Toronto, Varšava). Rozhodl se ho točit nejen černobíle, ale i v dnes nezvyklém klasickém formátu 4:3, aby tak evokoval atmosféru šedesátek, do nichž je jednoduchý děj o „židovské jeptišce“ a její zparchantělé tetě zasazen.

Ida / Agata Kulesza, Agata Trzebuchowská
Zdroj: ČT24/Aerofilms

Pro současného diváka může atmosféra černobílých záběrů působit trochu jako zjevení, ale k tomuto ponurému a jednoduše vyprávěnému (a tudíž srozumitelnému) příběhu se hodí. Ida je totiž film, kde černobílá poetika navozuje dojem, že atmosféra a pocit je tu více nežli děj a jeho dílčí peripetie. Je to snímek pomalu a naléhavě vyprávěný, který nikam nechvátá, jako by věděl, že stejně dojde na konec cesty, jež je jeho protagonistům předurčena.

Zajímavý castingový tah vyšel režisérovi s představitelkou titulní role Anny/Idy Lebensteinové, do které angažoval neherečku Agatu Trzebuchowskou, která do té doby pracovala v kavárně, kde ji objevil, a zřejmě veden pocitem, že jejího úžasného pohledu je pouze pro štamgasty škoda, jí odvážně nabídl unikátní hereckou šanci. A ta ji beze zbytku s nadhledem a překvapivou jistotou využila a vytvořila netriviální postavu dívky, která vyrůstala v klášteře a teď se poprvé ostře a nekompromisně setkala s realitou za jeho zdmi, a zároveň vytvořila rovnocenný tandem se zkušenou herečkou Agatou Kuleszou, jež ztvárnila roli její tety Wandy. A vy jí věříte proměnu, když si sundá čepec a rozpustí vlasy, i šílenou otázku, proč není v hrobě, kde jsou všichni její blízcí. Jsou to dvě protikladné, ale dohromady brilantně fungující figury, které k vyjádření své rozdílnosti nepotřebují ilustrativní, kontroverzní a halasnou akci. 

Osmdesát minut překvapivě stačí

Jednoduchý příběh, nekomplikovaná narace, sevřená režie, přesvědčivé herecké výkony a výmluvný, černobílý vizuál i na poměrně malé ploše dokáží hodně vypovědět. Vymazlený minimalismus tu přináší maximální (byť místy lehce manýristické) efekty, které jsou navenek zdánlivě studené, ale dokáží navodit atmosféru neklidu, znepokojení, bolestného hledání i obětování a vykoupení.

Intimní dobové drama Ida, uvedené za účasti režiséra v české premiéře na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, vás buď dostane a strhne (a věřím, že to bude většinový pocit), nebo vlažně mine jako chladný kalkul na tutovku. Obávám se, že nic mezi tím vlastně neexistuje. U téhle artové festivalové balady čekejte otázky, na které si budete muset sami hledat odpovědi, a také se smiřte s tím, že z kinosálu vesele nevyskotačíte, ale že vám při odchodu nebude úplně lehko na duši a půjdete spíše tiše a s pokorou. Není zas až tak špatné si to občas vyzkoušet.

IDA. Polsko 2013, 80 min., české titulky, přístupný, 2D/DVD. Režie: Pawel Pawlikowski. Scénář: Pawel Pawlikowski, Rebecca Lenkiewiczová. Kamera: Ryszard Lenczewski, Lukasz Zal. Hudba: Kristian Eidnes Andersen. Hrají: Agata Trzebuchowska (Anna/Ida Lebensteinová), Agata Kulesza (Wanda), Jerzy Trela (Szymon), Adam Szyszkowski (Feliks), Halina Skoczynska (matka představená). V kinech od 17. července 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 33 mminutami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 1 hhodinou

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
včera v 17:17

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
včera v 11:19

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
včera v 10:45

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026

Estonský svaz umělců přišel podvodem o 700 tisíc eur, zvažuje prodej majetku

Podvodníci, kteří se vydávali za důvěryhodné volající a jednali prostřednictvím hlavní účetní, připravili Estonský svaz umělců přibližně o 700 tisíc eur (přibližně sedmnáct milionů korun).
20. 5. 2026
Načítání...