Ministerstvo financí poslalo na vládu návrh letošního rozpočtu s deficitem 280 miliard – oproti 376 miliardám navrhovaným předchozí vládou. Součástí úspor zřejmě bude snížení plateb za státní pojištěnce, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počítá například i se snížením celkového objemu platů státních zaměstnanců. O podobě rozpočtu budou večer jednat koaliční špičky, vláda by měla návrh schválit ve středu. Opozice se obává, že úspory v rozpočtu budou mít vážné dopady a lidé škrty pocítí.
Stanjura navrhne vládě rozpočet se schodkem 280 miliard. Ušetřit chce na platbách za pojištěnce i platech
UDÁLOSTI: Vláda by měla ve středu schválit nový návrh státního rozpočtu na tento rok (zdroj: ČT24)
Nikdo z vlády sice zatím nepotvrdil, že součástí úspor bude snížení plateb za státní pojištěnce, ale jednak tomu nasvědčuje fakt, že se sešel ministr zdravotnictví se zástupci pojišťoven a na jednání byl i ministr financí, a jednak Válek na Twitteru uvedl, že „zrušením navýšení plateb na státní pojištěnce, které v létě populisticky schválila předchozí vláda, neohrozíme kvalitu ani dostupnost zdravotní péče“.
ČT má k dispozici verzi určenou pro večerní koaliční jednání, která by se již neměla zásadně měnit. Návrh skutečně počítá s tím, že platby za státní pojištěnce zůstanou na loňské úrovni, stát tedy po účinnosti zákona o státním rozpočtu zřejmě přestane posílat platby navýšené o 200 korun.
Zdravotnické odbory návrat plateb na loňskou úroveň kritizovaly a jejich předsedkyně Dagmar Žitníková avizovala kvůli úsporným opatřením stávkovou pohotovost. Začne o půlnoci na středu.
Večerní jednání koaliční patnáctky podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na připraveném návrhu prakticky nic nezměnilo. „Bylo jen potvrzení dohody, která padla už minulý týden na radě ekonomických ministrů,“ řekl v Událostech, komentářích.
Vládu však kritizoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Nelíbilo se mu, že nedostal včas návrh rozpočtu k prostudování. Jurečka připustil, že není „prostor, abychom nechali rozpočet studovat třeba čtrnáct dnů“. Domnívá se však, že odboráři základní parametry rozpočtu znají z předchozího jednání tripartity.
Příjmy 1,6 bilionu, výdaje téměř 1,9 bilionu
Výsledkem škrtů má být v prvním kroku snížení rozpočtového deficitu z 376,6 miliardy korun, navrhovaných vládou Andreje Babiše (ANO), na 300 milionů. Poté by mělo ubýt ze schodku ještě dvacet miliard, což je ale důsledek vysoké inflace, která státu s hospodařením „pomůže“.
Dodatečné příjmy rozpočtu by měly dosáhnout 62 miliard, ale ministerstvo počítá s tím, že z toho 42 miliard zase použije. Půjdou hlavně na mimořádnou valorizaci důchodů za 21 miliard korun, navýšení příspěvku na bydlení za tři miliardy korun, na kompenzace pro podnikatele za tři miliardy korun nebo na zvýšené úroky státního dluhu za pět miliard korun.
Opoziční poslanec Jan Volný (ANO) obvinil vládu v Událostech, komentářích, že mlží ohledně výše úspor. „Doufám, že těch 80 miliard v papírech uvidím. Ale když jsem si odečetl číslo, které bylo v rozpočtu pana Babiše a v rozpočtu vlády pana Fialy, tak mi nevyšlo 80 miliard. Vyšlo mi jenom 34,5 miliardy,“ prohlásil. Připustil však, že informace o úsporách má zatím jen z televizního zpravodajství, vláda zatím poslancům žádné dokumenty k rozpočtu neposlala.
Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Jurečka odmítl, že by úspory nedosahovaly slibované výše. „Ať si (Volný) vezme rozpočtový sešit bývalé vlády, vezme si rozpočtové kapitoly, podívá se, kolik alokovala ona, kolik jsme alokovali my, uvidí rozdíl minus 77 miliard korun. S tím, že samozřejmě (…) je potřeba říct, že jsou výdaje navíc, jako je mimořádná valorizace důchodů,“ řekl.
Celkové příjmy rozpočtu by měly být 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun. Kromě snížení plateb za státní pojištěnce, které by mělo přinést čtrnáctimiliardovou úsporu, chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ušetřit také na provozních výdajích státu – energiích, nájmech nebo nákupu služeb – a to třináct miliard korun.
Šetřit se bude i na platech státních zaměstnanců. Resort financí úspory vyčíslil na 8,8 miliardy korun, byť Stanjura v minulosti v Otázkách Václava Moravce ujišťoval, že důsledkem nebude snižování platů, nýbrž škrty služebních míst.
Na přesnou podobu návrhu čeká opoziční SPD. „Čekáme na to, s čím vláda přijde. Pokud se to bude týkat občanů a snižování platů, tak takový rozpočet SPD podpořit nemůže,“ prohlásil předseda jejího poslaneckého klubu Radim Fiala.
