Zrušit sankce vůči Rusku? Když slyšíme hlas Salviniho, slyšíme hlas Kremlu, míní Svoboda

58 minut
OVM: Vyjde Evropa vstříc Rusku, nebo budou sankce pokračovat?
Zdroj: ČT24

Diplomatickou cestou Evropská unie v uplynulých letech prodlužovala protiruské sankce. Naposled se tak stalo v posledním červnovém týdnu. Nicméně Rusko podle prezidenta Vladimira Putina na sankce nedoplácí tolik, jako Evropská unie. Podle europoslanců Jana Zahradila (ODS) a dosluhujícího Pavla Svobody (KDU-ČSL) ale ani v novém uspořádání po volbách do evropského parlamentu není patrné, že by od nich EU chtěla upustit.

Ruský prezident Vladimir Putin se v nedávné době vyjádřil, že zatímco Rusko počínaje rokem 2014 přišlo vlivem protiruských sankcí ze strany Evropské unie asi o 50 miliard dolarů, Evropská unie ztratila 240 miliard a Spojené státy 17 miliard dolarů. Kromě ekonomických ztrát mají sankce na ruské hospodářství i pozitivní vliv, dodal ruský prezident. Potřeba nahradit západní dovoz aktivizovala mnohá ruská odvětví, podle Putina třeba strojírenství, energetiku nebo zemědělství.

Po volbách do Evropského parlamentu se tak znovu může stát tématem, zda protiruské sankce, zavedené po ruské okupaci Krymu a bojích ve východní části Ukrajiny, mají smysl. Náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař (ČSSD) v nedělních Otázkách Václava Moravce uvedl, že pokud nezmění svůj postoj Rusko, dle jeho názoru se ze strany EU pravděpodobně nic měnit nebude.

Obchod Rusko – EU
Zdroj: ČT24

„Ta kompozice (evropského) parlamentu není natolik odlišná, jako složení parlamentu bylo předtím, pouze se nějakých 30 až 40 europoslanců z mainstreamu přesunulo k populističtějším stranám, a tam nevidím nějakou vůli toto revidovat,“ uvedl Chmelař.

Italský vicepremiér Matteo Salvini však tvrdí, že by se nemělo diskutovat jen v zákulisí mezi diplomaty, ale chce mít protitruské sankce jako zásadní téma.

„Všichni víme, že ty sankce jsou symbolickým vyjádřením nesouhlasu s tím, že Rusko násilím obsadilo část cizího území a dokud se to nezmění, tak že by ty sankce byly odvolány. Sice některé země jako Itálie na to mohou mít specifický pohled, ale myslím, že většina evropských zemí bude tuto symboliku držet dál,“ uvedl v OVM europoslanec za ODS Jan Zahradil.

Podle Chmelaře na postoji Salviniho není nic překvapivého. „To je již tradiční italská pozice, kterou i na úrovní Evropské rady několikrát vznáší. Nakonec vždycky se Evropská rada usnesla, že chce v sankcích pokračovat, pokud nebudou nějaké kroky ze strany Ruska,“ dodal Chmelař.

„Reakce pánů jako je pan Salvini nejsou myslím žádným překvapením, protože je dlouhodobým veřejným tajemstvím, že strany jako Liga jsou financovány Kremlem. Musíme tak vědět, že pokud slyšíme hlas Salviniho, slyšíme hlas Kremlu, minimálně v nějaké redukované podobě. Tedy postoj Itálie v této věci vůbec není překvapivý,“ dodal poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL Pavel Svoboda.

„Pro Česko není Rusko zajímavý obchodní partner“

„Nijak bych se tím nezatěžoval, zvlášť pokud ruský prezident říká, že na tom EU ztrácí, možná některé evropské země ano. Nemyslím si, že mezi nimi je primárně Česká republika, ten objem zahraničního obchodu s Ruskem za posledních dvacet let se pohyboval v řádu několika málo procent,“ řekl europoslanec za ODS Jan Zahradil.

Obchod Česko – Rusko
Zdroj: ČT24

Pro představu – zatímco export z Česka do Ruské federace přesahoval před zavedením sankcí 110 miliard korun, dovoz se například v roce 2013 pohyboval až na úrovni 150 miliard. V posledních letech české firmy vyváží do Ruska zboží v hodnotě mezi 75 až 90 miliardami korun, naopak dovoz z Ruska se pohybuje kolem 120 miliard.

Podobně klesá i export celé Evropské unie do Ruska. V roce 2014 vyvážela EU do Ruska zboží za více než sto miliard eur, v roce 2015 klesl vývoz na hodnotu necelých 74 miliard eur. A za poslední dva roky státy EU vyváží do Ruska zboží v hodnotě 85 miliard eur.

„Možná pro někoho překvapivě klesá z Ruska i dovoz ropy a zemního plynu, začínáme dovážet z jiných teritorií, než z Ruska,“ dodal Zahradil. Podle něj by se Česko mělo orientovat obchodně na jiné trhy, jako je Japonsko či jihovýchodní Asie.

A připomněl, že právě v poslední červnový den uzavřela EU obchodní dohodu s Vietnamem. „To je další obrovský trh, skoro sto milionů lidí. Orientujme se obchodně na tyto trhy. S Ruskem bych se tak nefascinoval, nezatěžoval, myslím, že v zahraničněobchodní bilanci České republiky už nebude hrát nikdy nějak přehnaně významnou roli,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 4 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 11 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 11 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...