Letákové akce a tvrdé praktiky obchodních řetězců mohou za nižší kvalitu potravin. Stojí si zatím Potravinářská komora a vůbec poprvé i někteří výrobci. Slevové akce jsou podle nich už tak nevýhodné, že by vyšlo levněji je vůbec nedělat - a to i pro zákazníky. Řetězce podobná tvrzení ale odmítají.
Papírové letáky se slevami obchodních řetězců jsou tryskovým motorem tuzemské spotřeby. Více než polovina všech výrobků na trhu je ve slevě právě teď. Každá domácnost jich měsíčně dostává do schránky více než sto metrů čtverečních. Stačí tak, aby pět rodin ročně tyto letáky střádalo a za rok jimi můžou pokrýt celé hřiště fotbalového klubu FC Barcelona.
„Finální spotřebitel by musel být skutečně matematický génius, aby byl schopen spočítat, kde finální nákupní košík koupí nejlevněji. To už je takové prostředí, ve kterém se nedá orientovat,“ konstatuje ředitel Logio Tomáš Formánek.
Celý systém působí dojmem, že je to výhodný byznys - pro spotřebitele, výrobce, dodavatele i supermarket. Jenže podle dat této logistické firmy je to přesně naopak. Zvýšení prodejů všech položek funguje totiž jen na začátku. Trh se totiž nasytí a pak už ty konkrétní třeba po dobu dvou až tří týdnů nikdo nechce. A její prodeje propadnou.
Slevová spirála nastartovala kanibalizaci
Slevová spirála navíc nastartovala nový jev - takzvanou kanibalizaci. Zlevněná položka totiž na čas prakticky vymaže z prodejů všechny okolo, i když jsou od stejného výrobce. „Vidíme to třeba na příkladu sýrů. Pokud jednu z položek sýrů pustíte do promoakce, tak extrémně propadnou všechny položky, které jí jsou hodně podobné,“ dodává Formánek.
„Jsme se trochu zacyklili v letácích a v promocích a je to dneska škoda pro všechny zúčastněné strany, včetně toho spotřebitele,“ říká generální ředitel Hamé Martin Štrupl.
Podle oslovených firem by všichni vydělali víc, kdyby slev razantně ubylo. Jenže supermarkety o tom zatím nechtějí ani slyšet. „Propagace produktů prostřednictvím letáků je pro naši společnost stále velmi úspěšná a jsme s jejím systémem spokojeni,“ říká mluvčí řetězce Lidl Zuzana Holá.
Třeba Potravinářskou komoru to ale nepřekvapuje. Supermarkety podle ní mají v Česku takovou moc, že si mohou diktovat co, kdy, na jak dlouho a dokonce za jakou cenu půjde do slevy. A to je jen jedna z nekalých praktik, jejíž používání je veřejným tajemstvím. Výrobci třeba musí zaplatit za to, že jim supermarket zboží vůbec vezme. Ti menší se proto na pulty vůbec nemusí dostat. Zalistovací poplatky a regálné jsou přitom zakázané. „Samozřejmě v některých konceptech za umístění nových výrobků se platí poplatky,“ potvrzuje ředitel Hamé Štrupl.
Nové vyjednávací mantinely by měla vymezit novela zákona o významné tržní síle. Jenže ani v novém zákoně není přesně popsáno, kdy už je vyjednávání manipulativní, a kdy supermarket zneužívá svého postavení. „To je základ pro soudní spory, kdy se prostě obchodníci budou bránit,“ dodává k tomu prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Marta Nováková.
Daní za sníženou cenu může být nižší kvalita potravin
Navíc, na slevy spotřebitel doplácí sníženou kvalitou potravin. Na slevovou akci se totiž musí výrobce předzásobit. „Což znamená, že ty výrobky musí mít vyšší trvanlivost. A vyšší trvanlivosti musíte dosáhnout tím, že se tam dají konzervanty nebo stabilizátory,“ říká Večeřová.
Supermarkety to ale popírají. Tvrdí, že jde jen o výmluvy výrobců a spotřebitel slevy vyžaduje. Pravdou ale je, že skoro každý druhý Čech nakupuje výhradně zboží, které je v letáku. A to i přes to, že kvůli tomu ročně najezdí navíc tolik kilometrů, jako je to z Prahy na Istrii k Jaderskému moři.
