Stávka Lufthansy: Zrušené stovky letů včetně některých spojů s Prahou

Kvůli stávce zaměstnanců ve veřejném sektoru zrušila německá letiště ve Frankfurtu nad Mohanem, Mnichově, Kolíně nad Rýnem a Brémách stovky letů. Výstražná stávka se dotkne i několika spojů s Prahou. Za vyšší platy se na řadě míst stávkuje také v pozemní dopravě nebo třeba ve školkách.

Největší evropský letecký dopravce Lufthansa zrušil přes 800 plánovaných letů, mezi nimi osmapadesát dálkových. Stávka má dopady i na spojení s Českem; pražské letiště má pro dnešek nahlášeno storno šesti zpátečních letů, řekl mluvčí letiště Roman Pacvoň. Kvůli stávce byly odřeknuty tři spoje mezi Prahou a Frankfurtem, dva zpáteční lety do Mnichova a jeden do Kolína nad Rýnem.

Zásadní dopad má ale situace logicky na leštiště ve Spolkové republice. Jen na mnichovském letišti, které je po Frankfurtu druhé největší v Německu, v za celý den zrušeno na 660 odletů a příletů. Protest, který celkem pocítilo více než 100 tisíc pasažérů, dopadl kvůli zrušeným letům také na letiště v Berlíně nebo Lipsku.

Letiště v Kolíně nad Rýnem mezi osmou a jedenáctou hodinou dopoledne místního času neodbavilo žádný z plánovaných sedmačtyčiceti letů, protože zde v tuto dobu stávkují hasiči, bez kterých řádný provoz letiště není možný.

Pro Lufthansu je stávka nepřijatelná, podle odborů jde o významný signál

Lufthansa, která ve středu počítá s normálním provozem, stávku označila za nepřijatelnou. Podle společnosti dopadá především na její zákazníky, i když firma vůbec není součástí sporu o výši platů. Naopak šéf odborů Verdi Frank Bsirske si myslí, že vysílá důležitý signál zaměstnavatelům, s nimiž bude od neděle o výši platů znovu jednat.

Není to poprvé, kdy zaměstnanci Lufthansy stávkují za zvýšení platů, například v roce 2017 za lepší finanční podmínky protestovalo pět tisíc jejích pilotů a v roce 2016 se stávka dotkla více než osmi set letů.

V Německu přišla stávka jen týden poté, co Francie zažila takzvané „černé úterý“, kdy zemi ochromil protest zaměstnanců aerolinek Air France, pracovníků v energetice či popelářů. Západní sousedé německých kolegů naplánovali 36 dní stávek, které budou s přestávkami pokračovat do 28. června.

Za vyšší platy se stávkuje i ve školkách

Dopady stávky za zvýšení platů pro přibližně 2,3 milionu zaměstnanců veřejného sektoru o šest procent budou ve Frankfurtu patrné celý den. Výstražná stávka začala brzy ráno a trvat má do šesté hodiny večer místního času. Zapojili se do ní třeba zaměstnanci odbavení nebo bezpečnostní kontroly.

V největší spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku pociťují lidé stávku i mimo letiště. Například v Kolíně nejezdí příměstská železnice. V dalších městech zase zůstaly zavřené školky. Stávka by ale mohla postihnout i některé nemocnice, městské správy nebo odvoz odpadu v závislosti na tom, kolik zaměstnanců se k ní nakonec přidá.

Stav svého případného letu s Lufthansou najdete zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 8 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 21 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.