Státy EU schválily Česku systém přenesené povinnosti u DPH

Nahrávám video

Členské státy Evropské unie České republice schválily zavedení systému přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty (DPH). Po jednání unijních ministrů financí to potvrdila ministryně Alena Schillerová (za ANO), podle níž vláda co nejdříve předloží zákon potřebný k zavedení systému takzvané reverse charge. České úřady jej budou s ohledem na délku přijímání legislativy schopny zavést nejdříve ke konci příštího roku.

Členské země spolu s Evropským parlamentem přijaly pravidla umožňující využívat přenesení daňové povinnosti z prodejce na kupujícího už před rokem. Česko v lednu požádalo o možnost systém spustit a nyní jen čekalo na to, až se státy k žádosti kladně vyjádří.

„Je třeba si přiznat, že povolení dočasné výjimky trvalo pět let a platí do poloviny roku 2022,“ připustila Schillerová, že na zavedení systému nezbývá moc času. Systém je totiž možné uplatňovat pouze do konce června 2022, kdy mají v EU začít platit nová pravidla pro výběr DPH.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je proto už nyní třeba přemýšlet o tom, jak platnost novinky prodloužit. „Mít legislativu, ale mít možnost (ji využívat) jenom rok, tak to je samozřejmě nesmysl. To určitě nepřinese nic pozitivního ani pro firmy ani pro stát,“ poznamenal Babiš.

Ministryně ještě plánuje debatu s podniky

Legislativní proces v Česku podle ministryně trvá až rok a ještě před jeho zahájením chce Schillerová v polovině listopadu nový princip prodiskutovat se zástupci podnikatelských svazů a asociací.

„Pro podnikatele to znamená určité změny systému a nastavení. I když se to týká jen těch největších zdanitelných plnění, tak to určitý zásah je,“ podotkla ministryně.

Odmítla, že by se vláda mohla na zavedení systému připravit dříve, když EU souhlasila s principem už před rokem a nynější krok se očekával.

„Vzhledem ke skutečnosti, že EU chce v nejbližší době změnit systém výběru DPH u přeshraničních plnění, zůstává otázkou, zda je zavedení plošného reverse charge potřebné nebo aktuální,“ podotkl partner poradenské skupiny Apogeo Jiří Žežulka.

Podle něj v současné době existují jiné efektivní nástroje k omezení daňových úniků, například kontrolní hlášení.

Režimu přenesené daňové povinnosti mají podléhat veškeré transakce u zboží a služeb překračující 17 500 eur (zhruba 450 tisíc korun). 

Babiš systém označuje za svou prioritu dlouhodobě, podle něj výrazně pomůže zlepšit výběr daní. Česko si prosazení změny v Radě EU vyvzdorovalo trvalým tlakem, když hrozilo blokovat některé daňové úpravy požadované například Francií.

Podle kritiků se jen změní charakter podvodů

Kritici reverse charge ovšem namítají, že tento systém zcela nevymýtí podvody, pouze povede ke změně jejich charakteru. Náklady na jeho velmi krátkodobé zavedení navíc podle nich překročí možné příjmy.

„Mám skoro pocit, že někomu došlo, že to celé nedává smysl,“ řekl ČTK v reakci na zprávu o chystané diskusi ministryně s podnikateli a očekávaném dlouhém schvalování zákona europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který Babišův plán dlouhodobě kritizuje. Podle Niedermayera by pro Česko byla nejlepší zpráva, pokud by premiér zavedení systému přehodnotil.

Možnou krátkodobou účinnost reverse charge vnímá jako problém SPD. „Všichni by své účetnictví přizpůsobovali novým platbám a bylo by to jen dočasné,“ podotkl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

„Myslím si, že je to spíš zčásti PR hnutí ANO než relevantní přínos do státního rozpočtu,“ říká člen sněmovního rozpočtového výboru Tomáš Martínek (Piráti).

Přenesení daňové povinnosti je založeno na tom, že povinnost přiznat DPH se přesouvá z poskytovatele plnění na jeho příjemce, čímž se znemožňují takzvané karuselové podvody. Jde především o podvody v řetězci, kdy dodavatel zboží nebo poskytovatel služby neuhradí daň na výstupu, zatímco konečný příjemce plnění uplatní nárok na odpočet daně na vstupu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 2 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...