Wall Street je pro finančníky příliš drahý, a tak se stěhují

New York – Zaměstnanci velkých finančních firem se stěhují z Wall Streetu. New York je totiž pro ně příliš drahý, ať už co do vysokých daní, cen nemovitostí či nákladů na pracovní sílu. Zaměstnanci se přesouvají například do Salt Lake City v Utahu, Severní Karolíny či na Floridu. Přesun pracovníků finančního odvětví do levnějších částí Spojených států není pro město ani stát New York dobrou zprávou. Znamená pro ně nižší daňové výnosy. Informuje o tom list The New York Times.

Z New Yorku již dávno prakticky zmizely nízké pozice, jako je třeba práce v centrech telefonické podpory. Nyní se z města stěhuje stále více pracovních míst střední úrovně. Jde například o účetní, obchodníky a právníky. Přesouvají se například do Salt Lake City v Utahu, Severní Karolíny či na Floridu.

James Malick, Boston Consulting Group:

„Místa jako New York nebo Londýn zůstávají finančními centry. Většina hráčů ale velmi vážně zvažuje, zda mohou přesunout velký počet pracovních pozic jinam. Některé činnosti musejí zůstat ve Spojených státech, ale nemusí to být v New Yorku anebo blízko klienta.“

 V New Yorku bylo nejvíce lidí zaměstnaných ve finančním průmyslu v srpnu 2007, a to 213 tisíc. Po finanční krizi jich ubylo o patnáct procent. Od té doby sice banky a další finanční firmy najaly nové lidi, v odvětví ale stále pracuje méně lidí než před krizí. Nyní jich je kolem 190 tisíc. Například v Delaware či Arizoně ve stejném období pracovní místa v oboru přibývala.   

Například Deutsche Bank od konce roku 2009 zredukovala počet svých zaměstnanců v New Yorku ze 7 400 na 6 900. V Jacksonville na Floridě jich zároveň přibylo z 400 na 1 000. Credit Suisse se v New Yorku a okolí zbavila 500 pracovních míst, v Severní Karolíně jich ale 450 vytvořila. Podobný trend je i v ostatních bankách.

New York
Zdroj: ČT24

Status New Yorku jako hlavního finančního města světa ale prý přesto není ohrožený. Jeho podíl na pracovních pozicích ve finančnictví ve Spojených státech v posledních letech navzdory stěhování zaměstnanců neklesá, když se drží na 24 procentech. „Přestože odvětví prochází obtížnými časy, New York zůstává hlavním městem světových financí. Neočekávám, že by se to v dohledné době změnilo,“ uvedl šéf městských financí Thomas DiNapoli.   

Přesouvání pracovních pozic jinam ale podle deníku The New York Times může mít na město i stát New York a jejich ekonomiku výrazné dopady. Lidé pracující na Wall Streetu tradičně odvádějí hodně peněz na daních. Loni se například odvětví na daňových příjmech státu podílelo 14 procenty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 19 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.