Uber se chce soustředit na elektrokola a koloběžky, na úkor aut

Americký poskytovatel alternativní taxislužby Uber se hodlá ve větší míře soustředit na sdílení jízdních kol a koloběžek na elektrický pohon, a to na úkor automobilů. V plánu to má i přesto, že se to může odrazit v dalším zhoršení finančních výsledků, uvedl šéf podniku Dara Khosrowshahi. Individuální způsob dopravy je podle něho pro pohyb v centrech měst vhodnější.

 „Během dopravní špičky je velmi neefektivní, aby tuna kovu převážela jednu osobu deset bloků,“ řekl Khosrowshahi v rozhovoru s listem Financial Times. „Krátkodobě to možná pro nás není finanční výhrou, ale z hlediska dlouhodobé strategie si myslíme, že to je přesně to, kam chceme směřovat,“ dodal.

Elektrokola společnost přidala do své aplikace letos v únoru, v dubnu pak převzala jejich výrobce, firmu Jump. Kola Jump jsou nyní k dispozici v osmi městech ve Spojených státech, včetně New Yorku a Washingtonu, zanedlouho by služba měla být spuštěna i v Berlíně. Firma se také spojila s výrobcem elektrických koloběžek Lime.

Ředitel Khosrowshahi připustil, že jízdy na kolech přinesou podniku méně peněz než stejné cesty autem, předpokládá však, že zákazníci budou tuto aplikaci využívat na kratší cesty a častěji, což by mohlo pokles příjmů kompenzovat. Řidiči, kteří budou na nové strategii rovněž tratit, by pak měli profitovat z lukrativnějších delších cest. Krátkodobé ztráty jsou podle šéfa Uberu nutné k dosažení dlouhodobých cílů. S tím souvisí i snahy vytlačit automobilovou dopravu z městských center.

Loni byl Uber sto miliard korun v minusu

Společnost Uber, která loni vykázala ztrátu 4,5 miliardy dolarů, tedy v přepočtu 99,8 miliardy korun, je přitom pod tlakem, aby zlepšila své finanční výsledky před očekávaným vstupem na burzu. Výnosy z podnikání v taxislužbě rostou, ale náklady na expanzi do nových oblastí, jako je sdílení kol a dodávky potravin, ztrátovost prohloubily.

Na některých trzích hospodaření firmy poznamenává i tlak regulačních úřadů. Například rada města New York tento měsíc rozhodla, že na období jednoho roku zastaví vydávání licencí sdíleným taxislužbám, a pro podobný krok se vyslovil i starosta Londýna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 17 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.