Spoluzakladatelé Googlu Page a Brin odcházejí z vedení Alphabetu. Do čela nastoupí Pichai

Nahrávám video
Horizont ČT24: Odchod otců zakladatelů
Zdroj: ČT24

Zakladatelé technologické společnosti Google Larry Page a Sergey Brin odstupují z vedení mateřské společnosti Alphabet, jejich místo v čele tohoto konglomerátu zaujme generální ředitel Googlu Sundar Pichai.

Page a Brin dále oznámili, že se na činnosti Alphabetu budou nadále podílet jako členové představenstva, akcionáři a spoluzakladatelé. Page v Alphabetu dosud působil jako generální ředitel, Brin zastával post prezidenta. Pichai, který stojí v čele Googlu přes čtyři roky, ve vedení Googlu zůstává.

„Dnes, v roce 2019, by firma, pokud by byla člověkem, byla s 21 roky čerstvě dospělá a byl by čas opustit hnízdo,“ uvedli Page s Brinem. Google, který začal jako internetový vyhledávač, spustili v roce 1998.

Přestože pro nás bylo nesmírnou výsadou být tak hluboce zapojeni do každodenního řízení společnosti, věříme, že je čas převzít roli hrdých rodičů – nabízet rady a lásku, a ne neustále otravovat.
z dopisu zakladatelů Googlu Larryho Page a Sergeye Brina

Projekt začal jako jejich doktorská práce při studiu na Stanfordově univerzitě v roce 1996. Už o dva roky později si z garáže zaregistrovali jméno firmy Google vzniklé ze slova googol – názvu pro číslo deset na stou. Jejich algoritmus pro vyhledávání a porovnávání vztahů mezi jednotlivými stránkami se brzy stal světovou špičkou a předhonil i předchůdce Yahoo!

Pichai se mimo jiné podílel na vytvoření prohlížeče Google Chrome

Otěže Alphabetu teď přebírá Sundar Pichai, který od roku 2015 působí jako generální ředitel Googlu.

Server americké byznysové televize CNBC k tomu poznamenal, že „Pichai právě dostal nejhorší práci v Silicon Valley“. Narážel tím na to, že Alphabet čelí mnoha výzvám, od vyšetřování ze strany antimonopolních úřadů až po vnitřní revolty svých zaměstnanců.

Page a Brin uvedli, že Pichai „sdílí naši důvěru v hodnoty Alphabetu i jeho funkce, díky kterým zvládáme velké výzvy pomocí technologií. Od založení Alphabetu nebylo člověka, na kterého bychom se spoléhali víc, nebo který by se v budoucnu lépe hodil pro vedení (společností) Google a Alphabet.“

Do podniku přišel v roce 2004 a pracoval v oblasti správy a inovací softwarových produktů firmy. Podílel se na vytvoření prohlížeče Google Chrome i na vývoji aplikací pro Gmail a Mapy Google. V roce 2013 se stal šéfem divize pro operační systém Android. 

Alphabet není jen Google

Z firmy Google se za její – z pohledu firemního života – krátkou historii stal lídr v oblasti vyhledávání a v poskytování internetové reklamy. Působení obřího konglomerátu jde ale mnohem dál, i proto v roce 2015 Page a Brin založili zastřešovací společnost Alphabet.

Wikipedie v této souvislosti zmiňuje, že portfolio Alphabetu zahrnuje firmy z několika průmyslových odvětví včetně technologického odvětví, investičního kapitálu či výzkumu. Mezi dceřiné společnosti patří Google Calico, GV, CapitalG, Verily, Waymo, X a Google Fiber. Některé dceřiné společnosti Alphabetu změnily svá jména po opuštění Googlu, například Google X dostal jméno jen X.

Jedním z aspektů vzniku Alphabetu bylo umožnit větší autonomii té skupině dceřiných společností, které působí v jiných než internetových službách.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...