Zemědělci nemohou počítat s plným dorovnáním přímých plateb

Praha - Premiér Petr Nečas řekl definitivní NE dotacím pro zemědělce. Ti se tak pro příští rok musí rozloučit z necelými pěti miliardami korun. Peníze měly sloužit ke zmírnění rozdílů v dotacích mezi českými a západoevropskými zemědělci. Přímé platby jsou nejvýznamnější zemědělskou dotací a Agrární komora hrozí protesty, pokud stát letos touto formou nevyplatí aspoň tři miliardy korun.

Schůzka Agrární komory s premiérem před čtrnácti dny nepřinesla zemědělcům kýžený efekt. Předseda vlády zůstal neoblomný a žádné peníze navíc farmářům neslíbil ani dnes: „To, že se nedorovnají dotace z národních zdrojů, není věc, kterou já bych dělal rád, která by mě přinášela nějakou radost, ale skutečností je, že zkrátka naše veřejné rozpočty si to nemůžou dovolit.“

Čeští zemědělci pobírají stejně jako jejich kolegové z dalších zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 a později, na dotacích z EU stále méně peněz než farmáři v původních členských státech. To je na společném unijním trhu znevýhodňuje. Úrovni dotací ve starých členských státech se mohou tuzemští farmáři přiblížit právě díky platbám z národních rozpočtů.

Nahrávám video

Důležitost těchto dotací neboli tzv. top-upů ale podle ministra zemědělství Ivana Fuksy postupně klesá: „S přibývajícími léty se tento problém zmenšuje a zmenšuje a až do roku 2013 se dostane na nulu. V roce 2013 se žádné top-upy řešit nebudou. To znamená, že je to problém, který má sestupnou tendenci.“

Agrární komora hrozí protesty v ulicích

Stát by farmářům podle smluv dojednaných před vstupem ČR do EU v roce 2011 mohl vyplatit až 4,8 miliardy korun. V návrhu rozpočtu pro příští rok je však v této kolonce kvůli úsporám zatím nula. Prezident Agrární komory Jan Veleba nedávno pohrozil možnými protesty zemědělců v ulicích, pokud jim stát nevyplatí alespoň tři miliardy korun.

Podle analytiků ale nemusí být tak špatně. Záleží, jak se bude rozpočet v příštím roce skutečně vyvíjet a jak se bude dařit samotnému odvětví. „V minulosti se velmi často dorovnávalo až v průběhu roku právě podle aktuální situace a myslím si, že tohle by vláda minimálně zemědělcům slíbit mohla,“ uvedl zemědělský analytik Petr Havel.

Agrárníci pravděpodobně tento měsíc uspořádají v pražské Lucerně celostátní shromáždění zemědělců. „Chceme tam pozvat předsedu vlády, ministra financí a samozřejmě ministra zemědělství,“ uvedl Veleba. Zemědělci zástupce státu chtějí přesvědčit o nutnosti navýšení rozpočtu. Pokud ani toto setkání zvýšení dotací nepřinese, je podle Veleby pravděpodobné, že by farmáři přešli k demonstracím.

Pro zemědělce představuje dorovnání přímých plateb velmi citlivé téma, kvůli němuž do ulic vyšli už v minulosti. Například loni v prosinci jich proti plánovanému krácení plateb v Praze demonstrovalo na 4000. Sněmovna následně především hlasy levicových poslanců přidala do rozpočtu resortu zemědělství 1,5 miliardy korun, jak rolníci požadovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 18 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.