Včera krize finanční, zítra krize hospodářská

Praha - Rok 2008 se zapíše černým písmem do historie finančních trhů. Problémy amerických hypotečních bank, které vypukly o rok dříve, světové elity zprvu označovaly za lokální americkou záležitost, kterou zbytek světa příliš nepocítí. Skutečnost jim dlouho dávala za pravdu. Vývoj, který následoval ve druhé polovině letošního roku, však ukázal skutečnou vážnost situace. Světový finanční systém se otřásl v základech, řada obřích finančních ústavů s mnohdy staletou tradicí padla a vyspělé ekonomiky ovládla recese. Současný stav světové ekonomiky bývá stále častěji srovnáván s časy Velké hospodářské krize třicátých let.

Rozbuškou nynější světové finanční krize bylo splasknutí americké hypoteční bubliny v roce 2007. Hypoteční banky sklidily plody své dřívější politiky, díky níž se k úvěrům dostal prakticky každý, kdo si řekl, tedy i klienti se špatnou úvěrovou minulostí. Bohužel viníci nezůstali jediným potrestaným. Díky finančním inovacím měnícím dluhy v cenné papíry, se problémy hypotečního trhu rozlily k velkým bankám a dalším burzovním obchodníkům, zprvu americkým, později světovým.


Dlouhá řada křížů
 

Co však vyrazilo dech, byla hloubka krize. Vždyť kdo by ještě před rokem věřil, že se dosud tak zvučně znějící jména jako Bear Stearns, Lehman Brothers, Merryl Lynch, Washington Mutal a řada dalších mohou stát symbolem úpadku. Světový finanční systém nakonec zachránila jen tučná státní pomoc, kterou do něj začaly na podzim pumpovat vlády vyspělých států.

Tou dobou už byla finanční krize doma i v Evropě. Obchodníci na burzách přišli o velkou část svého majetku. Americký index DAX odepsal v roce 2008 přes čtyřicet procent hodnoty, ruský RTX přišel dokonce o 70 procent. Hlavní index PX pražské burzy se pak s 54procentním poklesem umístil někde uprostřed.

Burzovní poklesy následovaly mnohými rovněž dříve vylučované špatné zprávy z reálné ekonomiky. Do recese se propadly Spojené státy a spolu s nimi i velká část evropských zemí na západ od českých hranic. Bohatý Island se kvůli záchraně vlastního bankovního sektoru dostal na pokraj státního bankrotu a o mezinárodní pomoc muselo požádat i zadlužené Maďarsko.

Za vším stojí dluhy 

Podle makléře burzovní společnosti Fio Pavla Hadrouška je třeba se při hledání kořenů současné krize podívat ještě mnohem hlouběji do historie. Příčinu vidí v samotné základní filozofii světové ekonomiky, která se v posledních třiceti letech naučila žít na dluh. Zjednodušeně řečeno tak má svět dnes více dluhů, než je hodnota jeho majetku. Zatímco u kolébky krize stály velmi levné peníze, dnes se stávají realitou peníze zdražující. Strašák deflace, tedy zvyšování hodnoty peněz (opak inflace, kdy hodnota peněz klesá), se už začal procházet světem.

Deflace, realita dneška

Obyčejnému člověku by deflace mohla připadat jako věc skrz na skrz příjemná. Vždyť za peníze, které má uloženy v bance nebo doma pod polštářem, si může každý den dopřát více zboží. Jenže celá věc má, jak už to v životě bývá, i svou stinnou stránku. Spolu s hodnotou peněz se zvyšuje i hodnota dluhů. To ztěžuje normální fungování hlavně firmám, které musí šetřit a omezovat výrobu. Smutnou realitou tak v době deflace bývá propouštění, které dál snižuje ochotu lidí utrácet, což pro ekonomiku znamená další problémy.

