Reverse charge zřejmě bude, ministři financí EU souhlasí

Ministři financí zemí Evropské unie se shodli na pravidlech, která státům EU umožní v boji s daňovými úniky používat obecný systém přenesené daňové povinnosti známý jako reverse charge. O takovou možnost velmi stála Česká republika, věc ještě jako ministr financí v EU dlouhodobě prosazoval nynější premiér Andrej Babiš (ANO). Možnost využívání reverse charge však bude omezená, v červnu 2022 by měl v EU naběhnout nový „definitivní“ systém pravidel pro DPH.

Hartwig Löger, ministr financí nyní předsednického Rakouska, připomněl, že jde o opatření výjimečné a časově omezené, které by mělo pomoci zemím s „endemicky rozšířenými“ takzvanými karuselovými podvody na DPH. Základem mechanismu reverse charge je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit právě tomuto typu podvodů.

Přenesená daňová povinnost je tak založena na principu, že při poskytnutí služeb nebo zboží nepřiznává DPH prodejce, ale odběratel. Prodejce vystaví daňový doklad, kde proti běžnému daňovému dokladu neuvede výši DPH. Místo toho uvede, že výši daně je povinen doplnit a přiznat odběratel. Opatření se netýká koncových drobných spotřebitelů, ale plátců DPH, tedy firem a podnikatelů. 

  • Návrh na zavedení mechanismu reverse charge spoluiniciovala Praha, o věc velmi usiloval Andrej Babiš. Základem systému je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit takzvaným karuselovým podvodům.
  • Evropská komise v prosinci 2016 po tlaku návrh předložila, ovšem v podobě, která byla pro Česko nepřijatelná. Návrh byl několikrát upravován. V nynější podobě by umožnil zavést plošný mechanismus přenesení daňové povinnosti u DPH na dodávku zboží a služeb překračující hodnotu 10 tisíc eur (přes 250 tisíc korun).
  • Evropská komise odhaduje, že nedostatky stávajícího systému DPH znamenají v EU ročně ztrátu 150 až 160 miliard eur (3,9 až 4,1 bilionu korun). Komise loni v říjnu přišla s návrhem reformy celého systému, která by měla platit od roku 2022. Nové řešení by mělo ztížit daňové úniky při obchodování přes hranici mezi členskými zeměmi. Nyní tyto úniky v EU ročně dosahují až 50 miliard eur (1,3 bilionu korun).

Zprávu z Lucemburska premiér Babiš na Twitteru přivítal. „Reverse charge, který byl mojí vlajkovou lodí pro výběr DPH, byl schválen,“ uvedl. Připomněl, že celá věc trvala čtyři a půl roku. „Poprvé v historii našeho členství v EU jsme přesvědčili Komisi, aby předložila návrh, který chceme my,“ doplnil.

Finální schválení pravidel, které Evropská komise zemím nabídla po setrvalém tlaku z Prahy v prosinci 2016, bude možné až poté, co se k nim vyjádří Evropský parlament. „Poté je možné podat žádost a Evropská komise o ní musí rozhodnout do tří měsíců. Já udělám všechno pro to, abychom tuto možnost zužitkovali,“ prohlásila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s tím, že Česko o možnost využívat obecný systém reverse charge požádá co nejdříve. A dodala, že v ČR bude věc vyžadovat úpravu zákona.

obrázek
Zdroj: ČT24

O návrhu se opakovaně a neúspěšně v ministerské radě vyjednávalo, věc dlouhodobě blokovala především Francie. Argumentovala, že k řešení by Česku stačilo využívat stávajících pravidel, která umožňují systém reverse charge výjimečně aplikovat v určitých oblastech.

Česká strana to však nepovažovala za praktické řešení. „To pro nás není cesta,“ řekla už dříve Schillerová. „Pro nás je to poslední stavební blok daňové reformy, vedle kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb. Má to doplnit reformu,“ upozornila.

Česko na oplátku – protože u daňových otázek je třeba souhlas všech – blokovalo pro Paříž i další státy důležitou změnu umožňující přesun elektronických publikací do snížené sazby DPH. Situace se začala měnit až letos na jaře, snížené sazby na e-knihy v úterý už země schválily. Jako poslední své výhrady na úterním lucemburském jednání stáhlo Rumunsko.

Nyní potvrzený návrh doznal proti původní, Komisí navržené verzi, několika změn. Obecný mechanismus bude moci použít země jen při splnění přísných kritérií a poté, co její žádost o použití reverse charge státy posvětí. Uplatnit mechanismus bude možné u transakcí týkajících se zboží a služeb nad 17 tisíc eur (asi 450 tisíc korun). Je to vyšší částka než Komisí původně navržených deset tisíc eur. Země přitom bude muset splňovat některé dodatečné podmínky, třeba účinný a funkční systém elektronických hlášení.

Možnost využívání reverse charge je navíc časově omezena do 22. června 2022, kdy by podle představ Evropské komise měl v EU naběhnout nový „definitivní“ systém pravidel pro DPH.

