Státy EU schválily Česku systém přenesené povinnosti u DPH

Nahrávám video

Členské státy Evropské unie České republice schválily zavedení systému přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty (DPH). Po jednání unijních ministrů financí to potvrdila ministryně Alena Schillerová (za ANO), podle níž vláda co nejdříve předloží zákon potřebný k zavedení systému takzvané reverse charge. České úřady jej budou s ohledem na délku přijímání legislativy schopny zavést nejdříve ke konci příštího roku.

Členské země spolu s Evropským parlamentem přijaly pravidla umožňující využívat přenesení daňové povinnosti z prodejce na kupujícího už před rokem. Česko v lednu požádalo o možnost systém spustit a nyní jen čekalo na to, až se státy k žádosti kladně vyjádří.

„Je třeba si přiznat, že povolení dočasné výjimky trvalo pět let a platí do poloviny roku 2022,“ připustila Schillerová, že na zavedení systému nezbývá moc času. Systém je totiž možné uplatňovat pouze do konce června 2022, kdy mají v EU začít platit nová pravidla pro výběr DPH.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je proto už nyní třeba přemýšlet o tom, jak platnost novinky prodloužit. „Mít legislativu, ale mít možnost (ji využívat) jenom rok, tak to je samozřejmě nesmysl. To určitě nepřinese nic pozitivního ani pro firmy ani pro stát,“ poznamenal Babiš.

Ministryně ještě plánuje debatu s podniky

Legislativní proces v Česku podle ministryně trvá až rok a ještě před jeho zahájením chce Schillerová v polovině listopadu nový princip prodiskutovat se zástupci podnikatelských svazů a asociací.

„Pro podnikatele to znamená určité změny systému a nastavení. I když se to týká jen těch největších zdanitelných plnění, tak to určitý zásah je,“ podotkla ministryně.

Odmítla, že by se vláda mohla na zavedení systému připravit dříve, když EU souhlasila s principem už před rokem a nynější krok se očekával.

„Vzhledem ke skutečnosti, že EU chce v nejbližší době změnit systém výběru DPH u přeshraničních plnění, zůstává otázkou, zda je zavedení plošného reverse charge potřebné nebo aktuální,“ podotkl partner poradenské skupiny Apogeo Jiří Žežulka.

Podle něj v současné době existují jiné efektivní nástroje k omezení daňových úniků, například kontrolní hlášení.

Režimu přenesené daňové povinnosti mají podléhat veškeré transakce u zboží a služeb překračující 17 500 eur (zhruba 450 tisíc korun). 

Babiš systém označuje za svou prioritu dlouhodobě, podle něj výrazně pomůže zlepšit výběr daní. Česko si prosazení změny v Radě EU vyvzdorovalo trvalým tlakem, když hrozilo blokovat některé daňové úpravy požadované například Francií.

Podle kritiků se jen změní charakter podvodů

Kritici reverse charge ovšem namítají, že tento systém zcela nevymýtí podvody, pouze povede ke změně jejich charakteru. Náklady na jeho velmi krátkodobé zavedení navíc podle nich překročí možné příjmy.

„Mám skoro pocit, že někomu došlo, že to celé nedává smysl,“ řekl ČTK v reakci na zprávu o chystané diskusi ministryně s podnikateli a očekávaném dlouhém schvalování zákona europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který Babišův plán dlouhodobě kritizuje. Podle Niedermayera by pro Česko byla nejlepší zpráva, pokud by premiér zavedení systému přehodnotil.

Možnou krátkodobou účinnost reverse charge vnímá jako problém SPD. „Všichni by své účetnictví přizpůsobovali novým platbám a bylo by to jen dočasné,“ podotkl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

„Myslím si, že je to spíš zčásti PR hnutí ANO než relevantní přínos do státního rozpočtu,“ říká člen sněmovního rozpočtového výboru Tomáš Martínek (Piráti).

Přenesení daňové povinnosti je založeno na tom, že povinnost přiznat DPH se přesouvá z poskytovatele plnění na jeho příjemce, čímž se znemožňují takzvané karuselové podvody. Jde především o podvody v řetězci, kdy dodavatel zboží nebo poskytovatel služby neuhradí daň na výstupu, zatímco konečný příjemce plnění uplatní nárok na odpočet daně na vstupu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 2 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 22 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...