Učiliště přejdou na německý styl vzdělávání

Praha - Firmy chtějí víc a lépe vzdělaných učňů z technických oborů. I kdyby teď firmy zaměstnaly všechny volné pracovníky, bude jich stále chybět deset tisíc, tvrdí Svaz průmyslu a obchodu. Na druhou stranu ale lidé s vyučením tvoří skoro pětinu všech nezaměstnaných v Česku. Podnikatelé a ministerstvo školství proto přichází s novinkou, která má žákům zajistit vzdělání, o které je na trhu zájem.

Střední školy a učiliště by měly od září přejít na německý systém vzdělávání. Tedy na spolupráci s firmami, které se budou víc podílet na výuce a praxi svých budoucích zaměstnanců. „Kvalita absolventů klesá, to je neoddiskutovatelné, to víme,“ komentoval situaci Pavel Juříček, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. 

„Už v tuto chvíli si školy hledají partnery, kde je prováděna odborná praxe, a my to chceme pouze rozšířit, aby tam praxe probíhala celá a aby zaměstnavatel vyučoval i odborné předměty,“ uvedl Jakub Stárek, vrchní ředitel sekce vzdělávání MŠMT. 

Firmy nemají pracovníky, úřady práce jsou ale plné

Na jedné straně stojí firmy, které mají problém sehnat kvalifikovanou pracovní sílu, a na druhé absolventi učebních oborů a středních škol před úřady práce. Požadavek na trhu je větší po vyučených, hlavně v technických oborech. Naopak například maturanti z oblastí podnikání a gastronomie uplatnění nenacházejí," řekl Miloš Rathouský, koordinátor analýzy disparit školství, Svaz průmyslu a dopravy.

Každý čtvrtý zájemce o výuční list v Česku jde studovat obor kuchař, číšník. Firmy poté řeší nedostatek techniků. Navíc se kvůli demografickému poklesu za posledních dvacet let počet absolventů učebních oborů propadl na polovinu. Například v textilním odvětví klesl dokonce o 80 procent. 

Každý třetí středoškolák se živí po škole něčím jiným

„Moji nástrojaři mají 27 tisíc, všechno jsou to nadprůměrné výdělky, to už jsou slušné podmínky,“ komentoval Juříček. Úřady práce ale mají pro řemeslníky nabídky, které se základní mzdou pohybují mezi 10 a 14 tisíci korunami. I díky tomu se každý třetí středoškolák v Česku nakonec živí jinou profesí, než pro kterou se vzdělával.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Saúdská Arábie exportuje ropu přes Omán. Některé dodávky do Evropy ruší

Saúdská Arábie nabízí odběratelům z Asie více ropy k nakládce prostřednictvím přepravy z lodi na loď u ománského přístavu Suhár. S odkazem na zdroje z odvětví to ve středu uvedla agentura Reuters. Rijád tak reaguje na útoky dronů, které poškodily jeho klíčový ropovod vedoucí k Rudému moři. Saúdská Arábie už informovala evropské zákazníky, že některé dodávky ropy s plánovanou zářijovou nakládkou budou zrušeny. Významným odběratelem saúdské ropy je i polská společnost Orlen, která provozuje rafinerie mimo jiné v Česku.
14:33Aktualizovánopřed 34 mminutami

Objem hypoték se v srpnu meziměsíčně snížil

Banky a stavební spořitelny poskytly v srpnu hypoteční úvěry za 34,5 miliardy korun. Ve srovnání s loňským srpnem to znamená nárůst o čtyři procenta, proti červenci se ale objem hypoték snížil o patnáct procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o třináct procent na 26,8 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na pět procent z červencových 4,9 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor, data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
08:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoKarenční doba by přinesla úspory, míní Murová. Kovářová vítá, že se nevrátí

Návrat karenční doby by podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) přinesl úsporu zhruba devět miliard korun. „Z toho polovinu bychom uspořili my jako stát na sociálních dávkách nebo nemocenských. Polovinu by uspořili zaměstnavatelé,“ uvedla v Událostech, komentářích. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) naopak uvítala, že koaliční Motoristé návrat neplacených prvních tří dnů nemoci neprosadili. Podle ní si zaměstnanci kompenzaci mzdy hradí ze svého pojištění a současný systém může zároveň ušetřit náklady zdravotnictví, pokud lidé nemoc řádně vyleží. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

VideoChmelaři hlásí rekordně nízkou úrodu. První velký pivovar už zdražuje

Česko zažívá jednu z historicky nejhorších sklizní chmele. Podle svazu pěstitelů bude až o čtvrtinu nižší než v jiných letech. Úrodu ovlivnily vysoké teploty, výrazné sucho, ale i nepříznivé povětrnostní podmínky. Chmelu tak chybí pivovarsky důležité látky, které ovlivňují jeho kvalitu. To může společně se zvyšujícími se náklady na energie, přepravu nebo obaly ovlivnit i cenu piva. Už nyní kvůli vyšším výdajům na výrobu ohlásil zdražení první velký podnik. Další se zřejmě přidají. Zdražovat by mohly i menší pivovary, které jsou na cenové výkyvy vstupů citlivější.
před 11 hhodinami

Velké podniky se děsí zdražování energií. Může dojít k zavírání provozů

Růst cen energií je pro českou ekonomiku špatnou zprávou. Některé velké podniky varují, že pokud bude energie zdražovat i nadále, budou muset uzavřít své provozy. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) České televizi řekl, že stát chystá opatření na pomoc. Jedná se třeba o plošné zastropování ceny elektřiny a plynu – u výrobců i dodavatelů. Nejvíce zasažená budou podle Svazu průmyslu odvětví jako ocelářství, chemický průmysl, sklářství nebo výrobci stavebnin. V tuto chvíli ale ještě podle Havlíčka není situace kritická.
před 11 hhodinami

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
včeraAktualizovánovčera v 14:30

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.