Větší cena za pozemky má usnadnit rozvoj infrastruktury

Praha - Místo pole s řepkou koridor pro vlaky nebo kilometry dálnic. Nicméně lehce se řekne, hůř udělá. Problémem je obvykle cena pozemku, kterou si majitelé stanoví a kterou pro odkup nabídne stát. Poslanci proto poslali do druhého čtení návrh zákona, který by měl umožnit vyšší cenu pro výkup – v ojedinělých případech až šestnáctkrát.

Problematických míst, která blokují další postup výstavby infrastrukturních staveb, je v Česku hned několik. Jde například o rychlostní silnici v Karlovarském kraji nebo Pražský okruh.

  • Pardubický kraj - silnice R35, je zatím dlouhá asi jen půl kilometru, končí u Opatovic nad Labem, v polích, která patří Zdeňku Doležalovi.
  • Středočeský kraj - silnice první třídy číslo 3 v Olbramovicích. Stát se tu snaží vykoupit pozemky už deset let, u 30 parcel ale marně.

I kvůli těmto případům vláda navrhuje, aby se zvýšily ceny, za které stát pozemky vykupuje. Cílem je domluvit se rychle na prodeji a předejít zdlouhavému vyvlastňování.

Rychlostní silnice R49 bude odbočovat od D1 na tzv. Moravské křižovatce u Hulína. V první etapě má vzniknout úsek k Fryštáku.
Zdroj: ČT24/ČTK

U stavebních parcel se nic nezmění, stát může k odhadnuté ceně přidat ještě 15 procent. U ostatních pozemků by to ale mohlo být až šestnáctkrát víc. Za pole, které má hodnotu sto tisíc korun, teď stát mohl nabídnout maximálně 200 tisíc. Nově by ale majitel takového pozemku mohl teoreticky získat až jeden a půl milionu.

V praxi ale Ředitelství silnic a dálnic nabídne osminásobek, nejvyšší sazba bude jen v odůvodněných případech. Kromě silnic a železnic by nové ceny měly platit i pro stavby vodních cest a energetické infrastruktury.

ODS se bojí růstu korupce

Opozici vadí, že o ceně budou rozhodovat úředníci a někdo získá za pozemek víc než někdo jiný. „My bychom rádi, aby se pozemky vykupovaly jednotným způsobem, abychom odstranili korupční prostředí, které tam vzniká,“ říká poslanec za ODS Ivan Adamec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...