Zájem Čechů o spořicí účty vzrostl téměř o třetinu

Praha - Hospodářská krize přiměla Čechy myslet na zadní vrátka, stále více peněz tak spoří. Bouřlivý rozmach zažívají zejména spořicí účty. Oproti loňsku vzrostl objem prostředků, které si na ně lidé uložili, o 30 procent. Spořicí účty se díky tomu stávají hitem a patří k nejpopulárnějším druhům spoření v Česku. Vzrůstajícímu zájmu se ale těší rovněž termínované vklady, garantované investice či stavební spoření. Zároveň Češi od bank očekávají stále více. Požadují co největší úroky, nulové poplatky a také chtějí mít možnost si na své peníze kdykoli sáhnout.

Za vzrůstající oblibou spořicích účtů stojí podle ředitele marketingu a přímé distribuce společnosti ING Libora Vaníčka především kombinace parametrů, které lidem tato forma spoření nabízí. „Na jedné straně nám spořicí účty nabízí velmi zajímavé zhodnocení. Peníze uložené na spořicích účtech jsou pro klienty velmi likvidní, klient si na ně může sáhnout během jednoho nebo dvou dnů, myslím si, že je pro klienty velmi důležité, že banky na tomto produktu obvykle neúčtují žádné nebo jen velmi omezené poplatky, což je v této době také důležité,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24.

Ačkoliv je povědomí Čechů o finančních produktech mizivé, v pestré nabídce spořicích účtů se orientují velmi obstojně. Podle Vaníčka je to vyvoláno tím, že své úspory chce každý dobře zhodnotit. „Většina lidí si ukládá pravidelně a dělí prostředky mezi stavební spoření a spořicí účty,“ tvrdí šéfredaktor magazínu měšec.cz Dalibor Chvátal. Lidé také věří hlavně produktům, kde jim stát za jejich peníze ručí.

Dalibor Chvátal pro ČT24:

„Češi na pojištění velmi dobře slyší, raději volí bezpečný produkt, pokud by došlo ke krachu, dostanou se ke svým penězům, v případě podílových fondů tomu tak není.“


Češi více spoří, než si půjčují

Suma peněz, kterou si Češi půjčili, zůstává menší než ta, kterou uspořili. Na 100 tisíc korun půjček připadá v Česku zhruba 140 tisíc korun vkladů. „Myslím si, že je to velmi pozitivní poměr pro Českou republiku i pro nás jako pro občany,“ konstatoval Vaníček.

Ve srovnání se svými evropskými sousedy si Češi vedou poměrně dobře. „V Polsku je to otočené a úvěry převyšují vklady o 19 procent. V Maďarsku je to ještě dramatičtější,“ připomněl Vaníček. Tam na 100 tisíc korun v půjčkách připadá jen 52 tisíc korun ve vkladech. „Kdybych šel na druhou stranu, do západní Evropy, tak tam je ten apetit půjčovat si peníze mnohem větší než v zemích střední a východní Evropy,“ dodal.

Odborníci ovšem tvrdí, že Česko nezůstane podmínkám, které panují jinde v Evropě, dlouho vzdálené. Dá se tedy očekávat, že objem půjček postupně poroste.

Dalibor Chvátal
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 4 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...