Praha - Česká národní banka mohla podle prezidenta Miloše Zemana loni devalvovat českou korunu proto, aby oddálila vstup země do eurozóny. Podle Zemana by tím totiž ztratila velkou část svých kompetencí ve prospěch evropské centrální banky. Zástupci národní banky to odmítli komentovat.
Prezident znovu cílí na Českou národní banku. I když při intervenci jí navenek šlo o pomoc exportérům a odvracení hrozby deflace, ve skutečnosti to podle něj dělala i pro vlastní dobro. Devalvací koruny chránila sama sebe.
Prezident Miloš Zeman
„Nemohu vyloučit možnost, že kroky, které podniká Česká národní banka s devalvací české měny, mohou být motivovány i snahou prodloužit interval, do kdy Česká republika vstoupí do eurozóny.“
Zástupci banky prohlášení prezidenta odmítli komentovat. Už dřív ale své rozhodnutí hájili. Podle nich se nemusí líbit všem - ekonomice Česka jako celku ale prospělo. „Ekonomice slabší kurz zjevně přináší a přinese výhody, které se jen v letošním roce rovnají procentu HDP,“ prohlásil guvernér ČNB Miroslav Singer.
Opatření zdražilo zboží z dovozu, navíc Češi si za hranicemi za svoje peníze koupí méně. Právě to by Česko podle Zemana i odborů znevýhodňovalo při vstupu do eurozóny. „Český zaměstnanec pracuje lépe než za 800 euro. Nechceme jít s holým pozadím do eurozóny,“ nechal se slyšet předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Česká republika se v nejbližší době přidat ke státům platícím eurem nechystá. Vláda Bohuslava Sobotky ji sice na tento krok plánuje připravovat, podle šéfa diplomacie Lubomíra Zaorálka je to ale otázka zhruba šesti let. Podle prezidenta Zemana by to kvůli intervenci ČNB teď ani nebylo možné: „ČNB tím, že devalvovala korunu, prakticky znemožnila přechod koruny na euro.“
Česká národní banka si za devizovými intervencemi dál stojí - a kurz chce na 27 a více korunách za euro držet minimálně do poloviny roku 2015.
