Státy EU se dohodly na unijním rozpočtu

Brusel – Vyjednavači v Bruselu si po třetí hodině ranní ťukli šampaňským – dohodli se na unijním rozpočtu pro následující rok. Součástí je i pomoc zemím postiženým povodněmi. Německo, Rakousko a Česko získají z Fondu solidarity dohromady 400 milionů eur, z toho 250 milionů ještě letos, zbývajících 150 milionů příští rok.

Jak uvedl eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski, kompromisní výše rozpočtu v platbách dosahuje 135,5 miliardy eur (přes 3,5 bilionu korun), v závazcích 142,6 miliardy eur (přes 3,7 bilionu korun).

Součástí dohody je také rozhodnutí o financování pomoci středoevropským zemím postiženým letošními povodněmi z unijního Fondu solidarity. Berlín by měl získat 360 milionů eur (9,3 miliardy korun) a Vídeň 21,6 milionu (přes 560 milionů korun). Pro méně postižené Česko částka vychází na 15,9 milionu eur (cca 412 milionů korun). V celkové sumě je ještě zahrnuta pomoc 2,4 milionu eur pro Rumunsko postižené v létě rozsáhlým letním suchem a lesními požáry.

Rozpočet EU na příští rok počítá kromě jiného také s miliardami eur na tvorbu pracovních míst pro mladé. Na boj s nezaměstnaností mladých, která v unii v průměru přesahuje 23 procent, je pro roky 2014 a 2015 přímo vyčleněno šest miliard eur (asi 156 miliard korun).

Finance ve zdravotnictví
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people

Dvoudenní maraton smírčího jednání si vynutila neshoda mezi členskými zeměmi a Evropským parlamentem nad základními čísly unijního rozpočtu. Státy, které jsou čistými plátci, zdůrazňovaly reálně omezené možnosti členských zemí unie do rozpočtu přispívat. Přesto je, jak upozornil eurokomisař Lewandowski, nakonec v platbách kompromis vyšší než členové EU odsouhlasili původně.

Země totiž chtěly pro rok 2014 rozpočet ve výši 134,8 miliardy eur (přes 3,5 bilionu korun) v platbách, a pokud se vezmou v úvahu i závazky pro dlouhodobější aktivity trvající několik finančních let, pak 141,8 miliardy eur (skoro 3,7 bilionu korun). Evropský parlament naproti tomu navrhoval 136,1 miliardy eur v platbách a 142,6 miliardy eur v závazcích.

Dohodu bylo potřeba najít do středy, jinak by dosavadní práce na rozpočtu pro příští rok spadly pod stůl a Evropská komise by musela přijít s úplně novým návrhem. Po 15 hodinách rozhovorů si účastníci jednání v Bruselu po 3:00 ráno ťukli šampaňským. Rozpočet na příští rok je prvním v novém víceletém finančním rámci 2014 až 2020.

Státy i europarlament zdůrazňují, že má především podporovat inovace, růst a tvorbu pracovních míst. Podle návrhu, na kterém se Evropská komise, zástupci Evropského parlamentu i členských zemí shodli v červnu, výdaje pro celé nadcházející sedmileté období nepřekročí v platbách 908 miliard eur (asi 24,5 bilionu korun). Se započtením závazků to má být zhruba 960 miliard eur (asi 25,9 bilionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 46 mminutami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
včera v 08:00

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
včera v 06:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.