Schillerová: Jde o vyvážený kompromis

Česká ministryně financí Alena Schillerová přímo na jednání označila nynější kompromisní podobu návrhu za „dobře vyváženou“ a odrážející klíčové priority všech stran. Evropský komisař pro daně, cla a finanční záležitosti Pierre Moscovici na ministerské schůzce ale připomněl, že Komise věc překládá na základě žádosti členských zemí.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Mechanismus se výrazně liší od obecného systému výběru DPH, a tak by podle nás měl být aplikován jen po přesně vymezenou dobu a neměl by stát v cestě další práci na finálním systému DPH. To by měl být náš společný cíl,“ podotkl Moscovici. Komise je podle něj otevřena diskusi s těmi členskými státy, kterých se problém karuselových podvodů týká tak, aby společně našli způsob, jak daňové úniky účinně řešit.

Podle komisaře bude mít obecná reverse charge na podvody s DPH jen omezený dopad, skutečnou příčinou jsou podle něj právě slabiny celého stávajícího „dočasného“ systému, který se Komise chystá od roku 2022 nahradit.

Jednou z podmínek pro možnost využívat obecný systém reverse charge je také to, aby karuselové podvody představovaly čtvrtinu mezery ve výběru DPH, tedy rozdílu mezi očekávaným a skutečným výběrem daně. Tento rozdíl se v Česku podle studie Evropské komise v roce 2016 snížil o deset miliard korun na 58,5 miliardy korun. Mezera tak klesla ze 17 procent na 14 procent a ČR se přiblížila průměru Evropské unie. Ten v roce 2016 činil 12,3 procenta, tedy 147,1 miliardy eur (cca 3,8 bilionu korun).

Česká republika tak vše potřebné splňuje, potvrdila ministryně s tím, že to bude skutečně moci zavést.  

Česko už nyní využívá systém reverse charge ve všech konkrétních sektorech, kde to stávající unijní pravidla umožňují. Jeho obecné využívání bude vyžadovat legislativní změny, potvrdila ministryně financí. „Poté, co bychom výjimku získali, tak je potřeba ještě provést změnu v zákoně o DPH. Změny bychom museli do zákona dostat,“ vysvětlila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
před 5 hhodinami

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
před 10 hhodinami

Trump naznačil zmírnění přístupu ke clům na čínské zboží

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.
před 18 hhodinami

Rozumím důvodům, proč Trump činí dané kroky, ale ne způsobu, říká Dlouhý

Nevytýkejme Donaldu Trumpovi, že on svoji představu projektuje do obchodní politiky. To my jsme v uplynulých letech dělali také. To, že to podle mého osobního názoru dělá špatně, je věc druhá, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Vladimír Dlouhý. Dodal, že Evropa si za poslední roky také projektovala své představy například o tom, jak musí obchod respektovat lidská práva či klima. Podotkl, že má určité pochopení a rozumí důvodům, proč Trump činí dané kroky týkající se například cel a vzájemného obchodu, ale nerozumí způsobu. „Nástroje, které používá, jsou špatné pro nás, ale obávám se, že dlouhodobě a střednědobě nebudou dobré ani pro Spojené státy,“ dodal.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Antimonopolní úřad definitivně zamítl rozklad EDF proti tendru na Dukovany

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti průběhu tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech. Průběh soutěže a výběr korejské firmy KHNP byly podle úřadu v pořádku. Řízení o tendru tím končí. ČEZ tak už může s Korejci uzavřít finální smlouvy o výstavbě, podpis se očekává v příštích týdnech, informoval předseda ÚOHS Petr Mlsna. KHNP i ČEZ rozhodnutí uvítaly. EDF nechtěla rozhodnutí komentovat.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Německá vláda snížila odhad letošního růstu hospodářství, počítá se stagnací

Německá vláda znovu snížila odhad letošního růstu německého hospodářství. Nyní počítá s nulovým růstem, tedy se stagnací, oznámil dosluhující ministr hospodářství Robert Habeck. Hlavním důvodem je podle něj obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na konci ledna německá vláda odhadovala letošní růst na 0,3 procenta, loni v říjnu ještě na 1,1 procenta. Pokud se výhled potvrdí, nezaznamenalo by Německo hospodářský růst tři roky po sobě.
včeraAktualizovánovčera v 16:32

Minimální mzda by mohla vzrůst o osmnáct set korun

Minimální mzda by mohla příští rok vzrůst o 1800 korun měsíčně na 22 600 hrubého. Podle nové prognózy ministerstva financí to spočítala ČT. Vláda loni schválila zákon, podle něhož má nejnižší možný výdělek do roku 2029 postupně vzrůst na 47 procent toho průměrného. ODS a TOP 09 to vnímají jako jeden z největších koaličních kompromisů, který musely udělat.
23. 4. 2025

Třinecké železárny posouvají plán na dekarbonizaci

Hutní podnik Třinecké železárny dokončí stavbu elektrické obloukové pece, která je klíčovým prvkem pro změnu v technologii výroby oceli, nejdříve v roce 2030 místo plánovaného roku 2028. Firma na její výstavbu nemá peníze a dotace, které by získala, nestačí. Jednat chce proto s českou vládou a s Evropskou unií o zajištění podpory. Třinecké železárny jsou posledním výrobcem oceli v tuzemsku.
23. 4. 2025Aktualizováno23. 4. 2025
Načítání...