Zrušit sankce vůči Rusku? Když slyšíme hlas Salviniho, slyšíme hlas Kremlu, míní Svoboda

Nahrávám video
OVM: Vyjde Evropa vstříc Rusku, nebo budou sankce pokračovat?
Zdroj: ČT24

Diplomatickou cestou Evropská unie v uplynulých letech prodlužovala protiruské sankce. Naposled se tak stalo v posledním červnovém týdnu. Nicméně Rusko podle prezidenta Vladimira Putina na sankce nedoplácí tolik, jako Evropská unie. Podle europoslanců Jana Zahradila (ODS) a dosluhujícího Pavla Svobody (KDU-ČSL) ale ani v novém uspořádání po volbách do evropského parlamentu není patrné, že by od nich EU chtěla upustit.

Ruský prezident Vladimir Putin se v nedávné době vyjádřil, že zatímco Rusko počínaje rokem 2014 přišlo vlivem protiruských sankcí ze strany Evropské unie asi o 50 miliard dolarů, Evropská unie ztratila 240 miliard a Spojené státy 17 miliard dolarů. Kromě ekonomických ztrát mají sankce na ruské hospodářství i pozitivní vliv, dodal ruský prezident. Potřeba nahradit západní dovoz aktivizovala mnohá ruská odvětví, podle Putina třeba strojírenství, energetiku nebo zemědělství.

Po volbách do Evropského parlamentu se tak znovu může stát tématem, zda protiruské sankce, zavedené po ruské okupaci Krymu a bojích ve východní části Ukrajiny, mají smysl. Náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař (ČSSD) v nedělních Otázkách Václava Moravce uvedl, že pokud nezmění svůj postoj Rusko, dle jeho názoru se ze strany EU pravděpodobně nic měnit nebude.

Obchod Rusko – EU
Zdroj: ČT24

„Ta kompozice (evropského) parlamentu není natolik odlišná, jako složení parlamentu bylo předtím, pouze se nějakých 30 až 40 europoslanců z mainstreamu přesunulo k populističtějším stranám, a tam nevidím nějakou vůli toto revidovat,“ uvedl Chmelař.

Italský vicepremiér Matteo Salvini však tvrdí, že by se nemělo diskutovat jen v zákulisí mezi diplomaty, ale chce mít protitruské sankce jako zásadní téma.

„Všichni víme, že ty sankce jsou symbolickým vyjádřením nesouhlasu s tím, že Rusko násilím obsadilo část cizího území a dokud se to nezmění, tak že by ty sankce byly odvolány. Sice některé země jako Itálie na to mohou mít specifický pohled, ale myslím, že většina evropských zemí bude tuto symboliku držet dál,“ uvedl v OVM europoslanec za ODS Jan Zahradil.

Podle Chmelaře na postoji Salviniho není nic překvapivého. „To je již tradiční italská pozice, kterou i na úrovní Evropské rady několikrát vznáší. Nakonec vždycky se Evropská rada usnesla, že chce v sankcích pokračovat, pokud nebudou nějaké kroky ze strany Ruska,“ dodal Chmelař.

„Reakce pánů jako je pan Salvini nejsou myslím žádným překvapením, protože je dlouhodobým veřejným tajemstvím, že strany jako Liga jsou financovány Kremlem. Musíme tak vědět, že pokud slyšíme hlas Salviniho, slyšíme hlas Kremlu, minimálně v nějaké redukované podobě. Tedy postoj Itálie v této věci vůbec není překvapivý,“ dodal poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL Pavel Svoboda.

„Pro Česko není Rusko zajímavý obchodní partner“

„Nijak bych se tím nezatěžoval, zvlášť pokud ruský prezident říká, že na tom EU ztrácí, možná některé evropské země ano. Nemyslím si, že mezi nimi je primárně Česká republika, ten objem zahraničního obchodu s Ruskem za posledních dvacet let se pohyboval v řádu několika málo procent,“ řekl europoslanec za ODS Jan Zahradil.

Obchod Česko – Rusko
Zdroj: ČT24

Pro představu – zatímco export z Česka do Ruské federace přesahoval před zavedením sankcí 110 miliard korun, dovoz se například v roce 2013 pohyboval až na úrovni 150 miliard. V posledních letech české firmy vyváží do Ruska zboží v hodnotě mezi 75 až 90 miliardami korun, naopak dovoz z Ruska se pohybuje kolem 120 miliard.

Podobně klesá i export celé Evropské unie do Ruska. V roce 2014 vyvážela EU do Ruska zboží za více než sto miliard eur, v roce 2015 klesl vývoz na hodnotu necelých 74 miliard eur. A za poslední dva roky státy EU vyváží do Ruska zboží v hodnotě 85 miliard eur.

„Možná pro někoho překvapivě klesá z Ruska i dovoz ropy a zemního plynu, začínáme dovážet z jiných teritorií, než z Ruska,“ dodal Zahradil. Podle něj by se Česko mělo orientovat obchodně na jiné trhy, jako je Japonsko či jihovýchodní Asie.

A připomněl, že právě v poslední červnový den uzavřela EU obchodní dohodu s Vietnamem. „To je další obrovský trh, skoro sto milionů lidí. Orientujme se obchodně na tyto trhy. S Ruskem bych se tak nefascinoval, nezatěžoval, myslím, že v zahraničněobchodní bilanci České republiky už nebude hrát nikdy nějak přehnaně významnou roli,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 8 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 53 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 23 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...