Ukrajina podepíše dohodu o plynu znovu, bez dodatku

Brusel - Ukrajina podepíše dokument o monitorování dodávek plynu znovu, a to bez sporného dodatku. Telefonicky to dnes s ukrajinskou premiérkou Julijí Tymošenkovou vyjednal předseda Evropské komise José M. Barroso. Gazpromu to však zřejmě nestačí a požaduje, aby novou dohodu podepsaly všechny strany. Jeho šéf Alexej Miller je členem ruské delegace, která se dnes v Bruselu sejde s představiteli EU. Do Bruselu na dnešek také svolalo české předsednictví Evropské unie mimořádnou schůzku ministrů energetiky, jejímž hlavním tématem bude právě doznívající krize kolem dodávek ruského plynu do Evropy a její tvrdé dopady na některé evropské země. Projednat by se také měly možnosti, jak podobným potížím do budoucna předcházet.

Půjde o první bruselské setkání na ministerské úrovni za českého předsednictví EU, které začalo 1. ledna. Ministři se pod taktovkou českého ministra průmyslu a obchodu Martina Římana budou zaobírat dopady rusko-ukrajinského sporu na jednotlivé země bloku, možnostmi vzájemné pomoci i tím, jak do budoucna podobným krizím v Evropě předcházet.

Kvůli sporu o platby za plyn a jeho údajné nelegální odebírání přestal do Evropy přes Ukrajinu minulý týden proudit ruský plyn. Řada evropských zemí, třeba Bulharsko či Slovensko, se tak ocitla ve velmi svízelné situaci. Uprostřed mrazivé zimy se množství tamních domácností či firem ocitlo bez dodávek plynu.

Nahrávám video


Ještě o víkendu se zdálo, že už by krize mohla být velmi brzy zažehnána. Mise českého premiéra Mirka Topolánka pomohla v Kyjevě a Moskvě dojednat dohodu o mezinárodní misi, která by měla na tranzit ruského plynu přes Ukrajinu dohlížet. To mělo vést k tomu, že Rusko otevře znovu kohoutky. V neděli večer ale zástupci Moskvy uvedli, že dohoda je neplatná, neboť k ní Ukrajina připojila dodatek, který s Ruskem předem nebyl domluven.

Evropská komise dnes novináře informovala, že Ukrajina podepíše dokument o monitorování dodávek plynu znovu, a to bez sporného dodatku. To však zřejmě nebude stačit šéfovi Gazpromu Alexeji Millerovi, který se údajně nechal slyšet, že novou dohodu budou muset znovu podepsat všechny strany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

ČEPS podal trestní oznámení kvůli pochybnostem kolem nákupu NET4GAS

Státní společnost ČEPS podala trestní oznámení kvůli okolnostem při koupi provozovatele plynovodů NET4GAS. Audit, který si firma k akvizici nechala udělat, podle ní potvrdil zásadní pochybnosti k procesu nákupu. Bližší informace o tom, proti komu oznámení míří ani podrobnosti výsledků auditu, firma vzhledem k zahájenému trestnímu řízení neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Motoristům a SPD se nelíbí navržený schodek rozpočtu, budou jednat s Babišem

Vládním Motoristům se nelíbí navržený schodek státního rozpočtu na příští rok, ve čtvrtek o tom budou jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO), řekl v úterý ráno předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka před odletem na Slovensko na schůzku ministrů zahraničních věcí zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Macinka věří, že schodek bude nakonec nižší než navržených 389 miliard korun. Výhrady k návrhu rozpočtu má i SPD.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v srpnu 186,1 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu na konci srpna dosáhl 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun, informovalo v úterý ministerstvo financí. Srpnový deficit byl pátý největší od vzniku Česka. Loni skončilo hospodaření státu po osmi měsících schodkem 165,4 miliardy korun.
před 17 hhodinami

Vláda schválila snížení podpory v nezaměstnanosti, SPD nesouhlasí

Vláda v pondělí schválila návrh se snížením podpory v nezaměstnanosti. V prvních dvou měsících má klesnout z 80 procent výdělku na 65 procent, maximálně má činit šedesát procent průměrné mzdy místo osmdesáti procent. Snížit se má i při rekvalifikaci či pro rodiče malých dětí a ty, co v poslední době pečovali o blízké, informoval resort na svém webu. Ušetřit chce asi pět miliard korun ročně. Koaliční hnutí SPD s vládním rozhodnutím nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Pavel považuje návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok za příliš vysoký

Návrh státního rozpočtu na příští rok není podle prezidenta Petra Pavla dobrý, deficit předložený ministerstvem financí ve výši 389 miliard korun považuje za vysoký. Prezident doufá, že návrh ještě před konečným schvalováním dozná změn. Zamýšlený schodek se nelíbí ani koaličním Motoristům. Jejich předseda Petr Macinka o tom chce ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Věří, že schodek bude nakonec nižší. Kriticky se k návrhu vyjádřilo rovněž koaliční hnutí SPD.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navržený schodek rozpočtu

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard korun pro příští rok by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Vláda ještě může při projednávání parametry rozpočtu měnit. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by rozpočtová politika měla pomoci hospodářskému růstu, opozice naopak výši schodku kritizuje. O podrobnostech diskutovali v Událostech, komentářích ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), členové sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) a Jan Papajanovský (STAN) a předseda Pirátů a poslanec Zdeněk Hřib. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 22 hhodinami

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
včera v 07:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.