Londýn/Curych - Švýcaři se s Brity předběžně dohodli na vypořádání vkladů na švýcarských kontech. Na nich uložené britské peníze budou podléhat srážkové dani. Švýcarsko si výměnou za to zachová tradici bankovního tajemství. Jde zatím jen o předběžnou dohodu. Dohoda zajistí Británii proud příjmů z vkladů ve Švýcarsku a zároveň zachová ceněnou švýcarskou tradici bankovního tajemství. Podle listu Financial Times by mohla být i vzorem pro obdobnou dohodu, kterou nyní Švýcarsko chystá s Německem.
Bern uvalí srážkovou daň na vklady Britů o odhadovaném objemu 100-125 miliard liber (až 3,5 bilionu korun), dohodli se v principu švýcarský ministr financí Hans-Rudolf Merz s britským protějškem Georgem Osbornem. Švýcarsko přitom bude i nadále chránit identitu vkladatelů.
Podrobnosti k dispozici příští týden
Podrobnosti dohody se budou projednávat počátkem příštího roku, přijatá rámcová smlouva však bude podle pozorovatelů uplatněna i při jednání s Německem. Podle agentury Reuters již Německo v principu souhlasilo, že Švýcarsko uvalí srážkovou daň na vklady Němců a nalezne retroaktivní řešení pro miliardy eur nezdaněných peněz, aniž naruší své bankovní tajemství. Merz ve čtvrtek podepíše s německým protějškem Wolfgangem Schäublem deklaraci o připravenosti obou zemí sjednat konečnou dohodu.
Německo má na dohodě se Švýcarskem zvláštní zájem, protože Němci mají vzhledem ke geografické blízkosti ve švýcarských bankách nejméně 200 miliard eur (pět bilionů korun). Zatímco za předešlé německé velké koalice CDU a SPD byla jednání se Švýcarskem vesměs zablokovaná, nynější vláda pravého středu je k řešení ochotnější. Merz po jednání v Londýně uvedl, že o sazbě srážkové daně na britská aktiva ve švýcarských bankách Bern stále jedná. Dodal, že tato sazba se bude zřejmě lišit v různých zemích.
V posledních letech se Švýcarsko dostalo pod tlak velkých evropských zemí, aby zrušilo tradici bankovního tajemství a přijalo mezinárodní normy, které umožňují vyhledávat daňové úniky. Podařilo se mu však odvrátit hrozbu automatické výměny informací o konkrétních účtech ve prospěch konceptu srážkové daně, která zachová anonymitu účtů. Berlín a Londýn se po letech tlaku nakonec spokojily s tím, že získají přístup k rychlým a značným rozpočtovým příjmům.
Srážková daň vybraná z britských vkladů bude výrazně přísnější než daň, kterou již Švýcarsko odvádí evropským zemím v rámci direktivy Evropské unie. Tato daň má spoustu skulin a od svého zavedení v roce 2005 přinesla poměrně málo příjmů. Britští činitelé očekávají, že nová dohoda přinese mnohonásobek toho, co vynesla podobná daňová smlouva s Lichtenštejnskem, díky níž Londýn získal navíc jednu miliardu liber.
Předseda Asociace švýcarských bankéřů Patrick Odier označil dohodu s Británií za vítězství švýcarského bankovnictví a řekl, že smlouva se může stát vzorem pro další země: „Jsem rád, že náš návrh ku prospěchu všech zúčastněných zemí nahradil myšlenku automatické výměny informací.“