Jak bolestivá může deflace být, dobře vědí v Japonsku. Asijská velmoc se tímto problémem potýkala prakticky celá devadesátá léta. Jen na balíčcích podporujících spotřebitelskou poptávku utratila japonská vláda biliony jenů. To všechno v době vlečící se recese. Úzké mantinely mají v boji v deflačním období i centrální banky. Zatímco v boji s inflací mohou úrokové sazby zvyšovat v podstatě do nekonečna, v případě zápasu s deflací logicky vždy narazí na nulu. Té se nyní začíná přibližovat také americký Fed, jehož úroky se po několika redukcích začátkem tohoto týdne dostaly až na čtvrt procenta.

Právě v obavě deflační spirály už nastupující americký prezident Barrack Obama přišel se slibem obřího podpůrného balíčku. Do rozvoje infrastruktury chce Obama nasměrovat 700 miliard dolarů, tedy vůbec nejvíce od 50. let. Deflace se přitom nebojí jen Spojené státy, ale i Evropa, Českou republiku nevyjímaje.

Krize po česku 

V Česku, kde dlouho vládl klid díky zdravému bankovnímu sektoru, už krize vycenila zuby. Do naší ekonomiky se zakousne zprostředkovaně díky poklesu poptávky na západě. To se poprvé ukázalo minulý týden, kdy Český statistický úřad zveřejnil šokující výsledky českého zahraničního obchodu. V říjnu se bilance zahraničního obchodu propadla do čtyřmiliardového schodku a zaznamenala tak největší pokles od roku 1994. Velké firmy zejména v klíčovém automobilovém průmyslu ohlašují propouštění a odhady růstu ekonomiky v příštím roce padají na úroveň jednoho procenta.

Co bude dál

Podle Hadrouška se nyní světová ekonomika nachází na rozcestí. Může se vydat cestou pomalého splácení svých dluhů s přiměřeným tiskem nových peněz. To bude trvat dlouho a vyžádá si utahování opasků. Na konci této cesty je však vyhlídka zdravých financí s potenciálem nového růstu. Druhou možností je rozsáhlá devalvace klíčových světových měn. Ta by hodnotu dluhů naoko snížila, těžko však odhadnout, jaké by mohly být budoucí dopady.

Vše bude nyní záležet na světových autoritách a jejich schopnosti spolupráce. Na nich bude i volba konečného řešení. Zejména novou americkou administrativu čeká těžké rozhodnutí, zda se vydá rychlou cestou, která však světovou ekonomiku úplně nevyléčí, nebo cestou pomalého, ale jistého řešení.

  • Zkrachovalá investiční banka Lehman Brothers autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/426/42554.jpg
  • Budoucí americký prezident Barack Obama autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/509/50850.jpg
  • Pavel Hadroušek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/259/25885.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHypotéky dál zdražují, lidé jsou opatrnější při nákupu realit

Hypotéky zdražují osmý měsíc v řadě. Průměrná nabídková sazba úvěrů na bydlení atakovala v listopadu hranici šest procent. Navíc rostou také ceny nemovitostí. Kombinace dražších nemovitostí a hypoték snižuje chuť domácností i investorů reality nakupovat. Ti, kteří chtějí kupovat vyloženě investiční byty, jsou opatrnější. Prudký růst nájmů se totiž zbrzdil a návratnost investice se zhoršuje. Na rozdíl od realitních kanceláří banky pokles objemu peněz půjčených na hypotéky nezaznamenávají. V září poskytly nové hypotéky za 28 miliard korun, což bylo o pět procent víc než v srpnu. Celkově ale zdražování v Česku v říjnu mírně zpomalilo. Spotřebitelské ceny vzrostly o 2,4 procenta.
před 9 hhodinami

