Praha - V rekonstruovaném Schwarzenberském paláci našla prostor nová stálá expozice Baroko v Čechách. Národní galerie ji instalovala na 4 000 metrech čtverečních a ve třech podlažích. Ukončená rekonstrukce renesančního paláce, která si vyžádala dvě stě šedesát milionů korun, je podle ředitele Milana Knížáka prvním krokem k tomu, aby si tato instituce konečně našla místo, kde nebude provizorně a kde bude moci důstojně reprezentovat českou výtvarnou kulturu.
Provoz Schwarzenberského paláce má podle odhadu galerie stát ročně deset až dvanáct milionů korun. Jedna z nejrozsáhlejších rekonstrukcí svého druhu byla provedena brněnskou firmou Unistav. V prvním patře jsou díla monumentální barokní malby ze 17. a 18. století od Jana Kryštofa Lišky přes Karla Škrétu až po Matyáše Brauna. Návštěvníci paláce najdou na 160 soch a 280 ukázek pozdně renesančního a barokního malířství vytvořených od konce 16. do konce 18. století v českých zemích.
„Veškerý materiál, který se během rekonstrukce ze stavby vyjímal, se do ní opět vracel. Byly tak zachovány původní dřevěné podlahy, keramické dlaždice i cihly. Dokonce se prosévala i suť,“ vysvětlil architekt Tomáš Šantavý, který je autorem architektonické rekonstrukce objektu. Architekty nových expozic byli Pavel Kupka a Vlastimil Vagaday.
Restaurátorům se dále podařilo zachránit několik původních kachlových kamen, která ale nejsou funkční. Dochovaly se dokonce fragmenty nástropních maleb. Stropy čtyř sálů ve druhém patře Schwarzenberského paláce zdobí původní renesanční malby se zvířecími motivy a náměty z antické mytologie. Autoři jsou neznámí a technika je málo obvyklá.
Národní galerie získala objekt v roce 2002 od Ministerstva obrany ČR formou bezúplatného převodu. V jedné z nejrozsáhlejších renesančních staveb v Praze byla ve druhé polovině 20. století expozice Vojenského historického muzea. Vojáci podle památkářů naštěstí nepřistoupili k devastujícím přestavbám. Díky tomu se podařilo rekonstruovat i ojedinělý barokní krov v podkroví paláce, který je také součástí expozice a jehož vzhled nenarušuje ani tepelná izolace, záměrně vedená nad bedněním.
Schwarzenberský palác byl postaven v letech 1545-1567 Agostinem de Galli pro Jana ml. z Lobkovic. Koncem 16. století Lobkovicové o palác konfiskací přišli a v jeho držení se postupně vystřídali Rožmberkové, Švamberkové, Eggenberkové a Schwarzenberkové. Začátkem 18. století zde provedl barokní úpravy M. Canevalle a později podle návrhu A. E. Martinelliho také T. Haffenecker. Další, tentokrát klasicistní úpravy proběhly na konci 18. a v 1. polovině 19. století. V letech 1871-1893 byla podle návrhu J. Schulze provedena obnova sgrafit a v padesátých letech 20. století byla sgrafita obnovována znovu.
