Kabinet by měl státní rozpočet na letošní rok schvalovat příští týden, konkrétně ve středu 9. února, avizoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že jednání o rozpočtu by se měla uzavřít na úterní schůzce předsedů vládních stran 1. února. Koalice si dala za cíl schválit rozpočet do konce března s úsporami na výdajové straně za 80 miliard korun. V lednu stát v rámci provizoria hospodařil s přebytkem 3,9 miliardy korun.
Státní rozpočet bude vláda schvalovat v příštím týdnu, leden skončil v přebytku
Události: Ministři jednají o seškrtání státního rozpočtu (zdroj: ČT24)
O návrhu rozpočtu jednotlivých ministerstev jednali v pondělí do pozdního večera ministři. Stanjura už v neděli řekl, že letošní rozpočtový schodek by mohl být pod 280 miliard korun. Je to zhruba o sto miliard méně, než navrhovala minulá vláda tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO).
Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý snahu snížit schodek opět potvrdil. „Musí být pod 300 miliard korun. Stále platí, že v první polovině února by měl projít vládou, tak aby provizorium skončilo nejpozději ke konci března,“ uvedl.
Ve středu ráno by se nad návrhem měla sejít tripartita. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula si v pondělí stěžoval, že odboráři návrh rozpočtu od kabinetu k prostudování zatím nedostali.
Stát od počátku roku hospodaří v takzvaném rozpočtovém provizoriu, v jehož rámci jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostanou v každém měsíci peníze na výdaje do jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Důvodem rozpočtového provizoria je fakt, že Poslanecká sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh minulé vlády. Stát by měl podle nového rozpočtu fungovat od dubna.
Lednové provizorium vykázalo přebytek 3,9 miliardy korun
Podle ministerstva financí skončilo hospodaření státu v rámci rozpočtového provizoria v lednu v přebytku 3,9 miliardy korun. Loni v lednu skončil rozpočet se schodkem 31,5 miliardy korun, což byl tehdy nejvyšší lednový deficit od vzniku Česka.
Za zlepšením hospodaření stála především specifika rozpočtového provizoria omezující výdaje státu a v menší míře také daňové příjmy související s vývojem ekonomiky v závěru minulého roku.
Celkové příjmy rozpočtu v lednu meziročně stouply o 5,4 miliardy na 125,5 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 5,5 miliardy na 110,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu v lednu pak meziročně klesly o 30 miliard na 121,6 miliardy korun.
„Jsem rád, že po dlouhých 35 měsících mohu za ministerstvo financí prezentovat přebytek státního rozpočtu. Úleva je to pro mě samozřejmě jen částečná, protože jsme na začátku závazku zastavit rekordní zadlužování naší země a vrátit ji na cestu udržitelného hospodaření. Ke kladnému výsledku samozřejmě přispěly mantinely dané rozpočtovým provizoriem, ale také meziročně vyšší daňové příjmy hlavně u daní ze spotřeby,“ uvedl ministr financí Stanjura. Podle něj se potvrzuje, že chod státu je i během provizoria plynule zajištěn a poskytuje prostor pro přípravu zodpovědnějšího státního rozpočtu na tento rok.
Slib nezvyšovat daně vládě svazuje ruce, míní analytici
„Meziroční pokles výdajů je dán jak rozpočtovým provizoriem, tak vysokou srovnávací základnou z minulého roku, kdy probíhala akutní fáze pandemie, a běžely tak naplno podpůrné programy jako antivirus a další. Výdaje ale byly nižší i než v lednu 2020, což je ještě předpandemická hodnota,“ upozornil ekonom společnosti Deloitte Václav Franče.
I přes dílčí zlepšení stojí podle něj před novou vládou úkol obrátit trend zadlužování nastavený poslední dva roky. „Bude zajímavé sledovat, jakým způsobem si nová vláda s touto výzvou poradí. Nové vládě citelně svazuje ruce slib nezvyšovat daně,“ dodal.
I podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy lednové výsledky rozpočtu fakticky nic nemění na tom, že je třeba výrazně pokročit v ozdravování tuzemských veřejných financí. „Škrty, které zatím představil ministr financí Stanjura, ke splnění kritéria ani vzdáleně nepostačují. Vláda tak může nakonec být nucená zvýšit daně, ačkoli její představitelé tvrdí, že tak neučiní,“ uvedl.
V rámci rozpočtového provizoria musí jednotlivé kapitoly primárně hradit výdaje mandatorní povahy, a to například důchody, sociální dávky, mezinárodní smlouvy, smluvní závazky, a dále výdaje kvazimandatorní, zejména platy státních zaměstnanců. Následně poté záleží u každé příslušné rozpočtové kapitoly na tom, kolik peněz bude mít z konkrétní dvanáctiny k dispozici a jaké budou vedle zajištění mandatorních výdajů její další priority.
V historii samostatného Česka bylo rozpočtové provizorium dvakrát na začátku menšinové vlády Miloše Zemana. Za celý loňský rok skončil státní rozpočet v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.