Podvodníci stále citelněji zasahují klienty bank. Výše škod roste

Podvodníci způsobili za tři čtvrtletí letošního roku klientům bank škody za 2,2 miliardy korun, zatímco před rokem to bylo 1,5 miliardy, vyplývá z údajů České bankovní asociace (ČBA). Počet útoků vzrostl o 7611 na 75 637 incidentů. Průměrná škoda na jednoho klienta se zvýšila o třetinu na 29 266 korun.
před 14 hhodinami

Vláda schválila úpravu pro regulaci cen elektřiny a zastropování příjmů výrobců

Vláda v pondělí schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít pro pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to v pondělí odpoledne uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nejde zatím o automatické zavedení regulace, novela má dle Havlíčka vládě v budoucnu umožnit rychle reagovat na vývoj na trhu.
9. 11. 2026Aktualizováno9. 11. 2026‌‌

VideoSystém energetické flexibility by Česku ušetřil miliardy korun

Česko potřebuje nové zdroje elektřiny, ale také systém, který ji umožní ukládat, když je elektřiny přebytek, a dodávat ji nebo omezit spotřebu, když chybí. Shodli se na tom resort průmyslu a obchodu spolu se zástupci energetických společností. Takový systém flexibility by tuzemské ekonomice uspořil miliardy korun a může propojit například fotovoltaiku a větrnou elektrárnu s bateriovým úložištěm.
9. 11. 2026‌‌

Zatím táhnou inflaci dolů, brzy ale potraviny zřejmě podraží

Česko zřejmě čeká brzký konec období levných potravin. Podle obchodníků i potravinářů pravděpodobně začnou ceny jídla růst. Důvodem jsou vyšší náklady na energie, paliva i zaměstnance. Zatím ale potraviny stále táhnou inflaci dolů. Nízké jsou třeba ceny mléka, vajec nebo vepřového. Řada Čechů – hlavně z příhraničí – i tak stále vyráží na nákup do sousedního Polska. V oblibě jsou i nákupy potravin přes internet.
9. 11. 2026‌‌

Babiš odmítl s opozicí debatovat o rušení poplatků za ČT a ČRo

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu předsedů pěti opozičních stran, v níž žádali o debatu na téma stabilního financování veřejnoprávních médií a garancí jejich nezávislosti. Babiš v tuto chvíli nevidí ke schůzi důvod a opět zopakoval plán vládní většiny na převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet. Nedávné první čtení návrhu ještě zvětšilo rozkol mezi politickými tábory i jejich voliči.
8. 11. 2026‌‌

VideoObezřetné, říká k rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb Zámečník. Rafaje krok nepřekvapil

Bankovní rada České národní banky těsnou většinou čtyři ku třem zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. V současnosti je tak základní úrok na úrovni čtyř procent a zároveň nejvýš za bezmála dva roky. Roli v rozhodování bankéřů hrálo hlavně zrychlující zdražování. Ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník chápe rozhodnutí jako „součást politické strategie zaměřené na vlastní elektorát“, vyjádření centrální banky označil za obezřetné. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje nebylo rozhodnutí zvýšit sazbu o čtvrt procentního bodu překvapením, upozornil však na zvyšování cen, zdražování energií či zhoršení výkonnosti eurozóny. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
8. 11. 2026‌‌

Havlíček v pondělí předloží vládě plán pro případ dalšího zdražení energií

Připravíme režim zastropování u koncových cen energií a stejně tak se zaměříme na výrobce, prohlásil v Nedělní debatě ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Pokud se ceny přehoupnou přes určitou hranici, přistoupí se ke snížení cen pro koncové zákazníky prostřednictvím regulované složky, uvedl. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu připustil, že by se koalice v pondělí mohla bavit o rozšíření sektorové daně na další odvětví vedle rafinerií, avšak její zavedení nepotvrdil. Podle předsedy ODS Martina Kupky sektorová daň poškodí tuzemské podnikatelské prostředí. Lídr STAN Vít Rakušan si myslí, že se kabinet „snaží někde dostat k penězům“.
8. 11. 2026Aktualizováno8. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.