Senát schválil, aby Česká pošta dostávala kompenzace od státu

Pošta by měla dostávat kompenzace od státu, pro letošek by mohly činit až 700 milionů korun. V dalších letech nejvyšší možná částka postupně klesne na 500 milionů korun ročně. Senátoři schválili novelu zákona o poštovních službách, která s touto kompenzací počítá. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Česká pošta poskytuje základní služby po celém území Česka, provozuje například ztrátové pobočky, doručuje do vzdálených částí republiky, dotuje obyčejná psaní atp., což ji stojí ročně stovky milionů korun. Tyto a některé další náklady proto chce mít pokryté od státu.

Mluvčí České pošty Matyáš Vitík již dříve - když novelu k financování pošty  schválila sněmovna - řekl, že částka je v souladu s vládním návrhem, který je kompromisním řešením. Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) znamená schválení zákona stabilizaci České pošty.

Podle údajů Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) pošta za loňský rok požadovala od státu úhradu nákladů 1,755 miliardy korun za poskytování základních služeb (jde například o obyčejné zásilky a balíky, doporučené zásilky, cenné zásilky, poštovní poukázky).

Podobnou částku podnik žádal i za rok 2013, úřad mu přiznal o miliardu méně.

  • Česká pošta má přes 31 000 zaměstnanců. Loni hospodařila se ziskem před zdaněním 241 milionů korun, což je meziroční pokles o pětinu. Letos očekává zisk 50 milionů korun, ale jen v případě, že dostane od státu kompenzaci za univerzální službu. Česká pošta provozuje 3200 poboček, z toho je víc než 1000 ztrátových. Dvě třetiny poboček chce během příštích let převést na partnery, rušit je nebude.

Náklady České pošty na zajišťování těchto služeb má podle současné právní úpravy hradit kompenzační fond, do kterého by měli přispívat všichni hráči podle svého podílu na trhu. Do fondu ale nechtějí přispívat pošta ani její konkurence. Proto přišlo ministerstvo vnitra s návrhem novely, podle které by příspěvek kompenzačního fondu nahradila platba ze státního rozpočtu.

Pošta potřebuje odštěpit jeden závod

Novela také obsahuje schválený pozměňovací návrh poslance Štěpána Stupčuka (ČSSD), který k ní připojil i změnu zákona o státním podniku. V ní zpřesňuje pravidla přeměny státních podniků, například jejich rozdělování. V důvodové zprávě uvádí, že stát je jako vlastník a investor státních podniků znevýhodněn vůči soukromým firmám, na které se vztahují pružnější pravidla.

Chovanec to vysvětluje tím, že Česká pošta potřebuje od 1. ledna příštího roku odštěpit jeden ze svých závodů, který se začlení pod ministerstvo vnitra. Souvisí to podle něj s kritikou ze strany Bruselu za zadávání zakázek tzv. inhouse, tedy možnosti zadávat veřejné zakázky prostřednictvím podřízených organizací, v tomto případě České pošty.

Senátoři ODS Veronika Vrecionová a Miloš Vystrčil upozorňovali, že může jít o přílepek, tedy o změnu nesouvisejícího zákona. Chovanec s tím ale nesouhlasil a řekl, že pokud by to případně posuzoval Ústavní soud, je ministerstvo schopné svůj názor obhájit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 1 hhodinou

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
včera v 08:00

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
včera v 06:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.