Praha – Poslanci schválili přes odpor opozice zvýšení daně z přidané hodnoty od příštího roku o jeden procentní bod na 15 a 21 procent. Sněmovnou prošly také další úsporné návrhy, které mají omezit schodky veřejných rozpočtů a solidární daň pro lidi s vysokými příjmy. Změny ještě musí posoudit Senát, kde má většinu ČSSD, která s nimi ale nesouhlasí. Proti vládním úsporným návrhům má výtky také Hospodářská komora, která je největším zástupcem středních a malých podniků v zemi. Vyšší daně by měli platit Češi v příštích třech letech. Tedy pokud poslanci dočasné zvýšení daní podobně jako v minulosti neprodlouží natrvalo.
Kvůli plošnému zvýšení DPH o jeden procentní bod podraží prakticky všechny služby a výrobky. A vyšší daně budou platit i lidé s příjmy nad sto tisíc nebo pracující důchodci. Koalice ale dnes ve sněmovně prosadila i vyšší daně pro bohaté. Ministr financí ale trvá na tom, že bez vyšších daní se příští rok státní rozpočet neobejde. „Vláda velmi pečlivě vážila, aby ty kroky dopadly na všechny příjmové skupiny tak, aby se ty nůžky neotevíraly ani neuzavíraly,“ podotkl ministr financí Miroslav Kalousek.
Opozice vládní škrty kritizuje
Opozice podle slov svého předsedy Bohuslava Sobotky udělá vše pro to, aby senát předlohu zamítl. Vláda pak bude potřebovat ve sněmovně nejméně 101 hlasů, aby senátory přehlasovala. Balíček ale zkritizoval i poslanec vládní ODS Petr Tluchoř.
Návrh obsahuje také tzv. solidární zvýšení daně. Jde o sedmiprocentní daň pro lidi s příjmem nad zhruba sto tisíc korun měsíčně. Současně s tím ruší i stropy u pojistného na veřejné zdravotní pojištění pro roky 2013 až 2015.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka dnes řekl, že návrh je do značné míry kapitulací české pravice. Podle něj představuje pokračování revize daňové politiky vlády Mirka Topolánka a je to podle jeho slov prohlášení směrem k voličům, že končí „daňový mejdan“, který tehdejší vláda rozjela v roce 2007.
Základní sazba DPH v EU
Základní sazba DPH se v zemích Evropské unie různí. V Řecku, Irsku, Polsku, Portugalsku a Finsku dosahuje 23 procent, ve Švédsku a Dánsku 25 procent a nejvyšší základní sazbu DPH má Maďarsko se 27 procenty. Na opačné straně žebříčku pak stojí Lucembursko s 15 procenty, Kypr se 17 procenty a Španělsko s 18 procenty.
Zdroj: Evropská komise
Návrh zákona omezuje i výdajové paušály živnostníků, a to u příjmů z podnikání podle zvláštních předpisů, například u lékařů nebo advokátů a u výnosů z autorských práv na 800 tisíc korun. Zvyšuje se i daň z převodu nemovitostí ze současných tří procent na čtyři procenta. Poslanci zmírnili vládní návrh na zrušení tzv. zelené nafty pro zemědělce. Jde o vracení části spotřební daně. Její konec o rok odložili a pro příští rok vratku snížili ze 60 na 40 procent.
Proti návrhu je i Hospodářská komora
„Zásadně nesouhlasíme s prudkým zvyšováním daně z přidané hodnoty, která se v posledních dvou letech zvedá téměř každého půl roku. Toto zvyšování se odráží samozřejmě na cenách zboží běžné spotřeby, ale také bytů. Zvýšení DPH se tak negativně promítne do rozpočtu mnoha rodin,“ uvedl prezident komory Petr Kužel.
Novela také sjednocuje dávky spojené s bydlením. Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka je to krok, který zvýší komfort klientů sociálního systému a ulehčí jim situaci. Toto opatření ale opozice kritizuje, protože prý poškodí občany. Poslanec ČSSD Ladislav Šincl varoval, že na nově navrženou dávku dosáhne jen polovina současných příjemců.
Příspěvek na bydlení nyní stát vyplácí rodinám či jednotlivcům, pokud 30 procent jejich příjmu nestačí na vládou stanovené náklady na bydlení a pokud mají v bytě trvalý pobyt. V Praze je to 35 procent. Nově ale mají mít nárok na příspěvek jen ti, kteří na bydlení dávají alespoň 50 procent příjmů.
Historický vývoj sazby DPH od roku 1993
Datum platnosti od – do Základní sazba DPH Snížená sazba DPH
01. 01. 1993 – 31. 12. 1994 23% 5%
01. 01. 1995 – 30. 04. 2004 22% 5%
01. 05. 2004 – 31. 12. 2007 19% 5%
01. 01. 2008 – 31. 12. 2009 19% 9%
01. 01. 2010 – 31. 12. 2011 20% 10%
01. 01. 2012 – 31. 12. 2012 20% 14%
01. 01. 2013 21% 15%
