Praha - Vláda schválila návrhy na podporu ekonomického růstu. Celkem 71 opatření má za cíl zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Po zasedání kabinetu to uvedl premiér Petr Nečas. Podle materiálu, který vznikl za přispění Národní ekonomické rady vlády (NERV), chce vláda ještě ve svém funkčním období zavést celkem 18 prioritních opatření. České hospodářství se propadá už víc než rok a podle odhadů ekonomů se situace nezlepšuje ani v posledním čtvrtletí.
Mezi priority vláda patří vytvoření jednotného kontaktního místa pro exportéry, snížení počtu operačních programů na čerpání dotací z EU a audit výdajů státního rozpočtu. Plnění opatření bude kontrolovat každé tři měsíce. Navrhovaná opatření jsou ale nepřijatelná pro odbory, které je považují za nedostatečná. Naopak zaměstnavatelé jsou s materiálem relativně spokojeni. „Hora porodila myš. Ve své postatě je tam prorůstových opatření velmi málo. A hlavně jsme tam nenašli žádná čísla. Ten materiál je v této podobě nepřijatelný,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil po jednání tripartity.
Opatření jsou rozdělena do tří skupin
„Za optimální z hlediska naléhavosti, časové a finanční reálnosti byl pracovní skupinou NERV považován výběr 18 klíčových opatření vlády s vysokou prioritou, která lze splnit, nebo jejich plnění založit do konce funkčního období této vlády,“ uvádí materiál. Návrhy cílí na snížení administrativní zátěže a zpřehlednění legislativy, zvýšení konkurenceschopnosti, podporu inovací a vzdělávání, podporu rozvoje exportu a efektivní čerpání evropských fondů. V oblasti evropských dotací už ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo pro roky 2014 až 2020 snížit počet operačních programů ze současných 17 na osm. Tento návrh vláda schválila na konci listopadu.
Mezi další opatření s vysokou prioritou patří zjednodušení stavebního zákona s cílem zlevnit a urychlit výstavbu dopravní infrastruktury. Celá hospodářská politika vlády by měla být centrálně koordinována na základě vypracované strategie konkurenceschopnosti. Materiál rovněž navrhuje opatření k omezení daňových úniků a podpoře technického vzdělávání. Mezi další body patří zmírnění pravidel pro řetězení pracovních poměrů na dobu určitou a zreálnění cen staveb silnic a dálnic. NERV také doporučil vypracovat novou koncepci dálniční sítě, zahájit transformaci Ředitelství silnic a dálnic na státní podnik do března 2013 a zvýšit odbornost absolventů škol. Měla by se rovněž prohloubit elektronická komunikace mezi podniky a státem, zjednodušit administrativa a posílit konkurenceschopnost cestovního ruchu.
Co se má změnit v oblasti zaměstnávání?
Firmy chtějí větší finanční podporu od státu, pokud zaměstnance vzdělávají. „Dnes jsem se domluvil s ministrem Kubou a v lednu s tím jdeme za minsitrem financí Kalouskem,“ prohlásil Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Zaměstnávat na dobu určitou by do budoucna firmy mohly i častěji než třikrát za sebou. Odbory tvrdí, že krátké pracovní smlouvy sice umožní firmám snadno najmout nové lidi, na druhou stranu podnikům umožní stejně snadně zaměstnance propustit. „Myslíme si, že je jistější pro zaměstnavatele mít zaměstnance v klasickém pracovním poměru,“ podotkl Josef Středula z odborového svazu KOVO.
Uvolnění chystá vláda také u samostatně výdělečně činných osob. Chce nově definovat švarcsystém, tedy stav, kdy externí spolupracovníci vystupují jako zaměstnanci. „Nadbytečná kontrola švarcsystému, a ta jakoby stálá represe v tomto smyslu, je podle mého útok na podnikatele,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.
Eurozóna zatím ne, doba není příznivá
Vláda nebude prozatím stanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Česko také nebude v průběhu roku 2013 usilovat o vstup do evropského mechanismu měnových kurzů ERM-2, neboť situace pro přijetí eura v ČR v současné době není příznivá. Vláda projednávala materiál ministerstva financí (MF) o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou.
Kritérium cenové stability i dlouhodobých úrokových sazeb ČR dosud bez problémů plnila. V loňské zprávě ale MF upozornilo, že kvůli dopadu zvýšení snížené sazby DPH pravděpodobně nebude letos kritérium cenové stability plněno. Stejně tak nemá ČR problém s dluhem, který podle požadavků EU nesmí přesáhnout 60 procent HDP. Podle odhadů MF by měl příští rok stoupnout na 47,6 procenta.
Naopak kritérium udržitelnosti veřejných financí ČR v letošním roce nesplní. Pro příští rok ale vláda naplánovala rozpočet s deficitem veřejných financí 2,9 procenta HDP, když pro přijetí eura je nutné udržet deficit pod třemi procenty HDP.
Vláda rovněž schválila návrh zákona o investičních společnostech a fondech, který má pomoci z Česka vytvořit fondové centrum Evropy. Zákon chce vytvořit podmínky, které by po vzoru Lucemburska nebo Švýcarska zatraktivnily české právní prostředí pro podnikání jak domácích, tak zahraničních fondů. Krok souvisí se zavedením evropské směrnice AIFM o regulaci správců alternativních fondů, tedy fondů hedgeových, infrastrukturálních, realitních, komoditních, fondů soukromého kapitálu a dalších do českého právního řádu. Směrnice má ambici vrátit do EU peníze z takzvaných off shore destinací, kde se nyní nachází až čtyři biliony eur, a má nově regulovat i další subjekty, které jí dříve nepodléhaly.
Rathovy návrhy ohledně daní neprošly
Vláda také odmítla návrhy poslance Davida Ratha, které se týkají daňových zákonů. Informovala o tom na svých internetových stránkách. Vláda nesouhlasila ani s Rathovým návrhem na nulovou daň z přidané hodnoty u ovoce a zeleniny, ani se zvýšením daňových paušálů živnostníkům.