Úspory MPSV se nedotknou sociálních služeb, ujistil Jurečka
Další peníze mají státu zůstat díky snížení dotací na obnovitelné zdroje energií o osm miliard korun. Dále se úspory týkají běžných výdajů nebo snížení kapitálových výdajů, tedy investic, které nebyly připraveny a nešlo by je letos uskutečnit. Týká se to například zakázky ministerstva obrany na bojová vozidla pěchoty za 15,4 miliardy korun. V rozpočtu zbudou investice za 203,3 miliardy korun.
Podle Jurečky další úspory vycházejí z provozních výdajů resortů. Jde podle něj o „platby za IT, právní služby, za fotky a Instagram“.
Jurečkův resort práce a sociálních věcí dostane z rozpočtu největší část. Podle ministra úřad uspoří pět miliard korun a ujistil, že to neovlivní sociální služby. „Počítáme s tím, že rozpočet na financování sociálních služeb by měl být o něco vyšší, než byl v loňském roce,“ prohlásil.
Z resortů bude ale muset nejvíce ušetřit ministerstvo dopravy, a to devět miliard. Pětimiliardové škrty se dotknou kromě Jurečkova úřadu také ministerstev školství či obrany. Obrana konkrétně plánuje ušetřit tak, že nebude mít v rozpočtu nákupy, které se letos neuskuteční, školství zase seškrtáním dosud nezaplněných tabulkových míst.
Události, komentáře: Návrh rozpočtu míří do finále (zdroj: ČT24)
Opozice má výhrady, analytici chválí střídmost
Analytici považují upravený návrh státního rozpočtu za signál přesunu k umírněnějšímu hospodaření. Dali však najevo, že připravené škrty považují jen za začátek a v příštích letech budou muset být ještě výraznější.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská považuje letošní rozpočet za signál snahy vlády zlomit nepříznivý trend vývoje financí státu. „Zásadnější pro ozdravení veřejných rozpočtů budou ale změny v rozpočtech na následující roky. A ty se budou muset zaměřit na mandatorní výdaje státu, které již nyní pohltí tři čtvrtiny všech výdajů,“ podotkla.
I hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil charakterizoval nynější návrh za náznak obratu. Ocenil, že i přes navýšení očekávaných příjmů vláda nadále trvá na úsporách ve výdajích. „Předchozí návrh, který počítal s podobně hrozivým schodkem jako v roce 2020, kdy koronavirus škrtil ekonomiku, se totiž v tomto ohledu naprosto vymykal ekonomickému chápání,“ uvedl.
Vláda podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka splnila svůj slib, i když některé škrty jsou podle něj jen odkladem nutných investic. „Jde o první krok nezbytné konsolidace veřejných financí,“ řekl. Další podle něj budou muset být razantnější a strukturované tak, aby reflektovaly priority podle vládního programu a zároveň co nejméně negativně ovlivnily ekonomiku.
Opoziční politici ale relativní spokojenost ekonomů nesdílejí. Předsedovi ANO Andreji Babišovi se nelíbí, že vláda nerozdá více peněz z dodatečných očekávaných příjmů. „Tyto peníze by měla dát v rámci nové valorizace důchodcům, měla by jim odpustit DPH na elektřinu, zaplatit kompenzace podnikatelům, vrátit lidem slevu na jízdném a nechat jim platy, které jim vzala,“ míní Babiš.
Předseda SPD Tomio Okamura míní, že kabinet hledá úspory na špatných místech. „Jelikož na jednu stranu v rozpočtu škrtá slevy na jízdném pro seniory a studenty a zhoršuje úroveň zdravotní péče pro občany, na druhé straně odmítá ukončit vyplácení dávek nepřizpůsobivým, kteří zneužívají systém,“ uvedl.
ANO má také výhrady mimo jiné k návratu plateb za státní pojištěnce. „Děkovali jsme jim, tleskali jsme, a teď jim vezmeme až čtrnáct miliard? Upozorňuji, že to chce změnu zákona a hnutí ANO se bude vyhrazovat a velmi vymezovat proti této změně,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu hnutí Alena Schillerová, která coby bývalá ministryně financí připravila i původní návrh rozpočtu s 376miliardovým schodkem. Podle ní se poprvé v historii přijímá rozpočet netransparentně, bez jakékoli diskuse.
Poslanec Jan Volný se domnívá, že hrozí, že se budou opakovat léta 2010 a 2011, kdy podle něj úsporná opatření tehdejší Nečasovy vlády vedla „k takové krizi, že jsme byli nejhorší v Evropě a nemohli jsme se nadechnout“.
To odmítl Marian Jurečka. Tehdejší škrty prohlásil za „tupé“, dopadaly i na sociálně slabé skupiny. „Tuto chybu rozhodně opakovat nechceme, nebudeme a neopakujeme,“ ujistil.
Protože Poslanecká sněmovna návrh Schillerové neprojednala a nový kabinet se rozhodl ho nejprve přepracovat, hospodaří stát od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. Znamená to, že úřady mají k dispozici každý měsíc dvanáctinu celkového objemu loňských peněz. Loni měl schválený rozpočet půlbilionový schodek. Letos v lednu skončilo hospodaření v plusu 3,9 miliardy korun oproti schodku, jímž skončil již první měsíc minulého i předminulého roku.