Stát loni hospodařil se schodkem 6,2 miliardy, prudce se propadly příjmy z fondů EU

Nahrávám video

Stát hospodařil v uplynulém roce s druhým nejlepším výsledkem za posledních dvacet let. Schodek rozpočtu dosáhl 6,2 miliardy korun, návrh pro rok 2017 přitom počítal se schodkem 60 miliard korun. Na relativně dobrém výsledku se podepsal růst ekonomiky a nízká nezaměstnanost, které částečně kompenzovaly prudký propad příjmů z fondů Evropské unie.

Ministerstvo financí ve středu oznámilo, že příjmy státu v loňském roce dosáhly 1 273,6 miliardy korun a jeho výdaje 1 279,8 miliardy korun. Oproti schválenému deficitu tak byl státní schodek v roce 2017 nižší o 53,8 miliardy korun a dosáhl 6,2 miliardy. Podle resortu jde o druhá nejlepší čísla od roku 1997.

„Pokud bychom rozpočet očistili od příjmů a výdajů spojených s fondy Evropské unie, tak by schodek dosáhl jen 1,3 miliardy korun. A to už je téměř vyrovnaný rozpočet. Pro mě je to zajímavý a zcela dobrý trend, protože to znamená, že nespoléháme jen na evropské fondy, které jednou skončí,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) s tím, že v roce 2016 dosáhl tento schodek 13,6 miliardy korun.

Vývoj hospodaření státního rozpočtu
Zdroj: Ministerstvo financí

Podle resortu se na výsledku státního rozpočtu podepsaly zejména vyšší daňové příjmy zejména ze sociálního pojištění, které byly oproti rozpočtu vyšší o 41,1 miliardy korun. Stát také podle ministerstva lépe vybíral daně a rozpočtu tak pomohl i ekonomický růst a rekordně nízká nezaměstnanost.

Stát ale hůře čerpal evropské dotace. Oproti předchozímu roku klesly v uplynulém období příjmy státu z Evropské unie o 81,9 miliardy korun.  

Nahrávám video

Ministerstvo financí uvedlo, že příjmy z DPH v loňském roce dosáhly 266 miliard korun, což bylo o více než 20 miliard více než před rokem. Díky elektronické evidenci tržeb podle ministerstva přiteklo do státní kasy přes pět miliard korun.

Na spotřební dani stát v roce 2017 získal bezmála 154,7 miliard korun, tedy o 4,4 miliardy více než o rok předtím. Zaměstnanci do rozpočtu přispěli více než 13 miliardami korun a OSVČ více než 6 miliardami korun.

Rozdíl mezi skutečným a schváleným rozpočtem (2017)
Zdroj: Ministerstvo financí

Vyšší než původní očekávání byly také výdaje státu, a to o 60 miliard korun. Nejvíce se na tom podepsaly sociální dávky včetně důchodů a více peněz šlo například na platy učitelů a školství obecně.

„Na důchodovém saldu se jednoznačně ukazuje pozitivní trend, letos dosáhlo schodku 5,8 miliard korun a myslím, že v příštím roce by to mohlo být vyrovnané nebo plusové. Tato země ale nadále potřebuje důchodovou reformu, která by měla trvalý charakter,“ dodala ministryně financí. 

Zmiňujeme státní rozpočet. Kdybychom posoudili veškeré příjmy a výdaje veřejných rozpočtů, byly bychom v přebytku padesát miliard.
Alena Schillerová
ministryně financí

Na letošní rok ministerstvo financí počítá se schodkem 50 miliard korun.

Státní dluh stoupl na 1,62 bilionu korun

Spolu se závěrečným účtem loňského rozpočtu ministerstvo zveřejnilo i údaje o aktuální výši státního dluhu. Ten loni stoupl o 11,3 miliardy korun na 1,62 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 153 000 korun.

„Klíčové je, že státní dluh je od roku 2014 stabilizován a klesá v relativním vyjádření k hrubému domácímu produktu,“ připomněl náměstek ministryně financí Petr Pavelek. Podíl státního dluhu na HDP loni klesl na 32,3 procenta z předloňských 33,8 procenta.

Dynamika státního dluhu
Zdroj: Ministerstvo financí

Podle ministryně Schillerové stát výrazně ušetřil na obsluze státního dluhu. „Projevil se tak dlouhodobý plán, který počítá s půjčováním si s rozmyslem. Díky tomu šetříme na úrocích. Na tom se od roku 2014 intenzivně pracuje,“ doplnila Schillerová.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 1 hhodinou

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 18 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 21 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.