Rozpočet počítá s rekordním růstem výdajů na platy. Stát se chystá přijímat učitele, vojáky i policisty

7 minut
Události: Stát dá rekordně na platy
Zdroj: ČT24

Výdaje na platy učitelů, policistů, vojáků, hasičů, úředníků a dalších státních zaměstnanců mají v příštím roce vzrůst skoro o třicet miliard. Číslo je patrné z návrhu státního rozpočtu na přístí rok. I přes rekordní nárůst nákladů na výdělky bude ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) prosazovat schodek rozpočtu ve výši čtyřicet miliard korun. Ten je pro ni nepřekročitelný.

Rekordní nárůst výdajů na platy má hned několik důvodů. Učitelé dostanou přidáno o 15 %, státní zaměstnanci v průměru o osm. Existuje také plán přijmout do školství víc než 16 tisíc nových pedagogů. Víc má být i policistů nebo vojáků.

Například průměrný plat vojáků bez příplatku na bydlení je nyní 37 tisíc korun měsíčně. Po zvýšení v příštím roce o víc než sedm procent dosáhnou na téměř čtyřicet tisíc. To by mohl příznivě pocítit i Daniel z 15. ženijního pluku v Olomouci. Jako poručík pobírá měsíční plat přes 37 tisíc. Vyšší peníze by použil třeba na cestování nebo na sport. 

Platy v rozpočtu
Zdroj: ČT24

Polepší si i lidé na soudech a státních zastupitelstvích. „Výsledek jednání o platech nesoudcovského personálu na soudech a servisního, byť odborného personálu na státních zastupitelstvích je velmi uspokojivý,“ netajil spokojenost ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (nestr. za ANO).  

Ještě ve středu se vládní koalice ANO a ČSSD dohodla, že přidá na platy státních zaměstnanců poslední tři miliardy.

I proto vzrostou příští rok náklady na platy skoro o třicet miliard. A to přesto, že ministryně financí hodlá seškrtat víc než dva tisíce neobsazených míst a ušetřit tak 3,5 miliardy. Jedním z důvodů je fakt, že vláda vyčlenila skoro sedm miliard na víc než 16 tisíc nových pedagogů. „To číslo je potřeba chápat jako maximální možný počet, který bychom rádi dostali do školství,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (nestr. za ANO).

Pravicové opozici jsou vládní záměry to podezřelé. Místopředseda poslaneckého klubu a ekonomický expert ODS Jan Skopeček si nemyslí, že by byl stát schopen nabrat takový počet nových učitelů. „Spíše si myslím, že si tím vláda vytváří vatu ve státním rozpočtu,“ naznačil.

První místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Markéta Pekarová Adamová by pak počet státních zaměstnanců snižovala.

Platy v rozpočtu
Zdroj: ČT24

Vláda bude státní rozpočet na rok 2019 poprvé projednávat 19. září. Jednání koaličního kabinetu se v tento den zúčastní i prezident Miloš Zeman. Nejpozději do konce září má návrh státního rozpočtu doputovat do Poslanecké sněmovny. Poslanci – senátoři o něm nehlasují – ho budou schvalovat v prosinci. 

Státní rozpočet
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 54 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...