Všichni jsou proti, třetí runway na Heathrow ale bude

Londýn - Vláda Spojeného království dala zelenou kontroverznímu projektu rozšíření londýnského hlavního letiště. Investici za 9 miliard liber oznámil parlamentu ministr dopravy Geoff Hoon. Pokud vše půjde podle plánu, provoz má být spuštěn v roce 2019. Proti jsou ale ekologičtí aktivisté, opozice i někteří labourističtí poslanci. Expanze letecké dopravy v britské metropoli si ale dle obhájců projektu vyžaduje právě rozšíření už dnes nejfrekventovanějšího aeroportu. Investice ale utlumí další megalomanský projekt propojení Londýna novou vysokorychlostní železnicí s Birminghamem.

Hoon v parlamentu upozornil, že Heathrow operuje na hranici 99procentního vytížení kapacity a ztrácí v konkurenčním boji se zahraničními letišti. Navíc oznámil přípravy dalšího, v pořadí už šestého terminálu. Přitom teprve loni zprovozněný terminál 5 stále čelí operativním potížím.

Odpůrci skupují pozemky pro obstrukce

Opozice už ale projektu rozšíření letiště slíbila, že pokud se dostane k moci ve volbách v roce 2010, okamžitě výstavbu zastaví. Letiště bude logicky více znečišťovat ovzduší skleníkovými plyny a přispívat k větší hlučnosti oblasti. Velká Británie je vnímána jako lídr environmentalismu. „Nové Heathrow naprosto zničí mezinárodní reputaci Británie jako zelené velmoci,“ apelují Děti Země.

Proto, aby se počet letů mohl do roku 2030 zvýšit ze současných 480 na 700 tisíc, musí být vykoupeno a zbouráno 700 domů. Odpůrci dokonce hromadně skupují objekty, kde má vyrůst nová runway, aby blokovali její stavbu. Publicitu takovým snahám dodala například herečka Emma Thompson, která pozemek o velikosti fotbalového hřiště spolu s dalšími celebritami odkoupila.

Zastánci vidí v nové runwayi cestu z recese

Druhou stranou mince je ekonomický rozvoj na Ostrovech. Zastánci projektu argumentují novými pracovními místy a lákáním zahraničních investic. Paul Charles z letecké společnosti Virgin Atlantics upozorňuje, že bez další runwaye bude britská ekonomika trpět. „Investoři utečou radši na kontinent,“ odhaduje. Konkurenční letiště Paříž, Frankfurt nebo Amsterdam prý mají i čtyři runwaye, argumentují příznivci rozšíření. „Chce-li Británie utéct recesi, další runway je nutnost,“ přidává se Lady Valentine ze společnosti London First.

Letiště začalo zajišťovat běžný provoz v roce 1946, do 18 destinací s počtem 9 tisíc letů ročně. Lety národní úrovně spolu s prvním terminálem začaly operovat v roce 1955, dnes je první terminál znám jako terminál 2 - Europa. Terminál 1 slavnostně otevřela královna Alžběta II. v roce 1969. Poslední terminál s pořadovým číslem 5 byl dokončen loni. Heathrow obsluhuje 180 destinací v 90 zemích světa. Letiště jako své domovské zvolilo 90 společností. Současné dvě runwaye jsou obě přes 3,5 kilometru dlouhé. Letiště dává v současnosti práci téměř 70 tisícům lidí.

  • Největší letiště Evropy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/625/62487.jpg
  • Protesty proti dostavbě letiště Heathrow autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/625/62484.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
před 7 hhodinami

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
před 10 hhodinami

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
před 14 hhodinami

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
před 18 hhodinami

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Stát bude od října opět denně regulovat maximální ceny paliv

Ministerstvo financí oznámilo, že od 1. října obnovuje regulaci cen pohonných hmot. Marže obchodníků bude zastropována na 2,50 koruny na litr paliva. Ceny budou opět vyhlašovány na webu resortu. Vláda od 1. října rovněž sníží spotřební daň na naftu. Ta stejně jako na jaře klesne z původních 9,95 koruny za litr na 8,011. U benzinu zůstane daň beze změn. Kabinet rovněž uvalil mimořádnou sektorovou daň na rafinerie, uplatňovat se bude letos a příští rok. Reagoval tak na mimořádný růst rafinerských marží.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Vláda schválila na příští rok deficit 386 miliard

Ministři na pondělním zasedání vlády schválili návrh státního rozpočtu pro příští rok. Deficit bude oproti původnímu plánu o tři miliardy nižší, tedy 386 miliard korun. I přesto ale bude stát v příštím roce hospodařit s druhým nejhlubším schodkem od vzniku samostatného Česka. Kabinet také obnovil od října regulaci cen pohonných hmot. Podpořil i valorizaci důchodů a jednorázový příspěvek dva tisíce korun.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Průměrný důchod vzroste o 304 korun, k tomu důchodci dostanou jednorázově dva tisíce

Vláda se shodla na valorizaci důchodů od ledna o 304 korun, průměrná penze tak vzroste na 22 196 korun, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Dále podle něj rozhodla o jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2000 korun. Při jeho rozdělení do dvanácti měsíců mohou penzisté nakonec počítat zhruba s 470 korunami měsíčně navíc. Rozhodnutí podle Juchelky směřuje k cíli zachovat kupní sílu důchodců i nezatěžovat budoucí náklady systému. O výši penzí rozhodla vláda současně s návrhem státního rozpočtu na příští rok.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.