Úřad práce povede Viktor Najmon. Bude řídit téměř 12 tisíc zaměstnanců

Generálním ředitelem Úřadu práce jmenovala ministryně Jana Maláčová (ČSSD) jeho dosavadního kancléře Viktora Najmona. Výsledek výběrového řízení oznámila na páteční tiskové konferenci.

Nový šéf instituce se má zaměřit na modernizaci, snížení byrokracie, digitalizaci, řešit bude také dopady epidemie. Maláčová se zmínila o přípravě úřadu na očekávané zvýšení počtu nezaměstnaných a administraci dávek. Najmon uvedl, že chce pracovat i na tom, aby se zlepšila on-line komunikace s klienty.

Úřad práce patří k největším institucím v zemi, Najmon povede zhruba 11 800 zaměstnanců. Do výběrového řízení se přihlásilo šest uchazečů, z nichž jeden nesplnil podmínky soutěže. Státní tajemnice ministerstva Ingrid Štegmannová řekla, že v užším kole vybírala s ministryní nejvhodnějšího kandidáta z trojice doporučených kandidátů. Najmon uspěl i díky dlouholetým zkušenostem z Úřadu práce i ministerstva.

Místo generálního ředitele je neobsazené od odchodu Kateřiny Sadílkové, tedy od ledna. Výběrové řízení se konalo třikrát. Najmon úřad vedl z postu šéfa kanceláře generálního ředitele. Za instituci v minulých měsících vystupoval politický náměstek Maláčové Robin Povšík (ČSSD).

Do prvního výběru se hlásil i bývalý ministr

První výběrové řízení skončilo v únoru neúspěchem. O místo se tehdy ucházel exministr průmyslu z ČSSD Jiří Havlíček a ředitel svitavského úřadu práce Jan Tesař. Maláčová před vyhlášením vítěze uvedla, že by ředitelem měl být zkušený manažer se znalostí hospodářství a že Havlíček obě tyto podmínky splňuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval, že ČSSD hledá trafiky pro své lidi. Havlíček pak z výběru odstoupil.

Resort konkurz zrušil a koncem dubna ho vyhlásil znovu. Ministryně pak odmítla sdělit, kolik lidí se přihlásilo. Do třetího výběru se mohli zájemci a zájemkyně hlásit do 21. září. V posledních osmi letech aspoň čtyři roky museli působit na vedoucím postu v úřadech, mezinárodních organizacích, institucích EU, zastupitelstvech či ve vedení firem. Podmínkou byla vysoká škola, zkouška z angličtiny, němčiny nebo francouzštiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...