Ministři financí zemí Evropské unie se shodli na pravidlech, která státům EU umožní v boji s daňovými úniky používat obecný systém přenesené daňové povinnosti známý jako reverse charge. O takovou možnost velmi stála Česká republika, věc ještě jako ministr financí v EU dlouhodobě prosazoval nynější premiér Andrej Babiš (ANO). Možnost využívání reverse charge však bude omezená, v červnu 2022 by měl v EU naběhnout nový „definitivní“ systém pravidel pro DPH.
Hartwig Löger, ministr financí nyní předsednického Rakouska, připomněl, že jde o opatření výjimečné a časově omezené, které by mělo pomoci zemím s „endemicky rozšířenými“ takzvanými karuselovými podvody na DPH. Základem mechanismu reverse charge je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit právě tomuto typu podvodů.
Přenesená daňová povinnost je tak založena na principu, že při poskytnutí služeb nebo zboží nepřiznává DPH prodejce, ale odběratel. Prodejce vystaví daňový doklad, kde proti běžnému daňovému dokladu neuvede výši DPH. Místo toho uvede, že výši daně je povinen doplnit a přiznat odběratel. Opatření se netýká koncových drobných spotřebitelů, ale plátců DPH, tedy firem a podnikatelů.
- Návrh na zavedení mechanismu reverse charge spoluiniciovala Praha, o věc velmi usiloval Andrej Babiš. Základem systému je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit takzvaným karuselovým podvodům.
- Evropská komise v prosinci 2016 po tlaku návrh předložila, ovšem v podobě, která byla pro Česko nepřijatelná. Návrh byl několikrát upravován. V nynější podobě by umožnil zavést plošný mechanismus přenesení daňové povinnosti u DPH na dodávku zboží a služeb překračující hodnotu 10 tisíc eur (přes 250 tisíc korun).
- Evropská komise odhaduje, že nedostatky stávajícího systému DPH znamenají v EU ročně ztrátu 150 až 160 miliard eur (3,9 až 4,1 bilionu korun). Komise loni v říjnu přišla s návrhem reformy celého systému, která by měla platit od roku 2022. Nové řešení by mělo ztížit daňové úniky při obchodování přes hranici mezi členskými zeměmi. Nyní tyto úniky v EU ročně dosahují až 50 miliard eur (1,3 bilionu korun).
Zprávu z Lucemburska premiér Babiš na Twitteru přivítal. „Reverse charge, který byl mojí vlajkovou lodí pro výběr DPH, byl schválen,“ uvedl. Připomněl, že celá věc trvala čtyři a půl roku. „Poprvé v historii našeho členství v EU jsme přesvědčili Komisi, aby předložila návrh, který chceme my,“ doplnil.
Finální schválení pravidel, které Evropská komise zemím nabídla po setrvalém tlaku z Prahy v prosinci 2016, bude možné až poté, co se k nim vyjádří Evropský parlament. „Poté je možné podat žádost a Evropská komise o ní musí rozhodnout do tří měsíců. Já udělám všechno pro to, abychom tuto možnost zužitkovali,“ prohlásila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s tím, že Česko o možnost využívat obecný systém reverse charge požádá co nejdříve. A dodala, že v ČR bude věc vyžadovat úpravu zákona.
O návrhu se opakovaně a neúspěšně v ministerské radě vyjednávalo, věc dlouhodobě blokovala především Francie. Argumentovala, že k řešení by Česku stačilo využívat stávajících pravidel, která umožňují systém reverse charge výjimečně aplikovat v určitých oblastech.
Česká strana to však nepovažovala za praktické řešení. „To pro nás není cesta,“ řekla už dříve Schillerová. „Pro nás je to poslední stavební blok daňové reformy, vedle kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb. Má to doplnit reformu,“ upozornila.
Česko na oplátku – protože u daňových otázek je třeba souhlas všech – blokovalo pro Paříž i další státy důležitou změnu umožňující přesun elektronických publikací do snížené sazby DPH. Situace se začala měnit až letos na jaře, snížené sazby na e-knihy v úterý už země schválily. Jako poslední své výhrady na úterním lucemburském jednání stáhlo Rumunsko.
Nyní potvrzený návrh doznal proti původní, Komisí navržené verzi, několika změn. Obecný mechanismus bude moci použít země jen při splnění přísných kritérií a poté, co její žádost o použití reverse charge státy posvětí. Uplatnit mechanismus bude možné u transakcí týkajících se zboží a služeb nad 17 tisíc eur (asi 450 tisíc korun). Je to vyšší částka než Komisí původně navržených deset tisíc eur. Země přitom bude muset splňovat některé dodatečné podmínky, třeba účinný a funkční systém elektronických hlášení.
Možnost využívání reverse charge je navíc časově omezena do 22. června 2022, kdy by podle představ Evropské komise měl v EU naběhnout nový „definitivní“ systém pravidel pro DPH.
Schillerová: Jde o vyvážený kompromis
Česká ministryně financí Alena Schillerová přímo na jednání označila nynější kompromisní podobu návrhu za „dobře vyváženou“ a odrážející klíčové priority všech stran. Evropský komisař pro daně, cla a finanční záležitosti Pierre Moscovici na ministerské schůzce ale připomněl, že Komise věc překládá na základě žádosti členských zemí.
„Mechanismus se výrazně liší od obecného systému výběru DPH, a tak by podle nás měl být aplikován jen po přesně vymezenou dobu a neměl by stát v cestě další práci na finálním systému DPH. To by měl být náš společný cíl,“ podotkl Moscovici. Komise je podle něj otevřena diskusi s těmi členskými státy, kterých se problém karuselových podvodů týká tak, aby společně našli způsob, jak daňové úniky účinně řešit.
Podle komisaře bude mít obecná reverse charge na podvody s DPH jen omezený dopad, skutečnou příčinou jsou podle něj právě slabiny celého stávajícího „dočasného“ systému, který se Komise chystá od roku 2022 nahradit.
Jednou z podmínek pro možnost využívat obecný systém reverse charge je také to, aby karuselové podvody představovaly čtvrtinu mezery ve výběru DPH, tedy rozdílu mezi očekávaným a skutečným výběrem daně. Tento rozdíl se v Česku podle studie Evropské komise v roce 2016 snížil o deset miliard korun na 58,5 miliardy korun. Mezera tak klesla ze 17 procent na 14 procent a ČR se přiblížila průměru Evropské unie. Ten v roce 2016 činil 12,3 procenta, tedy 147,1 miliardy eur (cca 3,8 bilionu korun).
Česká republika tak vše potřebné splňuje, potvrdila ministryně s tím, že to bude skutečně moci zavést.
Česko už nyní využívá systém reverse charge ve všech konkrétních sektorech, kde to stávající unijní pravidla umožňují. Jeho obecné využívání bude vyžadovat legislativní změny, potvrdila ministryně financí. „Poté, co bychom výjimku získali, tak je potřeba ještě provést změnu v zákoně o DPH. Změny bychom museli do zákona dostat,“ vysvětlila.
