Úřad práce povede Viktor Najmon. Bude řídit téměř 12 tisíc zaměstnanců

Generálním ředitelem Úřadu práce jmenovala ministryně Jana Maláčová (ČSSD) jeho dosavadního kancléře Viktora Najmona. Výsledek výběrového řízení oznámila na páteční tiskové konferenci.

Nový šéf instituce se má zaměřit na modernizaci, snížení byrokracie, digitalizaci, řešit bude také dopady epidemie. Maláčová se zmínila o přípravě úřadu na očekávané zvýšení počtu nezaměstnaných a administraci dávek. Najmon uvedl, že chce pracovat i na tom, aby se zlepšila on-line komunikace s klienty.

Úřad práce patří k největším institucím v zemi, Najmon povede zhruba 11 800 zaměstnanců. Do výběrového řízení se přihlásilo šest uchazečů, z nichž jeden nesplnil podmínky soutěže. Státní tajemnice ministerstva Ingrid Štegmannová řekla, že v užším kole vybírala s ministryní nejvhodnějšího kandidáta z trojice doporučených kandidátů. Najmon uspěl i díky dlouholetým zkušenostem z Úřadu práce i ministerstva.

Místo generálního ředitele je neobsazené od odchodu Kateřiny Sadílkové, tedy od ledna. Výběrové řízení se konalo třikrát. Najmon úřad vedl z postu šéfa kanceláře generálního ředitele. Za instituci v minulých měsících vystupoval politický náměstek Maláčové Robin Povšík (ČSSD).

Do prvního výběru se hlásil i bývalý ministr

První výběrové řízení skončilo v únoru neúspěchem. O místo se tehdy ucházel exministr průmyslu z ČSSD Jiří Havlíček a ředitel svitavského úřadu práce Jan Tesař. Maláčová před vyhlášením vítěze uvedla, že by ředitelem měl být zkušený manažer se znalostí hospodářství a že Havlíček obě tyto podmínky splňuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval, že ČSSD hledá trafiky pro své lidi. Havlíček pak z výběru odstoupil.

Resort konkurz zrušil a koncem dubna ho vyhlásil znovu. Ministryně pak odmítla sdělit, kolik lidí se přihlásilo. Do třetího výběru se mohli zájemci a zájemkyně hlásit do 21. září. V posledních osmi letech aspoň čtyři roky museli působit na vedoucím postu v úřadech, mezinárodních organizacích, institucích EU, zastupitelstvech či ve vedení firem. Podmínkou byla vysoká škola, zkouška z angličtiny, němčiny nebo francouzštiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 20 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled