Turecká centrální banka dál zvyšuje úrokovou sazbu, nyní je na 35 procentech

Turecká centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na 35 procent. Měnový výbor tím pokračuje ve zpřísňování měnové politiky, aby snížil vysokou inflaci, která v září činila 61,5 procenta.

Nynější zvýšení úroků je už páté od června, kdy se vedení centrální banky ujala guvernérka Hafize Gaye Erkanová. Pod jejím vedením se turecká měnová autorita vrátila k tradičnějším postupům boje s inflací, předtím úroky navzdory vysoké inflaci snižovala.

„Měnový výbor se rozhodl pokračovat v procesu zpřísňování měnové politiky s cílem co nejdříve nastolit dezinflační kurz, ukotvit inflační očekávání a kontrolovat zhoršování cenového chování,“ uvedla banka. Dodala, že bude nadále pečlivě sledovat ukazatele a trend inflace a bude i nadále využívat všechny nástroje, které má k dispozici, v souladu se svým hlavním cílem, tedy cenovou stabilitou.

Čeká se, že úroky vzrostou na 40 procent

Analytici podle agentury Reuters zvýšení základní sazby na 35 procent očekávali. Počítají zároveň s tím, že úroky zůstanou na této úrovni do konce letošního roku. V první polovině příštího roku by centrální banka podle nich měla úroky zvýšit na 40 procent.

Další pokles turecké liry a zvyšování daní podpořilo inflaci, která snižuje Turkům jejich úspory. Navzdory růstu úrokových sazeb zůstane podle analytiků inflace vysoká po zbytek letošního roku. Podle jejich odhadů se na konci roku bude pohybovat v rozmezí 64,6 procenta až 73 procent. V dalších letech by mohla zpomalit, na konci příštího roku na 43,4 procenta. Loni Inflace vzrostla na čtyřiadvacetileté maximum 85,5 procenta.

Analytici podle ankety agentury Reuters také očekávají, že v letošním roce turecká ekonomika díky domácí poptávce vzroste o čtyři procenta. Vláda počítá s růstem o 4,4 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 8 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 13 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...