Živnostníci mohou ve středu naposledy žádat o ošetřovné za říjen

Živnostníci mají poslední den k podání žádosti o ošetřovné za říjen. Příjem žádostí končí ve středu v 23:59. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které musely kvůli uzavření škol a sociálních zařízení přerušit podnikání z důvodu péče o dítě do deseti let nebo handicapovaného člověka, mohly o ošetřovné za říjen žádat od 9. října. Dotaci budou moci čerpat i za listopad. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které program připravilo, by mělo další výzvy vyhlásit koncem týdne, příjem žádostí by měl být zahájen 14. prosince, sdělila mluvčí resortu Štěpánka Filipová.

Pro podání žádosti je třeba vyplnit elektronický formulář MPO. Žádost by zájemci o dotaci měli resortu posílat přednostně datovou schránkou, zaslání je možné i přes e-mail. Každý žadatel může odeslat jedinou žádost za stanovené období. Dotaci není možné kombinovat s kompenzačním bonusem, který připravilo ministerstvo financí.

MPO k 1. prosinci přijalo zhruba 16 tisíc žádostí. Podle předpokladů ministerstva by o ošetřovné za říjen mělo požádat maximálně 32 tisíc podnikatelů.

Živnostníkům byla schválena podpora 400 korun na den. Dotace se vztahuje na období od 14. října, kdy musely školy s výjimkou mateřských zavést výuku na dálku. Ošetřovné se nevyplácí za 29. a 30. října, kdy byly podzimní prázdniny. Za říjen tak mohou OSVČ dostat až 6400 korun. Proti jaru rodiče nemusejí dokládat potvrzení o uzavření školy nebo sociálního zařízení.

Nárok na ošetřovné budou mít živnostníci i za listopad. V souvislosti s postupným návratem žáků do škol MPO očekává, že ho bude chtít čerpat 25 tisíc OSVČ. Vláda na výplaty dotace schválila 400 milionů korun. Za říjen a listopad by mělo být podle MPO potřeba 479,2 milionu korun. Z předchozích výzev zbude asi 79,2 milionu korun. Původně se na program počítalo s alokací 250 milionů korun.

Při první vlně pandemie OSVČ dostávaly nejdříve 424 korun za den, od dubna vláda schválila zvýšení částky na 500 korun. Ošetřovné mohly čerpat podle nových pravidel na děti do 13 let. Dotaci mohli živnostníci získat za březen až červen. Schváleno bylo 190 tisíc žádostí za 2,2 miliardy korun.

Za běžných okolností mají na ošetřovné nárok jen zaměstnanci, a to na děti do deseti let a na devět dnů. Samoživitelky a samoživitelé ji mohou pobírat až 16 dnů. Z nemocenského pojištění se poskytuje 60 procent základu výdělku. Prezident Miloš Zeman na konci října podepsal zákon, podle kterého bude zaměstnancům za období uzavření škol náležet 70 procent denního vyměřovacího základu, při plném úvazku nejméně 400 korun za den. V případě částečného úvazku se částka bude příslušně krátit.

Jako první zasedly zpět do lavic 18. listopadu děti z prvních a druhých tříd. Většina žáků základních škol se k prezenční výuce mohla vrátit 30. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...