Zdanění fotovoltaiky prošlo Senátem

Praha - Senát schválil zdanění tržeb za energii z fotovoltaických elektráren v podobě, která prošla sněmovnou. Ani po čtyřhodinové debatě se přitom senátoři nedokázali shodnout na žádných úpravách. Zdanění má podle vlády zabránit masivnímu zdražení elektřiny v příštím roce. Investoři do solárních elektráren však považují novelu za protiústavní a uvedli, že se budou bránit.

„Jsme si vědomi, že to není ideální, upřednostnili jsme to, aby prudce nenarostla cena elektrické energie,“ uvedl předseda senátorského klubu ČSSD Petr Vícha. Senátní výbory přitom k návrhu před jednáním jednoznačné doporučení nedaly, protože část senátorů chtěla zdanění buď zrušit, nebo omezit jen pro příští rok.

Domácnostem elektřina zdraží o 4,6 procenta

Zdaněním solárních elektráren se vláda snaží omezit zdražení energie v příštím roce. Její cena by se tak měla zvýšit maximálně o 4,6 procenta domácnostem, pro průmyslové podniky o 5,2 procenta, uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS). Kromě tříleté daně ve výši 26 procent chce vláda problém řešit uvalením darovací daně na emisní povolenky a zvýšením poplatků za zábor zemědělské půdy pro výstavbu slunečních elektráren.

Podle ministra jde celkem o 11,7 miliardy korun méně, než kolik by domácnosti a firmy zaplatily bez schválení novely. V takovém případě by se totiž cena elektřiny pro domácnosti zvýšila o 11,2 procenta, pro průmysl o 14,5 procenta, podotkl Kocourek. 

František Smolka, předseda představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace:

„Je velká škoda, že senát nepřijal žádné pozměňovací návrhy. Nám se velmi líbil návrh pana prezidenta. Česká republika se tak nevyhne riziku arbitráží a soudních sporů.“

Senátor Jiří Bis (ČSSD) navrhoval zrušit jak zdanění fotovoltaiky, tak emisních povolenek. Argumentoval mimo jiné tím hrozícími arbitrážemi ze strany solárních investorů. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) ale uvedl, že horní komora musí mít na mysli vyšší společenský zájem, kterým je zabránit vyššímu zatížení českých obyvatel. Zrušit zdanění by podle Kocourka znamenalo zvýšení deficitu rozpočtu o devět miliard korun. Jen odklad problému by podle ministra znamenala varianta podporovaná prezidentem, aby zdanění platilo pouze pro příští rok.

Neúspěšně to dnes navrhoval senátor KDU-ČSL Jiří Čunek. Chtěl rovněž výslovně uzákonit, aby se zdanění emisních povolenek nevztahovalo na provozovatele tepláren, které zároveň vyrábějí elektřinu. Podle Kocourka by to bylo nadbytečné. Čunek také po vládě chtěl zavedení daně za energii z jaderných elektráren podle německého vzoru, jejímž plátcem by byl pouze ČEZ.

Aby opatření platila od příštího roku, musí být zákon přijat do konce prosince. Prezident Václav Klaus však již předem avizoval, že novelu zákona pošle dál a podepíše ji. Česká fotovoltaická průmyslová asociace považuje zdanění za protiústavní. Daň se nebude vztahovat na solární elektrárny na střechách a budovách s nejvyšším instalovaným výkonem 30 kilowatt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentních cel na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na středu pozastavil plán na uvalení padesátiprocentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonickém jednání s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost ve středu. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá vykonat ještě mnoho práce.
05:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 3 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 15 hhodinami

Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.
před 23 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.