Koaliční hnutí ANO a ČSSD došly k dohodě na růstu platů ve veřejné sféře. Platy by se podle středečního prohlášení premiéra Andreje Babiše měly zvýšit v průměru asi o osm procent. Místopředseda vlády Jan Hamáček pak vyzdvihl, že na platy půjde asi o tři miliardy více, než bylo původně plánováno. Naopak by mělo ubýt míst ve státních úřadech.
Vláda přidá na platy osm procent. Podle kritiků není zdravé, když tempo udává stát, a ne soukromé firmy
Platové tarify ve veřejném sektoru podle vlády příští rok neporostou plošně. Víc by měli dostat hůř placení. Většině pracovníků by se měly zvednout o čtyři procenta, vojákům a policistům pak o dvě procenta. Navýšení u jednotlivých profesí chce vláda v pátek projednat s odbory.
„Výchozí pozice byly nějaké představy o šesti a deseti procentech. Domluvili jsme se, že je třeba diferencovat, takže nárůsty jsou do 15,9 procenta, v průměru to je asi osm procent, podle jednotlivých profesí od 7,3 až po 15,9 procenta,“ řekl po jednání vlády premiér Babiš.
Pokud by se započítaly i platy učitelů, šlo by o navýšení v průměru asi o deset procent.
„Dohodu pokládám za velmi dobrou, oproti původnímu návrhu, který byl na stole, je to navýšení prostředků o tři miliardy korun, tedy podstatný nárůst,“ řekl po jednání vlády místopředseda Hamáček.
„Snažili jsme se také o to, aby se navýšení co nejvíce dotklo těch, kteří mají nižší příjmy,“ dodal místopředseda vlády.
„Ministryně financí tuto částku zahrnula do výdajů rozpočtu na příští rok a vzhledem k tomu, že se upravila predikce ekonomiky, tak prostředky jsou zajištěny,“ reagoval Hamáček na otázku, odkud se tři miliardy v rozpočtu vezmou.
„Trh práce je velice napjatý, a když si chcete udržet schopné lidi ve veřejném sektoru, tak je musíte zaplatit o něco lépe než v soukromém sektoru,“ uvedl hlavní ekonom Citibank Jaromír Šindel. Podle něj ale zvyšování platů musí korespondovat i se zvyšováním efektivity.
„Otázka je, jak bude stát schopen tyto finanční prostředky udržet i ve špatných časech. Ono se relativně dobře navyšuje v dobrých časech,“ dodal Šindel s tím, že pak by stát v případě silnější finanční krize musel přistoupit i ke snižování platů, nebo jejich zmražování.
Vostrá: Česká ekonomika si to může dovolit
„Musíme myslet dopředu, naší povinností je vidět do budoucna a vědět, že platy zaměstnancům zůstanou, i když ekonomika věčně neporoste. Bylo by špatným signálem, kdyby mělo dojít k plošným škrtům,“ reagovala předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM) s tím, že tři miliardy jsou podle ní suma, které si česká ekonomika může dovolit.
S nárůstem mezd souhlasí i místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Poznamenal ale, že to, co se přidává státním zaměstnancům, museli nejprve vydělat podnikatelé. Platy ve státní sféře by tak podle něj měly spíše kopírovat soukromý sektor, a ne s ním soupeřit.
„Na jednu stranu jsem rád, že nedochází k plošnému navyšování, protože jsou profese, které jsou dlouhodobě finančně podhodnoceny. Ty si zaslouží vyšší nárůst mezd. Na druhou stranu debatou o navýšení platů ve státním sektoru jsme strávili poslední měsíce, ne náhodou se koalice dohodla těsně před komunálními volbami, a spousta otázek důležitých pro naše hospodářství, jako je reforma penzí, ozdravení veřejných financí, zůstala pod touto debatou zamlčena,“ řekl Skopeček.
Ekonom: Jde o populistický krok
Také podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy by právě soukromá sféra měla udávat tempo mzdového a platového růstu. „Pokud toto tempo udává sféra veřejná, nejde o zdravý stav, jelikož většina přidané hodnoty ekonomiky vzniká ve sféře soukromé,“ řekl Kovanda, a označil tak rozhodnutí vlády za populistický krok.
„Rušení pracovních pozic státních zaměstnanců je spíše kosmetickým opatřením v populistickém duchu, které má také jen vyvolat určitý dojem – tentokrát dojem hospodárnosti,“ dodal ekonom Kovanda s tím, že v budoucnu hrozí citelné zadlužení země.
„Platy v ekonomice obecně by měly podle odhadů České národní banky růst v průměru o osm procent, takže to, že stát přidává svým zaměstnancům přibližně stejně, dává nějaký smysl. Co nám naopak chybí, je nějaký dlouhodobý plán, jak si vláda představuje budoucnost státní správy, úspor skrze digitalizaci a modernizaci úřadů, která místa přestanou být výhledově užitečná, protože se dá práce automatizovat,“ řekl místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Hamáček už dříve uvedl, že peníze na zvyšování platů by se daly najít snížením počtu pracovníků veřejné sféry. „Plošné škrty (míst) ale nepokládáme za ideální,“ dodal Hamáček.
„Důležité je, že bude navyšování diverzifikované, což je v zásadě správně. Ve státní sféře je celá řada špičkových pracovníků ale také velké množství těch, kteří jsou nehodni toho, aby vůbec pracovali, ti by zasloužili, aby odešli,“ řekl předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
Podle něj by se ale stát měl více zaměřit na zeštíhlení aparátu úředníků. „Úředníci by se v době elektronizace a digitalizace měli přirozeným způsobem redukovat. Bavíme se přibližně o 680 tisících pracovnících ve veřejné sféře. Kdyby se snížil tento počet o pětadvacet procent, řádově se bavíme o 150 tisících pracovnících, okamžitě by našli uplatnění v soukromém sektoru, možná dokonce velmi dobře placeni,“ dodal Havlíček.
Rozpočet bude vláda schvalovat 19. září
Sumy určené na platy ve veřejné sféře zahrne návrh rozpočtu, který chce ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) poslat do připomínkového řízení do konce tohoto týdne. Schvalovat by ho pak menšinová vláda měla 19. září.
Zatímco kabinet počítal se zvýšením platů o šest procent a tarifů o dvě procenta, odbory požadovaly růst tarifů o deset procent. Ve státních úřadech by se měl od příštího roku snížit počet míst o 1327, z toho 281 obsazených. Proti letošku jde o úsporu 1,2 miliardy Kč.
Plaga: Odměny učitelů by v roce 2020 měly růst stejně jako tarif
Ve školství by se podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) měly platy zvyšovat spíš v dalších letech než ještě letos. Jejich tarifní i netarifní část by v roce 2020 měla růst stejným dílem. Jaké částky peněz pro přidání učitelům i nepedagogům ve školství bude v dalších rozpočtech požadovat, zatím nechtěl upřesnit. Byl by ale rád, kdyby platy rostly nadále o patnáct procent ročně. Podle něj letos nejsou ve státní pokladně peníze. K růstu platů ve školství od září ho v pondělí vyzvali zástupci školských asociací. Připomněli, že to tak loni ve svém usnesení doporučila vládě sněmovna.
Zatímco v příštím roce by se platy učitelů měly zvednout o deset procent v tarifu a pět procent by mělo jít na odměny a příplatky, v následujících letech by Plaga tento poměr chtěl změnit. „Já bych byl rád, kdybychom to v roce 2020 měli padesát na padesát, to znamená, aby objem na tarify byl doprovázen stejnou hodnotou na netarify,“ řekl.