„Protiruské spiknutí.“ Malajsie nesouhlasí se závěry vyšetřování o sestřelení MH17

Malajsie nesouhlasí s dosavadními výsledky vyšetřování katastrofy svého dopravního letounu, v jehož troskách v létě 2014 na východní Ukrajině zahynuly téměř tři stovky lidí. Podle středečního oznámení mezinárodního týmu vyšetřovatelů budou za jeho sestřelení v nepřítomnosti souzeny čtyři osoby napojené údajně na ruské armádní tajné služby. Podle malajsijského premiéra Mahathira Mohamada jde ale o protiruské spiknutí. O nedostatku důkazů hovoří také ruský prezident Vladimir Putin.

„Jsme velmi nespokojeni. Od samého začátku šlo o politickou kampaň s cílem obvinit Rusko,“ citoval ve čtvrtek premiéra malajsijský list The Star. „Už před vyšetřováním tvrdili, že to zavinilo Rusko. Pokud jde o nás, chceme důkazy. Zatím žádné nejsou, jsou jen povídačky,“ konstatoval předseda malajsijské vlády. „Je pro nás velmi obtížné takový závěr přijmout.“

Za své vyjádření se dočkal kritiky z Nizozemska, které stojí v čele mezinárodního vyšetřování. Tamní premiér Mark Rutte řekl, že Mahathirova slova „rozsévají zmatek“. „Podle mých informací - a pochopitelně to cítím stejně - jsou z tohoto příbuzní (obětí) velmi zklamaní,“ citovala jej agentura AFP.

Také ruský prezident Vladimir Putin poukázal na nedostatek důkazů. „Rusko se nikdy nevyhýbalo odpovědnosti, pokud spočívá na jeho bedrech, ale tady nejsou žádné důkazy,“ prohlásil Putin. Zdůraznil, že Rusko má vlastní verzi příčin letecké katastrofy, ale mezinárodní společenství si to nepřeje slyšet. Podle Putina se ale bez dialogu nepodaří viníky vypátrat.

Katastrofu letounu Boeing 777 letícího na lince MH17 z Amsterdamu do malajsijského Kuala Lumpuru vyšetřuje mezinárodní skupina, v níž jsou kromě expertů z Nizozemska, Belgie, Austrálie a Ukrajiny i zástupci Malajsie, jejímuž dopravci letoun patřil.

Vyšetřovatelé obvinili tři Rusy a jednoho Ukrajince

Už loni vyšetřovatelé dospěli k závěru, že letoun sestřelila raketa země-vzduch systému Buk odpálená z prostoru ovládaného v létě 2014 proruskými separatisty. Nizozemsko a Ukrajina z útoku obvinily přímo Rusko. Moskva jakýkoli podíl na katastrofě popírá.

„Je to směšné. Někdo vystřelí, nevidíte to, ale víte, kdo to byl. Čekal bych, že budou hledat pravdu,“ prohlásil premiér Mahathir Mohamad. Popřel, že by důvodem jeho odmítavého stanoviska byl zájem nepoškodit obchodní vztahy Malajsie s Ruskem.

Vyšetřovatelé z podílu na sestřelení letadla obvinili ruské občany Igora Girkina, Sergeje Dubinského a Olega Pulatova a Ukrajince Leonida Charčenka. Soud má začít příští rok v březnu v Nizozemsku, vzhledem k mizivým šancím na úspěch nizozemská prokuratura o vydání čtveřice nepožádala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Věznice ve Francii se staly terčem žhářských útoků, na jednu se střílelo

Několik francouzských věznic hlavně na jihu země se v noci na úterý stalo terčem mnoha útoků, především zapalování automobilů v jejich blízkosti, ale také střelby z automatické zbraně, oznámil ministr spravedlnosti Gérald Darmanin. Podle informovaných zdrojů agentury AFP je zjevné, že akce byly koordinované a souvisí s bojem státu proti drogové kriminalitě.
před 1 mminutou

Putinova válka je genocidní, Ukrajinci nemají kam couvnout, upozorňuje historik

Rusku jde o likvidaci ukrajinské státnosti a identity, připomněl po ruském útoku na Sumy historik David Svoboda. Ukrajinci proto nemají kam couvnout, dodal v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotkl, že útok kazetovou municí v zastavěné oblasti je mimo jakákoliv civilizační pravidla. Podle bývalého vyšetřovatele mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimíra Dzura by mohlo jít o válečný zločin.
před 34 mminutami

Birmingham kvůli stávce popelářů zavalily odpadky. Pomoci mají armádní experti

Kvůli více než měsíc trvající stávce popelářů v britském Birminghamu povolala vláda armádní plánovače, aby pomohli s úklidem všudypřítomných odpadků. Informovala o tom stanice BBC či web deníku The Guardian, podle nějž se v ulicích města dosud nahromadilo přes sedmnáct tisíc tun odpadu.
před 42 mminutami

Zabaví nám mešity, bojí se protestující muslimové v Indii

Indie zažívá vlnu protestů a zatýkání kvůli plánu vlády upravit dohled nad darovaným muslimským majetkem a dosadit do správních rad nemuslimy. Změnu zákona odsouhlasila začátkem dubna dolní komora parlamentu. Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího tvrdí, že chce zabránit korupci a údajnému „pozemkovému džihádu“. Muslimové se obávají sporů, zabavování a demolice nemovitostí.
před 59 mminutami

Voják se dobrovolně vzdal Ukrajincům, ruský soud mu vyměřil 15 let

Vojenský soud na ruském ostrově Sachalin poslal na patnáct let do vězení vojáka za to, že se dobrovolně vzdal ukrajinským ozbrojeným silám. S odvoláním na své zdroje to v úterý napsal ruský portál Kommersant, který upozornil, že to je první známé odsouzení za dobrovolné vzdání se nepříteli za současné ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Muž podle webu vinu odmítl.
před 1 hhodinou

Rusku bychom se měli ubránit i bez Američanů, říká polský exgenerál Kraszewski

Vytvářet silná regionální spojenectví a v příštích letech nepolevovat ve zbrojení je podle brigádního generála ve výslužbě a bývalého šéfa polské národní bezpečnostní rady Jarosława Kraszewského receptem na věrohodné odstrašení Ruska. Tvrdí, že v krajním případě jsou země východního křídla NATO schopné se agresi ubránit i bez amerických vojáků. Do budoucna počítá s ještě masivnějším nasazením bojových dronů, jejichž vývojem a výrobou se po odchodu z armády v roce 2019 zabývá.
před 2 hhodinami

„Beru prášky, spím, nic neslyším.“ Psychiatrická péče na Ukrajině čelí náporu

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.
před 3 hhodinami

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Informovala o tom agentura Reuters.
06:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...