Ruský prezident Vladimir Putin odpovídal ve čtyřhodinovém přímém přenosu na dotazy obyvatel z celé země. Už sedmnáctá Putinova Přímá linka se přitom podle BBC vysílala v době, kdy je prezidentova popularita velmi nízká, a tak byly hlavním tématem problémy ruské ekonomiky, konflikt s Ukrajinou a snižování životní úrovně obyvatel. Prezident ale komentoval i mezinárodní dění - a odmítl zodpovědnost za sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou.
Tradiční každoroční dialog hlavy státu s veřejností trval více než čtyři hodiny a vysílaly ho prakticky všechny ruské celostátní televizní stanice. Scénář Kreml sestavuje s ohledem na maximální zvýšení Putinovy prestiže.
Velká většina dotazů letošní debaty se týkala regionálních a místních problémů, stavu ekonomiky, zdravotnictví, školství, bytového hospodářství, životního prostředí a zásobování. Počet dotazů se v posledních letech ustálil kolem 2,5 milionu, letos je ale podle médií o milion nižší.
Zahraničním problémům se kremelský šéf ve čtvrtek oproti minulým akcím věnoval spíš okrajově. Řekl ale, že nesouhlasí se závěry vyšetřování, které Nizozemsko předložilo v případě sestřeleného osobního letadla MH17, v jehož troskách v létě 2014 na východní Ukrajině zahynuly téměř tři stovky lidí. O vině Ruska podle něj nebyly předloženy žádné důkazy a Moskva proto za tragédii nepřijme zodpovědnost. Potvrdil to i novinářům na brífinku po skončení debaty.
Kritika na Zelenského hlavu
Při zodpovídání dotazů se nevyhnul také konfliktu s Ukrajinou. „Jsme obviňováni, že okupujeme Donbas a Krym, což je naprostá lež a nesmysl,“ bránil se. Ukrajinského prezidenta Zelenského kritizoval za neochotu jednat se separatisty a za blokádu Donbasu. Nevidí údajně politickou vůli Kyjeva řešit problém.
Osud 24 ukrajinských námořníků, které Rusko zajalo minulý rok v listopadu během kerčské krize, pak podle něho závisí na požadovaném propuštění ruských zajatců na Ukrajině.
Evropská unie a Spojené státy přitom vyzvaly Rusko k osvobození zajatých mužů a stejně tak rozhodl i Mezinárodní soud pro námořní právo, podle nehož byli muži zadrženi neprávem. Moskva to ale odmítla. „Než tento problém vyřešíme, musíme myslet na to, jak se postaráme o naše lidi. To se týká Rusů, kteří jsou na Ukrajině ve stejné situaci,“ řekl ve čtvrtek Putin s tím, že incident nelze řešit v izolaci.
Ohledně vztahu mezi Ruskem a Spojenými státy Putin zmínil, že je Moskva připravena s prezidentem Trumpem jednat. Neočekává ale, že by bylo jejich jednání jednoduché, a Trumpova prezidentská kampaň by mohla vzájemným vztahům ještě více ublížit.
Putin komentoval také zprávy o údajných amerických kybernetických útocích na ruské rozvodné sítě, které se objevily v americkém tisku. „Navrhovali jsme nejednou dialog o pravidlech chování v kybernetickém prostoru. Zatím jsme žádnou pořádnou odpověď nedostali,“ uvedl v této souvislosti prezident.
Zbraně podle Putina zajišťují mír
Jinak ale Putin vyloučil, že by větší investice do zbrojení znamenaly přípravu na jakoukoli válku. Zbraněmi a silnou armádou chce prý naopak Rusům zajistit mír.
Šéf Kremlu varoval i před ozbrojenými akcemi na Blízkém východě, které by mohl vyvolat útok z minulého týdne na dvojici tankerů blízko strategického Hormuzského průlivu. Američtí představitelé z něj obvinili Teherán. „Byla by to katastrofa přinejmenším pro region, vedlo by to k explozi násilí a nové vlně uprchlíků,“ předpověděl ruský prezident.
Ozbrojené akce by podle něj měly těžké následky i pro jejich původce. Dodal, že Teherán odpovědně plní mezinárodní jadernou dohodu. „Nic neporušují, sankce jsou nepodložené,“ konstatoval.
Moderátoři: Lidé píší, že život je těžší. Kdy bude lépe?
Víc než v minulosti musel ve svém letošním projevu ruský prezident reagovat na dotazy znepokojených občanů ohledně pětiprocentní inflace, nízkých rodinných rozpočtů, nedostatku pracovních příležitostí či problémů s likvidací komunálního odpadu.
Radostnou atmosféru přítomnosti hlavy státu během první hodiny debaty kalily například stížnosti na platy učitelů nebo zdravotníků, které se v ruských regionech pohybují v přepočtu kolem pěti až osmi tisíc korun měsíčně. „Lidé píší, že život je těžší. Kdy bude lépe?“ ptali se moderátoři prezidenta.
Šéf Kremlu slíbil spoluobčanům růst reálných příjmů, investice do zdravotnictví a školství, snížení inflace a rozvoj infrastrukturních programů. Ne všechny Rusy ale očividně Putinovy odpovědi uspokojily. „Jenom jeden dotaz: Kdy odejdete?“ objevil se na televizní obrazovce vzkaz jednoho z diváků. Šestašedesátiletému Putinovi, který se poprvé stal prezidentem v roce 2000, nynější mandát vyprší ale až v roce 2024.
Putin: Sankce měly na Rusko i pozitivní dopad
Putin během své besedy hovořil o „vnějších šocích“ typu západních sankcí, kvůli kterým Rusko podle jeho slov od roku 2014 přišlo o 50 miliard dolarů (1,1 bilionu Kč). Kromě ekonomických ztrát mají ale podle něho sankce na ruské hospodářství i pozitivní vliv. Potřeba nahradit západní dovoz údajně aktivizovala mnohá ruská průmyslová odvětví, například strojírenství, energetiku nebo zemědělství. „Mobilizovalo nás to,“ poznamenal Putin.
Dále hovořil také o problémech ruského vnitřního trhu, které vyvolávají propad reálných příjmů obyvatel. Průměrný plat se v Rusku pohybuje kolem 45 tisíc rublů (16 tisíc korun), mnoho lidí ale na něj nedosáhne, řekl prezident. Tendence je podle šéfa Kremlu příznivá, stát rozšíří o miliardy financování sociálních programů. Základem je podle prezidenta zvýšení produktivity práce.
Ve svém loňském přenosu ruský prezident mluvil například o hospodářských úspěších země a „průlomovém“ programu vlády, ale i o problémech země či zapojení ruské armády v Sýrii. Komentoval tehdy i kauzu otráveného ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije.
Putin loni mimo jiné divákům také sdělil, že Rusko se pohybuje „absolutně správným směrem“, i když připustil, že příznivý hospodářský vývoj nepociťuje nutně každý Rus. Mnoho obyvatel v odlehlých ruských oblastech si i letos například stěžovalo na základní věci jako špatné vodovody a nedostatek pitné vody.
