Vláda přidávala. Veřejné správě čtyři procenta, lékařům deset

Platy ve veřejných službách a správě vzrostou od listopadu o čtyři procenta. Mzdy lékařů a sester se zvýší o deset procent od ledna. Příslušné nařízení schválila v pondělí večer vláda. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) o tom informoval na Twitteru.

„Od 1. listopadu se zvýší platové tarify zaměstnanců ve veřejných službách a správě o čtyři procenta s výjimkou pedagogických pracovníků a nepedagogických zaměstnanců,“ informovala po zasedání vlády ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD); ve školách dostali přidáno už od nového školního roku.

„Zaměstnancům poskytovatelů zdravotních služeb se navyšují tarify od 1. ledna 2017 o deset procent. Toto navýšení považuji za skvělou správu, protože si zaměstnance a zaměstnankyně ve veřejné sféře chceme udržet,“ dodala ministryně.

Více peněz by tak měli získat zaměstnanci ministerstev a dalších státních úřadů, akademie věd, České správy sociálního zabezpečení či zemědělská a potravinářská inspekce. Dále jsou ze státních peněz placeni i zaměstnanci příspěvkových organizací, jako muzeí, galerií, knihoven a některých divadel.

Zvýšení platů přijde státní rozpočet ještě letos na 157,6 milionu korun a příští rok na 946 milionů korun. V sumě není přitom zahrnuto zářijové zvýšení platů učitelů o šest procent a nepedagogickým pracovníkům o čtyři procenta, které si vyžádá na 2,5 miliardy korun.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) novinářům řekla, že rozhodnutí vlády se týká těch zaměstnanců, kteří spadají pod zákoník práce. Vláda tak ještě samostatně rozhodne o navýšení platů zaměstnanců ve státní službě. „Zvlášť na vládu také půjdou materiály z ministerstva vnitra a ministerstva obrany. Ale ta shoda na tom navýšení je,“ uvedla ministryně.

  • Více peněz by podle nařízení vlády měli získat zaměstnanci ministerstev a dalších státních úřadů, akademie věd, České správy sociálního zabezpečení či zemědělská a potravinářská inspekce. 
  • Dále jsou ze státních peněz placeni i zaměstnanci příspěvkových organizací, jako muzeí, galerií, knihoven a některých divadel.

Zvýšení platů ale vedle státního rozpočtu zatíží i rozpočty obcí a krajů, a to celkově letos a příští rok zhruba necelými dvěma miliardami korun. Obce a kraje totiž financují platy zhruba 151 tisíc státních zaměstnanců. Na zvýšení platů zdravotníků by pak mělo z veřejného zdravotního pojištění putovat 3,2 miliardy korun.

Peníze na uvedená opatření vyčlenila vláda svým rozhodnutím v červenci, kdy schválila přidání peněz na platy o pět procent. Učitelům se zvedly platové tarify o šest procent a nepedagogickým pracovníkům o čtyři procenta, celkově ale objem peněz na odměňování narostl o osm, respektive o pět procent. Podobně státním zaměstnancům vzrostou tarify o čtyři procenta, celková suma na mzdy o pět procent.

Rozdíl mezi celkovým zvýšením objemu peněz na platy a navýšením tarifu je způsoben tím, že část peněz jde do takzvaných nenárokových složek platu. Mezi takové netarifní složky patří například příplatky a odměny.

  • Počet zaměstnanců státu se loni zvýšil o 5800 na 422 445 lidí. Z toho kolem 150 tisíc pracovníků platí kraje, města a obce. Ze zdravotního pojištění dostává plat asi 78 tisíc lidí.
  • V průměru si státní zaměstnanci loni polepšili meziročně o 1012 korun měsíčně a jejich plat vzrostl na 26 892 korun. Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR činila v letošním druhém čtvrtletí 27 297 korun.
  • Zdroj: ČTK
Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 16 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 23 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...